Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři v Brně při operaci prsu vrací, co vzala rakovina

  17:09aktualizováno  17:09
Ročně lékaři odhalí více než pět tisíc případů rakoviny prsu. Na následky nemoci zemře za stejnou dobu okolo dvou tisíc českých žen. Velkou část nemocných ale dokážou lékaři zachránit. Nejčastěji takzvanou mastektomií. Amputací ňadra však plnohodnotný život nekončí. Ženy si totiž mohou nechat jednoduše vytvořit prs umělý. A operace se provádějí i v Brně.

Lékaři v brněnské SurGal Clinic vymodelovali pacientce po mastektomii nové ňadro. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Pro jeden takový zákrok si v úterý pacientka, která úspěšně porazila rakovinu, přijela na brněnskou kliniku SurGal Clinic.

"Existují dvě varianty rekonstrukce prsu. Včasná rekonstrukce, kdy je ženě při odstranění nádoru ihned vložen expandér. Druhou variantou je odložená rekonstrukce prsu, kdy žena nějaký čas žije pouze s jedním prsem, než jí je následně taktéž vložen expandér," vysvětluje plastický chirurg Ivan Justan, který operaci na klinice prováděl.

Expandér je malý balonek, který je vyplněn fyziologickým roztokem. Jeho hlavním cílem je udržovat "prostor" pro prso, tedy především vytáhnout kůži potřebnou pro budoucí prsní implantát.

Nový prs pak může být vytvořen buďto z vlastní tkáně, ideálně odňaté z břicha, nebo uměle, například ze silikonu.

Pacientky, jež se poperou s rakovinou, však mají starosti i v této příjemnější fázi léčby. A to s problematickým financováním implantátů.

Na nový prs od pojišťovny pacientky čekají až dva roky

"Pacientkám rekonstrukci prsu hradí pojišťovna, mají však nárok pouze na nejlevnější variantu implantátu, čekací lhůta je zde až dva roky," vysvětluje lékař.

Mnoho z nich proto volí cestu vlastní úhrady, aby nemusely žít s jedním prsem delší dobu. Nejen fyzicky, ale především psychicky je pro ženu takový život náročný. Často se vyvaruje společenského života, těžko se s novým tělem sžívá.

Pokud se chce žena vrátit do normálního života ihned, pojišťovna nepomůže. Lékařský výkon si musí pacientka hradit sama. Orientační cena jednoho silikonového implantátu přitom představuje 20 tisíc korun, přibližně dalších 10 tisíc stojí samotný zákrok.

Zaplatit se musí i kvalita. Pojišťovna hradí pouze základní variantu implantátu, podobná varianta (PIP) je v současné době mnoha ženám měněna, jelikož byla zjištěna její závadnost. Mnoho žen tak poté, co vyhrají boj nad rakovinou, přistupuje k finančně náročnější, avšak rychlé a spolehlivé rekonstrukci prsu, kterou si samy uhradí.

Pacientka: Když žena jeden prs ztratí, ztrácí i rovnováhu

Paní Jana před dvěma lety zjistila, že má nádor v levém prsu. Přestože je Češka, již 22 let žije v africkém státě Namibie, podstoupila tedy léčbu tam. Prs jí byl amputován, kůže sešita. Smířila se se životem bez jednoho ňadra. Po roce se však především kvůli bolesti zad rozhodla nechat prs znovu zrekonstruovat.

Jak jste prožívala ztrátu prsu?
V Namibii jiná možnost nebyla. Lékaři mi prs prostě odejmuli. Původně jsem si myslela, že takhle budu prostě žít dál, po roce jsem ale změnila názor. Lidé si často neuvědomují, že když žena jeden prs ztratí, ztrácí i rovnováhu. Bylo to velice nepříjemné.

Je to tedy hlavně o psychice?
Neměla jsem ani problém s psychikou. Beru to tak, jak to přijde. Je mi jedno, jestli jeden prs mám, nebo nemám. Ale pravdou je, že mít jenom jedno ňadro je velice nepříjemné. Byla bych snad raději, kdyby mi vzali prsy oba, aby se to vyvážilo, to ale žádný doktor neudělá. Zdravý prs vám nikdo neodebere.

Původně jste byla smířená se životem s jedním prsem. Kdy jste změnila názor?
Poté co mi odebrali prs, žila jsem rok s jedním. Tehdy jsem zjistila, že už to dál nejde. Měla jsem bolesti zad a různé další problémy. Jenomže tím, že mi v Namibii uřízli celý prs, uřízli i kůži. Na plastiku jsem se rozhodla vrátit do Čech. Tady mi museli srostlou kůži znovu nafouknout. Dali mi pod kůži takzvaný expandér - balonek, který mi pravidelně dopouštěli, aby se kůže znovu vytáhla.Ten konečně nahradí normální implantát.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.