Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Synagoga v Mikulově byla za socialismu skladem zeleniny, teď zase září

  15:58aktualizováno  15:58
Synagoga v Mikulově po tříletých renovacích získala původní vzhled, zmizely staré barvy i přístavby z 80. let. Otevře na konci června a návštěvníky chce nalákat třeba na interaktivní výstavu o známém rabi Löwovi.

Synagoga v Mikulově získala po tříletých opravách svůj původní vzhled. Za komunismu sloužila například jako sklad zeleniny a byla velmi zanedbaná. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na židovské modlitebně v centru Mikulova restaurátoři dokončili poslední úpravy. Díky tříletým opravám se konečně synagoga zbavila všech stop po socialistických stavebních zásazích. Rekonstrukce za téměř třicet milionů korun památce vrátila původní podobu, návštěvníkům se poprvé otevře 28. června.

Interiér opravené synagogy teď hýří barvami. "Za komunistů byl vnitřek okrově oranžový, teď se vrací k původní šedé a modré," popsala historička Dana Massowová z Regionálního muzea v Mikulově. Muzeum si stavbu pronajímá pro expozice.

Kromě nových barev synagogu zdobí i nástěnné citace z Tóry v hebrejštině. Restaurátoři se při navrácení původní barevnosti a nápisů řídili dobovými výkresy a obrazy pohořelického malíře Samuela Brunnera, který mikulovskou synagogu zachytil kolem roku 1923.

Opravená synagoga

"Nápisy se rekonstruovaly i podle dobových fotek a zápisů neznámého člověka z muzea, který je opsal v 70. letech," dodala Massowová.

Dřív? Sklad zeleniny

Památka se naposledy renovovala na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.

"Nejvíc chátrala po druhé světové válce, kdy se zřítilo schodiště a pak sloužila jako sklad zeleniny," připomněla historička. Ovšem opravovala se bez odkrytí všech náboženských nápisů.

Restaurátoři si museli poradit nejen s necitlivými zásahy, které budovu poznamenaly, ale i s obtížným odkrýváním původní náboženské symboliky. Zbourali třeba přístavbu spolu se sociálním zařízením z 80. let, které bylo v havarijním stavu.

Mikulovská synagoga se při tříleté renovaci dočkala nové dlažby, oken a dveří nebo omítky. Dělníci postavili repliku zimní modlitebny a restaurátoři vtiskli původní podobu i baroknímu oltáři.

"Práce trvaly skoro tři roky kvůli detailnímu plánování, abychom synagoze vrátili původní historický nádech," uvedl stavbyvedoucí Jan Tomíšek. Do židovského chrámu se na nějaký čas díky výstavě vrátí i jeden z nejvýznamnějších moravských zemských rabínů Jehuda ben Becalel – známý jako rabi Löw.

V mikulovské synagoze patrně působil v polovině 16. století a po 20 letech odešel do Prahy, kde měl vytvořit legendárního golema. V neděli 28. června začne v mikulovské pamatáce expozice o jeho životě a díle.

"Výstava se bude věnovat židovské vzdělanosti na Moravě a bude interaktivní," láká návštěvníky Massowová.

Poslední synagoga svého druhu v Česku

Mikulov byl po několik století centrem židovství a ve městě bydlela nejpočetnější židovská komunita. Od 30. let minulého století ale komunita upadala a zcela svůj význam ztratila za druhé světové války.

Mikulovská synagoga je se čtyřmi kopulemi a se stejným počtem sloupů uprostřed hlavní místnosti nejstarší a zároveň poslední dochovanou synagogou polského typu u nás.

"Jako významná památka byla vybrána do projektu Deset hvězd, díky kterému se opravilo deset židovských památek. V mikulovské synagoze návštěvníci najdou odkazy na zbylých devět," doplnil koordinátor projektu Jan Kindermann z Federace židovské obce.

Brněnská Federace židovské obce mikulovský židovský chrám vlastní. Projekt financuje Evropská unie spolu s Ministerstvem kultury České republiky.

Autoři:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.