Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čtyři roky mlčeli. Nyní neviditelná krajská opozice vyrazila na Haška

  15:26aktualizováno  15:26
Lídři opozičních stran na jižní Moravě se ve volebních programech předhánějí, kdo se více vymezí proti hejtmanovi Michalu Haškovi. V posledních čtyřech letech to však spíše vypadalo, jako by v zastupitelstvu zasedla jedna velká koalice.

Jihomoravský hejtman Michal Hašek. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Hodiny trvající obstrukce kontroverzních hlasování, štiplavé interpelace zaměřené na představitele vlády, komplikovaná vyjednávání v kuloárech.

Návštěvníci jihomoravského zastupitelstva, kteří si představují, že v zasedacím sále hejtmanství uvidí něco podobného jako v televizních záběrech z Poslanecké sněmovny, by byli zklamaní.

Poslední řádné krajské zastupitelstvo před volbami zasedlo minulý týden. Více než sto bodů prosvištěli jeho členové rychlostí blesku. Bez sebemenší diskuse, dotazů či námitek opozice vzala na vědomí i zprávu kontrolního výboru.

Ten konstatoval, že 3,7 milionu korun vyplacených kontroverzní lobbistce Janě Mrencové, která se maskovala za mluvčí Michala Haška (ČSSD) Lucii Proutníkovou, bylo v pořádku (o úloze Mrencové jsme psali zde).

Haškovi se totiž po minulých krajských volbách povedlo stvořit hlasovací mašinu, která mu prakticky neodporuje. A hejtman je na to náležitě pyšný.

„S opozicí jsme se neválcovali. Pokud tady nějaká opozice byla. Ano, jsou politické kluby, které mají místa v radě, a pak ty ostatní,“ vykládal například Hašek, když novinářům představoval volební program ČSSD do krajských voleb, které jsou už příští týden.

Smlouva pro lidovce i KSČM

Nejsilnější opoziční stranou jsou se 16 křesly komunisté. Hašek ovšem v tomto případě z označení opozice udělal jen formální politologickou kategorii. S KSČM totiž podepsal navlas stejnou smlouvu o spolupráci jako s koaliční KDU-ČSL.

Zastupitelstvo JMK

  • Jihomoravské zastupitelstvo má 65 členů, k pohodlnému vládnutí je tedy třeba minimálně 33 hlasů.
  • Po posledních volbách v roce 2012 zasedla v čele kraje koalice ČSSD (23 křesel) a KDU-ČSL (14 křesel).
  • Stejnou smlouvu jako s lidovci ale hejtman Michal Hašek (ČSSD) podepsal i s KSČM (16 křesel). Také s nimi by dal dohromady pohodlnou většinu. V opozici kromě komunistů sedí ještě ODS (7 křesel) a TOP 09 (5 křesel).

Zabil tak dvě mouchy jednou ranou. Na lidovce mohl kdykoli tlačit, že pokud nebudou kooperovat, vymění je za komunisty. I díky tomu se za celé volební období neobjevil ani náznak koaliční krize.

A výhoda druhá – šéfem kontrolního výboru a tedy i jediným členem opozice, který je placený, aby dohlížel na vedení kraje, je komunista Stanislav Navrkal. Na rozdíl od Poslanecké sněmovny, kde berou plat za svou práci také opoziční poslanci, v případě kraje jde vlastně o dobrovolníky s jinými plnohodnotnými zaměstnáními.

Spolupráce Haška s komunisty šla až tak daleko, že vedení kraje nesepsalo vize vládnutí do programového prohlášení rady kraje, jak bývalo zvykem. Dokument pojmenovalo jen programové prohlášení kraje, protože se na něm podíleli i komunisté, kteří členy rady nejsou. Ti ovšem navrch získali také privilegium, že spolu s radními zasedají na radách pro veřejnost uzavřených.

KSČM takovou symbiózu považuje za vhodnou. „Je to mnohem lepší model, než byla první dvě volební období, kdy se s nejsilnější opozicí nikdo nebavil. Přestože máme v radě jen poradní hlas a účastníme se jí jako přísedící, v drtivé většině názorů došlo ke shodě,“ řekl volební lídr komunistů Ivo Pojezný, který se nijak netají tím, že po volbách se vidí v oficiální koalici s ČSSD.

Soupeři spolu stříhali pásku

Na kraji ale téměř není slyšet ani opoziční ODS, která má 7 zastupitelů a až před volbami začala naopak Haška v kampani ostřelovat. Šéf klubu a zároveň lídr v letošních volbách Jiří Crha pro to má jasné vysvětlení.

„Když si vezmete třeba vysoké dotace hasičům, je velmi obtížné pro ně nehlasovat. Na zastupitelstvu moc kontroverzních věcí není. Za každou cenu neřveme, že je něco špatně,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES druhý muž Blanska, kde je starostou nynější kandidát ČSSD do Senátu Ivo Polák.

Že by koaliční uspořádání v Blansku mělo vliv na jeho rozhodování v krajském zastupitelstvu, Crha odmítá.

Ovšem Hašek dlouhodobě ukazuje, že si loajalitu umí zajistit vhodným směřováním krajských dotací, které následně usnadní vedení obcí vítězství v komunálních volbách. Crha tak dokonce ve čtvrtek bok po boku s Haškem – svým protikandidátem ve volbách – stříhal pásku na parkovišti u blanenské nemocnice. Kraj na něj přispěl čtyřmi miliony.

A peníze z hejtmanství tečou i do Židlochovic, kde starostuje šéf zastupitelského klubu poslední opoziční strany – Jan Vitula z TOP 09, pro volby lídr svazku se Žít Brno. „Hejtman Hašek každý rok rozdá asi 850 milionů korun dotací. Jestli nějaká drobná část přistane v Židlochovicích, tak platí staré heslo: hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere,“ odmítá souvislosti Vitula.

Žádost: Odložte územní plán

Ten si přitom stěžuje zejména na fakt, že mašinérii krajského úřadu je obtížné čelit, protože Hašek opozici obchází.

„Až třetinu materiálů rada schvaluje ráno těsně před zastupitelstvem a zastupitelům jde vše pak rovnou na stůl. Většinou to bývají právě ty kontroverzní věci, které pak nemáme čas si dostatečně prostudovat,“ zdůvodnil Vitula.

Právě TOP 09 ale nyní jako jediná strana v současné opozici proti Haškovi výrazně vystoupila. Ten chce totiž dva dny před volbami na mimořádném zastupitelstvu na poslední chvíli prohlasovat krajský územní plán, aby splnil svůj slib.

TOP 09 ve čtvrtek na netradiční společné tiskové konferenci se Žít Brno, hnutím ANO a svazkem zelených a pirátů, kteří v zastupitelstvu nejsou, oznámila, že pro materiál ruku nezvedne.

Všechny tři subjekty nyní Haška vyzvaly, aby krajský územní plán – klíčový pro výstavbu dálnic – odložil až na dobu po volbách, kdy může být dopracován. Jinak totiž podle nich hrozí, že materiál následně zruší soud, jako se to už jednou stalo v roce 2012. To by pak například stavbu dálnice na Vídeň zpozdilo o další dlouhé roky.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.