Koalice v Brně se podle lídra brněnské ODS do komunálních voleb Roberta Kotziana vyhýbá veřejné debatě o investicích. Ilustrační foto

Koalice v Brně se podle lídra brněnské ODS do komunálních voleb Roberta Kotziana vyhýbá veřejné debatě o investicích. Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Opozici z ODS vadí, jak se v Brně rozhoduje o penězích

  • 1
Zateplení Úrazové nemocnice, oplocení pomníku rudoarmějců v Králově Poli nebo vybudování retenční nádrže Jenewainova v Komárově. Dohromady investice města za statisíce korun. Někdy i kontroverzní či zpolitizovaná témata.

Přesto o těchto investičních záměrech, stejně jako o všech ostatních, rozhodují brněnští radní. Tedy politici pouze z koaličních stran. A protože je rada neveřejná, kromě opozice jsou z diskuse o zamýšlených investicích vyloučeni i novináři a sami Brňané.

"Úrazovce dáme"

Téměř 60 milionů korun město investovalo loni do zateplení Úrazové nemocnice v Brně a opravy jejího urgentního příjmu. O záměru investice do nyní již městské nemocnice, která byla před krajskými volbami silným politickým tématem, rozhodovali jen koaliční politici. Podle experta na veřejnou správu by se kvůli větší průhlednosti rozhodování v podobných případech měla otevřít širší debata.

Za vlády ODS schvalovali investiční záměry zastupitelé. Nyní, za čtyřkoalice, už to dva roky dělají pouze radní. Má to svá pro i proti. Rozhodování je rychlejší, město dokáže lépe reagovat na nastalou situaci. Na druhou stranu je takový postup méně otevřený.

"Přesunem pravomoci rozhodování o nových investičních záměrech pouze na radu se koalice vyhýbá veřejné debatě," kritizuje tento způsob kandidát na primátora za ODS Robert Kotzian.

Zlatuška: Opozice i veřejnost může návrhy rozstřílet

"Ať si Robert Kotzian vzpomene, jak se vypisovaly za ODS zakázky. Tam se losovalo z uchazečů o veřejné zakázky a uplatňovaly se naprosto neměřitelná kritéria. To je důležitější než proces schvalování investičního záměru," brání současnou metodu radní Jiří Zlatuška (Brno 2006).

"Investice se pak schvalují při projednávání rozpočtu, a to na zastupitelstvu. Tam může opozice i veřejnost návrhy rozstřílet," dodává.

Zákon přitom v této věci dává obcím volnou ruku. Každá si tedy pravidla nastaví po svém.

Radní Daniel Rychnovský (KDU-ČSL) chápe obavy, že se rozhodování přesune pod jednu skupinu lidí. Ale myslí si, že situace není nijak dramatická. "Kontrola zastupitelů nad rozpočtem existuje. Spíš si myslím, že se hledá zajímavé téma před volbami," míní.

Odborník: Lidé by měli vědět o velkých projektech

Jenže, jak připomíná odborník na otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek, po "prvním zamručení", tedy souhlasu rady se záměrem, se lidé z městských odborů pustí do plánování a příprav.

"Když se návrh dostane do rozpočtu, věci už jsou v běhu a koaliční kluby to pak snadněji odhlasují. Bez zpětné vazby, polemiky a kritiky se ztrácí schopnost vyhledávat dobrá řešení," připomíná Kužílek, spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle něho by vedení města mělo zachovat veřejnou debatu alespoň u některých investic. Těch, které stojí hodně peněz, a těch, které jsou buď kontroverzní, nebo se úzce dotýkají místních lidí.

"Samozřejmě nemá cenu otravovat zastupitelstvo s banalitami, jako je oprava střechy. Ale o velkých záměrech by mělo informovat s předstihem," míní.

Rada by taky podle něho měla zveřejňovat program jednání dřív než dva dny předem, jak je tomu teď. A balíček "připravované investice" má podle Kužílka mít na oficiálním webu Brna svou kolonku.