Martin Koubek (vlevo) a Jan Šerek z iniciativy Kulturou proti chátrání chtějí...

Martin Koubek (vlevo) a Jan Šerek z iniciativy Kulturou proti chátrání chtějí od brněnského magistrátu pronajmout nevyužívaný areál ve Vlhké ulici a vybudovat tam kulturně-komunitní centrum. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Místo bezdomovců koncerty. Aktivisté chtějí opravit ruiny v centru Brna

  • 8
Opuštěný areál v brněnské ulici Vlhká patřil kdysi Technickým službám. Dnes tam lidé naleznou jen odpadky, rez a rozpadlé budovy. V roce 2013 si místo vyhlédli aktivisté a chtěli ruiny přestavět, administrativní tahanice vše zdržely. Martin Koubek a Jan Šerek z iniciativy Kulturou proti chátrání se ale nevzdávají.

„Polezeme stejnou dírou, jakou oni. Říkal jsem, že to bude dobrodružné,“ ukazuje Martin Koubek na díru v plotě, kterou se právě protahují dívka a kluk v ošoupaných bundách. „Je tady celkem rušno. Právě teď tu squatuje asi sedm lidí, cítíte ten kouř? Něco si opékají.“

Dům, do kterého aktivista vchází, měl podle něj ještě před rokem a půl okna a dveře. Jde o typický brownfield - opuštěný areál, který město vlastní, ale nevyužívá.

„Brownfieldů v Brně je hodně a magistrát se vždy nejdříve snaží chátrající objekty alespoň výhodně směnit, o tenhle ale žádný investor neměl zájem. My jsme městu poskytli alternativní řešení - na vlastní náklady bychom to tu zrenovovali a objekt si pronajímali za symbolickou cenu,“ plánuje Koubek.

Po více než ročních peripetiích se zdá, že brněnský magistrát pronájem nevyužívaného areálu konečně schválí a aktivisté mohou postavit kulturně-komunitní centrum. „Přístup města se změnil po komunálních volbách. Celý proces dlouho stagnoval, teď to konečně vypadá reálně,“ dodává Koubek.

Prostě půjdeme jinam, plánují bezdomovci

Pokud město k pronájmu svolí, spolu s další čtyřicítkou dobrovolníků by zde chtěli svépomocně vybudovat centrum. Zajímají se o tři vedle sebe stojící budovy, ve kterých by v budoucnu pořádali koncerty, diskuse a jiné akce.

Teď jsou plné odpadků, některé místnosti si ale vyklidila skupina bezdomovců, kteří zde squatují. „Jen se podívejte, my jsme to tu hezky uklidili. Neděláme bordel,“ překřikují se.

Kulturou proti chátrání

  • Sdružení chce smysluplně využít opuštěné chátrající prostory v centru Brna v ulici Vlhká a vybudovat zde neziskové komunitní centrum.
  • Problém brownfields se týká i Brna, kde jsou desítky zanedbaných prázdných budov, do kterých se stěhují bezdomovci a jejich hodnota klesá.
  • Aktivisté pořádají i procházky po brněnských brownfieldech s průvodcem.

O plánované přestavbě areálu vědí. „Prostě půjdeme někam jinam,“ prohlásí mladá žena, která se představuje jako Milana. V zanedbaném komplexu bydlí asi čtyři měsíce.

V areálu ve Vlhké se občas scházejí i narkomani. „Bývají tam pohozené jehly a jiné pomůcky. Městská policie tam dělá časté kontroly. Zásadní problémy v oblasti nejsou, bývá tam ale hluk a tvoří se černé skládky,“ uvedl mluvčí městské policie Jakub Ghanem.

Strážníci podle něj výstavbu centra uvítají. Problém by prý ale mohl nastat, pokud by se komunitní centrum stalo jen přezdívkou pro hlasité koncerty nezávislých kapel. „To by se obyvatelům asi nelíbilo,“ dodal Ghanem.

Peníze chtějí sehnat sami

Vytvoření funkčního střediska nebude levné.

„Když jsme projekt vytvářeli, architekti počítali se sumou asi 800 tisíc korun za opravu dvou ze tří budov. Počítáme se zapojením dobrovolníků a něco bychom ušetřili i na nábytku z druhé ruky,“ počítá Martin Koubek, který působí jako projektový manažér neziskové organizace Forest Stewardship Council.

O peníze města aktivisté žádat nebudou, zatím odmítají i dotace nebo jiné projekty. „Část peněz jsme již vybrali na akcích a koncertech, které naše iniciativa pořádá. Chtěli bychom, aby celý projekt vzešel přímo od lidí z města,“ míní Koubek.

Příklad brownfieldu je i Galerie Vaňkovka

„Jednou jsme to tady už vyklidili, ale mezitím tady vznikly další černé skládky. Zmizely rámy dveří, vandalové rozbili okna. Pokud se s přestavbou nezačne hned, budou náklady astronomické,“ konstatuje Šerek, který pracuje na fakultě sociálních studií.

O problematiku brněnských brownfields se zajímá asi osm let. Občanské projekty na zlepšení kvality života ve městě podle něj mají mnohem lepší pozici na Západě, kupříkladu v Berlíně, kde si squateři oblíbili bohémskou čtvrť Kreuzberg, nebo v Lipsku.

Nejznámějším příkladem úspěšné revitalizace brownfieldu v Brně je Galerie Vaňkovka. Aktivisté ze sdružení Kulturou proti chátrání ale nechtějí, aby ve městě vznikala jen komerční střediska, a své komunitní centrum by rádi pojali jinak.

„Rozdílem je to, že naše iniciativa přišla zdola - od lidí. Setkali jsme se prostřednictvím happeningů, diskusí a koncertů, ve kterých chceme pokračovat,“ říká Šerek.