Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do káznice na brněnském Cejlu míří dělníci. Bude z ní kreativní centrum

  8:51aktualizováno  8:51
Věznice v brněnské ulici Cejl sloužila několika režimům. Za první republiky v ní skončil po židenickém puči českých fašistů generál Radola Gajda, pak tu krutě vládlo gestapo. Komunisté v celách věznili literáty Jana Zahradníčka či Zdeňka Rotrekla. Tento týden začala sanace chátrající budovy.

Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už několik desetiletí chátrá. Brno ji chce změnit na kreativní centrum. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Oprýskanou budovu s vysokými zdmi a malými okny míjejí chodci bez povšimnutí. Mnozí starousedlíci se jí instinktivně vyhýbají. Po desítky let to totiž bylo to nejlepší, co nejen Brňané mohli udělat.

Fotogalerie

Ve středu ale do chátrající budovy vstoupili dělníci. Zahájili sanaci za 5,5 milionu, která by měla zajistit zalátání nejhorších děr, kterými zatéká do střechy, nebo zprovoznit vchod do areálu z Bratislavské ulice. Ale to je jen to nejmenší. Káznice, která na Cejlu stojí už od konce 18. století, je v zoufalém stavu. Na stropech se rýsují vlhké fleky a opadává z nich omítka, rozbitá okna a drolící se zdi tu nejsou ničím výjimečným.

Město má nyní s budovou velké plány, chce ji přestavět na kreativní centrum. „Veškeré kroky konzultujeme s Národním památkovým ústavem i ministerstvem kultury,“ zdůrazňuje náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno), když stojí na jednom ze dvou velkých dvorů.

K diplomacii má důvod. Spor mezi městem a Konfederací politických vězňů, jejíž členové se báli, že dělníci poškodí pietní místa, kde trpěli lidé, vyústil v to, že památkáři podali návrh na zpamátnění budovy. Dokud ministerstvo kultury návrh neposoudí, musí se město ke stavbě chovat, jako by to už památka byla.

Fakta o Káznici na Cejlu

* Věznice byla postavena ve druhé polovině 18. století a sloužila až do roku 1956.

* Za první republiky v ní byl krátce vězněn básník Petr Bezruč či generál Radola Gajda.

* Za druhé světové války bylo v budově mimo jiné i ženské vězení gestapa.

* Po válce se na Cejlu odehrály desítky poprav lidí odsouzených Mimořádným lidovým soudem Brno.

* Využití pro vězení našel i komunistický režim. Skončil zde například básník Jan Zahradníček. Za vylhanou velezradu v káznici trpěl budoucí první polistopadový předseda Ústavního soudu České republiky Zdeněk Kessler.

* Komunisti ve věznici vykonávali rozsudky smrti. Byl zde popraven například významný účastník protinacistického i protikomunistického odporu Petr Křivka.

Najít ve stavbě se 320 místnostmi místa hodná ochrany přitom není obtížné. Mnohé z pokojů v areálu v minulosti sloužily jako cely. Některé z nich jako cely smrti. Dobře se v jejich dveřích rýsují vydrápané zprávy odsouzených. O kousek dále je kaple. Místo fresek s božími výjevy však má na zdech namalované vojáky u tanku. I to, kdo a v jakém období výjevy kapli „ozdobil“, teď budou zkoumat historici.

Sanace budovy by měla skončit do několika měsíců. Pak bude zhruba dva roky káznice sloužit pro občasné výstavy, workshopy či další akce. Prostoru je tu víc než dost.

Plány magistrátu na využití osmi tisíc čtverečních metrů jsou ale výrazně větší. Za až 400 milionů by chtěl proměnit káznici na areál, ve kterém by prostory našly neziskové organizace, vývojáři počítačových her, architekti, ateliéry či kavárny. Existuje sice už studie, že to jde, ale konkrétní podobu budou muset architekti teprve vymyslet.

Projekt nyní komplikuje právě zpamátnění budovy. Hollan se bojí, že v takovém případě se rekonstrukce příliš prodraží. A pokud se řízení protáhne, město nestihne požádat o evropské dotace.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.