Za čtvrt století přišly opravy brněnského Špilberku skoro na miliardu

Brněnský hrad Špilberk se po mnoha letech otevřel návštěvníkům v celé své kráse. Koncem března byla položena poslední cihla, která završila více než dvouroční rekonstrukci jižního křídla hradu. Náklady na přestavbu se vyšplhaly na 150 milionů korun.

V posledních 30 letech, kdy novodobá rekonstrukce trvá, již brněnská chlouba "spolkla" téměř miliardu korun. Zrekonstruované jižní křídlo hradu bylo nepovolaným lidem více než čtvrt století nepřístupné.

"Poslední návštěvník se chodbami křídla prošel na konci března roku 1987. Od té doby prostory fungovaly jako depozitáře či provizorní sklady majetku a vybavení," říká ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Součástí druhé etapy rekonstrukce hradu je kromě jižního křídla i takzvaná východní bašta, schodiště na první nádvoří či východní bastion.

Opravy navrátily této části hradu podobu, jakou měla v době německé okupace za druhé světové války.

"Rekonstrukce byla zajímavá především proto, že se tím prostory jižního křídla opravily do doby, kdy byla na hradě kasárna německého wehrmachtu. Tedy do počátku 40. let minulého století," dodává ředitel Ciprian.

Nejdůležitější jsou nové prostory

Právě v té době probíhaly na brněnském hradě jedny z posledních oprav. Znovu se začalo až na začátku 80. let.

Jak se opravoval Špilberk

1983 Začátek stavebních prací

1992 Končí oprava kasemat

1993 Nad západním příkopem vztyčen dřevěný most

1995 Obnoven severozápadní bastion

1998 Zpřístupnění celého severního křídla a části středního traktu

2000 Otevření západního křídla s výstavními prostorami, ukončena rekonstrukce východního křídla, vydlážděno velké hradní nádvoří

2002 Zahájení výstavby jihozápadního bastionu a vjezdové brány, vydlážděno malé hradní nádvoří a most přes východní příkop

2004 Dokončena rekonstrukce vjezdové brány

2007 Dokončení jihozápadního bastionu

2010 Zahájení oprav jižního křídla

2013 Dokončení rekonstrukce jižního křídla, úprav středního křídla a dalších částí hradu

"Rekonstrukce bude významná především do budoucna. Architektura z období wehrmachtu a nacismu nemůže za to, že byla zneužita," vysvětlil už před časem náplň rekonstrukce architekt Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu.

Podle něj je nejdůležitější právě využití nových prostor hradu. Místo v opravených chodbách, zahradách a terasách najdou výstavy moderního umění, restaurace, vinárny, vzdělávací a informační centrum či venkovní scéna divadla.

"Hrad Špilberk se tak stane ještě zajímavějším cílem turistického ruchu a živoucím kulturním centrem," říká brněnský primátor Roman Onderka.

Zazděná kočka byla pro štěstí

Stavaři při práci na rekonstrukci jižního křídla objevili i zajímavé pozůstatky historie Špilberku. Našli například zbytek měděného plechu, ze kterého byly vystřihávány falešné mince.

Potvrdila se tak teorie o středověké penězokazecké dílně, která údajně na Špilberku byla. Při opravách hradu a přilehlých prostor našli pracovníci i betonem zpevněné tělo kočky. Ty nechávali pověrčiví lidé zazdít při stavbách svých domů. Její "betonová mumie" je nyní součástí expozice na Špilberku.

Rekonstrukce jižního křídla tedy završuje další část významné etapy novodobého zvelebování hradu. "Šlo prakticky o poslední zásadní část hradu, která rekonstrukcí ještě neprošla. Nyní ještě zbývají hradby, severní dvůr či vodojemy pod východním bastionem," dodává ředitel Ciprian.

Tři dekády trvající rekonstrukce hradu je rozdělená na dvě etapy. První skončila dokončením východního křídla v roce 2003 a její součástí bylo například zpřístupnění kasemat. Od následujícího roku probíhá druhá etapa, její předpokládaný konec však není znám.

S památkáři to jiskřilo, našli s nimi ale společnou řeč

Autorem návrhu na rekonstrukci jižního křídla hradu Špilberk je Architektonická kancelář Radko Květ. Veřejnou soutěž vyhrálo studio před více než pěti lety. Majitel kanceláře architekt Radko Květ je s jejím výsledkem spokojený. "Tak na 80 procent," dodává v rozhovoru.

* Jak jste k rekonstrukci hradu Špilberk přistoupili?
Než jsme začali pracovat na řešení rekonstrukce, bylo pro nás důležité zpracovat celkový generel hradu. Důležité bylo obnovit původní komunikační schéma, které bylo na několika místech přerušeno, například zázemím bývalé restaurace Ogilvy ve středním křídle. Dnes je dispozice hradu pro návštěvníka výstav a dalších prostor přehledná a logická. Naším úkolem bylo navrhnout rekonstrukci jižního křídla, část středního křídla, východní baštu, východní bastion a hospodářské zázemí. Lidem se tak otvírají dříve nepřístupné prostory hradu, mimo jiné lze celý Špilberk obejít v úrovni opevnění.

* V případě Špilberku to byla tedy spíše rekonstrukce, nebo zásadnější přestavba?
Samozřejmě se jednalo o rekonstrukci. Obnovovala se původní dispozice a také řemesla z různých důležitých stavebně-historických fází, byť občas za cenu provozních ústupků. Od začátku jsme o celkové koncepci diskutovali s kolegou architektem Zdeňkem Chudárkem, který je zástupcem Národního památkového ústavu.

* Byli jste požadavky památkářů hodně omezeni?
Od začátku jsme měli razantnější pohled na věc, mnohdy to i trochu jiskřilo, ale postupem času jsme s panem Chudárkem našli společnou řeč. Dnes už vidím, že nějaké to krocení od památkářů není od věci. Některé moderní zásahy totiž mohou napáchat víc škody než užitku.

* Za jak dlouho jste to tedy zvládli?
Projektování všech fází trvalo zhruba dva a půl roku. Skoro stejný čas zabrala samotná realizace.

* Jste tedy s výsledkem spokojeni?
Tak určitě. Řekl bych tak na 80 procent. Důležité je, že se postupovalo koncepčně, a také, že měl investor štěstí na dodavatele stavby.