V době, kdy se ještě sousloví "boj proti korupci" neskloňovalo v každé druhé větě politiků, se s korupcí potichu začínalo bojovat v Brně. Psal se rok 2006 a do čela památkového ústavu si tu stoupl kunsthistorik Petr Kroupa.
Přišel k již rozběhlému výběrovému řízení na novou fasádu zámku Lednice za 205 milionů korun. Je to předražené, řekl. Výběrové řízení jedním škrtem zrušil. Velké památkové projekty, když se je podaří dobře "nachystat", lákají k úniku peněz do soukromých kapes. Petr Kroupa to věděl a těmito slovy i zdůvodnil.
V novém výběrovém řízení se podařilo srazit cenu o 50 milionů. Výsledkem je dnes kvalitní a krásná lednická fasáda. A zasvěcené firmy si ten signál jasně přeložily: žně na památkovém ústavu skončily.
Památkář, který povolil Anenské terasy, dostal výpověď
Za kladné stanovisko k Anenským terasám pak vyhodil památkáře, který to posvěcení domu stínícímu z Pekařské ulice výhled na Petrov dal. A známá kauza podzemních garáží na Zelném rynku: už odsouhlasenou stavbu zanesl k projednání do vědecké rady ústavu. A bylo po garážích.
S jeho příchodem však nastala v Brně i podstatná změna atmosféry: expert s evropským rozhledem a schopností srozumitelně vysvětlovat, co je to kulturní dědictví a veřejný prostor, se rozhodl mluvit s politiky. A kupodivu, oni mu naslouchali.
Přestalo také pokřikování mezi památkáři "s razítkem", tedy těmi z magistrátu, kteří dávají projektům a stavbám konečný glejt, a Kroupovým Národním památkovým ústavem (NPÚ). Ten sice vydává respektovaná posouzení, ale pravomoci nemá žádné.
Petr Kroupa začal pořádat pravidelné porady s hlavním magistrátním památkářem a vyjasňovat si své postoje k zásahům do tváře města hned od počátku.
Žádný další průšvih, jako jsou Anenské terasy nebo svého času byla stavba Velkého Špalíčku, už za něj nenastaly. Možná i proto, že k politicky citlivým a větším posudkům pod Kroupovým vedením začaly zasedat komise, nerozhoduje je už na NPÚ jednotlivec.
Špatně vyplněné cestovní příkazy
A teď tedy o tom, proč byl minulý týden odvolán.
Zdůvodnění generální ředitelky NPÚ Naděždy Goryczkové znělo hrozivě: Petr Kroupa nehospodárně nakládal s penězi. Den po jeho odvolání pak Goryczková vysvětlila, že ty zašantročené peníze se týkaly "umělého prodlužování zahraničních cest" - co bylo možné v zahraničí vyřídit za pár dní, se prý pod Kroupou protahovalo na dva týdny.
Goryczková zmiňovala konkrétně jeho cestu do Izraele. Po důkladném seznámení s dokumenty se ukazuje, že Naděžda Goryczková lhala.
Tady fakta: ve sjetinách zahraničních cest v NPÚ Brno není čtrnáctidenní ani jediná. V Tel Avivu byl Petr Kroupa pět celých dní, šestý cestoval zpět. Instaloval tam úspěšnou výstavu Brno - město s duchem Bauhausu a navázal spolupráci s univerzitami. O výstavu už projevily zájem Paříž, Londýn, New York, Vídeň, Tokio, Buenos Aires, Moskva (o úspěšné výstavě čtěte zde).
Vila Stiassni
Výstava je projektem jím právě zřizovaného Centra obnovy památek architektury 20. století ve vile Stiassni, na něž pro jeho odbornou unikátnost nedočkavě čekají i experti v zahraničí, a Kroupa na projekt získal 178 milionů z evropských fondů.
Vede jako hlavní manažer ještě jeden významný projekt z fondů EU, rekonstrukci barokního divadla a jízdáren ve Valticích. To jsou dva evropské projekty, celý památkový ústav se svými patnácti pracovišti jich má dohromady i s těmi Kroupovými pět.
Jižní Morava je jediným místem v NPÚ, kde se po koncepčních zásazích Petra Kroupy a s jeho odborným týmem zatraktivňujícím prostředí památek cennými výstavami zvedají příjmy z hradů a zámků, letos o pět milionů víc než loni. Petr Kroupa pořádá v Brně mezinárodní konference.
Vyhazov za kritiku?
A ano, má například v jedné z kontrol provedených ředitelkou Goryczkovou v Brně zapsánu výtku, že špatně vyplňuje cestovní příkazy, čímž by mohla vzniknout značná škoda. Z 5 800 kontrolovaných cestovních lejster za několik let se našlo osm papírů, na nichž nebyla vyplněna kolonka "datum povolení cesty".
Víc zatím o důvodech odvolání mezinárodně uznávaného experta známo není, jen to, že první zdůvodnění puštěné jeho nadřízenou do světa nebylo pravdivé. Tedy kromě toho, že Petr Kroupa kritizoval koncepci Goryczkové na oddělení hradů a zámků od památkové péče a že místo glotových rukávů a vytváření směrnic dává tento odborník památkové péči obsah, smysl a srozumitelnost.
