Archeologický průzkum Zelného trhu v Brně.

Archeologický průzkum Zelného trhu v Brně. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Průzkum Zelňáku se protáhl a prodražil, archeologům však odkryl poklady

  • 5
Archeologický průzkum brněnského Zelného trhu odsunul tradiční vánoční jarmark na stísněné Moravské náměstí, místo deseti trval 112 dní a celkově prodražil rekonstrukci rynku. Podle archeologů to vše však stálo za to. Odborníci se rozplývají nad cennými nálezy z pravěku a středověku.

Na tradičním místě brněnských zelinářů objevili například kruhový kamenný základ pozdně středověkého pranýře nebo pozůstatky cihelného základového zdiva renesanční kašny (více o objevech najdete zde).

Náměstí bude opravené příští rok v květnu. Původně to mělo být už v lednu 2015. O sedm na celkových 67 milionů se zvýšily se i náklady na opravu.

„Výzkum přinesl mnoho informací k nejstarším dějinám Brna, které by odborníci jiným způsobem nemohli získat,“ uvedl David Merta, ředitel společnosti Archaia.

Jeho kolegové odkryli předměty datované do doby bronzové a železné, zajímavostí byl nález lidských kosterních ostatků z období únětické kultury, kterou archeologové datují mezi roky 2000 - 1600 před naším letopočtem.

Ve 13. a 14. století již bylo v místě tržiště, které rozdělovaly dlážděné cesty. Archeologický výzkum doložil existenci komplexu masných krámů, které zde existovaly od poloviny 13. až do začátku 17. století.

Původně dřevěné nebo dřevohliněné stavby byly doplněné sklípky zahloubenými do podloží, ve 14. století je nahradily sklepy zděné.

Patrně v 16. století se sjednotily masné krámky do doposud neznámé jediné rozsáhlé stavby, která zanikla zřejmě v souvislosti s výstavbou Dietrichštejnského paláce na začátku 17. století.

Plošně největší archeologické bádání v Brně

Především situaci kolem existence samotného tržiště a masných krámů nazývají archeologové výjimečnou. „Je tomu tak i v rámci problematiky komunikací, vodního a odpadního hospodářství, které se v takovémto rozsahu podařilo zachytit na území Brna poprvé,“ poznamenal Merta.

Odborníci našli také cihelnou klenutou štolu, která přiváděla vodu do kašny Parnas, nebo úseky pozdně středověkých a novověkých vodovodních a kanalizačních štol. Po zdokumentování byly zakonzervovány pod současným povrchem náměstí.

Původně měli archeologové v takzvané 3. etapě oprav na výzkumy pouhých deset dní. Po dohodě s vedením města Brna zůstali dnů sto dvanáct (o zdržení oprav čtěte i zde).

„Plošným rozsahem jde o doposud největší záchranný archeologický výzkum na území Městské památkové rezervace Brno,“ uvedla Radmila Stránská, vedoucí oddělení archeologie brněnské pobočky Národního památkového ústavu.

Až stavbaři opravu historického náměstí dokončí, Zelný trh se promění v odpočinkovou zónu s tržištěm. Zahradníci tu vysadí 17 stromů, dosud žádná zeleň na náměstí nebyla. Vzniknou také fontánky a opraví se kašna Parnas.