Podle znalců byla Orlová v době činu nepříčetná. Trpí paranoidní schizofrenií. Setrvání v ústavu doporučila komise odborníků z detenčního zařízení. Podle komise přetrvává riziko nebezpečí pro společnost.
„Jedenáctiměsíční doba pobytu v detenci je nepřiměřeně krátká na to, aby mohla nastat změna a mohla být převedena do psychiatrické léčebny. O propuštění na svobodu s ambulantní léčbou nemůže být v tuto chvíli řeč,“ uvedl státní zástupce Ivo Hahn.
Změnu nenavrhoval ani obhájce Hynek Gaja, který pouze poukázal na to, že Orlová v detenci spolupracuje a její stav se zlepšil.
Soud se s návrhem státního zástupce ztotožnil. „Musíme vzít ohled na to, že zabezpečovací detence je primárně zřízena jakožto ústav, v němž mají být izolovaní skutečně mimořádně nebezpeční jedinci, kteří jsou velkým nebezpečím pro společnost,“ uvedl soudce Libor Hanuš.
„Účelem je účinná ochrana poškozených. Jako soud musíme vzít ohled na to, že trpěli nevinní lidé a byl zmařen život,“ dodal soudce.
Nevěděla jsem, co dělám, prohlásila Orlová
Orlová v úterý u soudu řekla, že se dříve řídila bludy a nyní už zhruba rok žádnými netrpí díky léčbě prášky. Vypověděla také, že není den, aby nemyslela na to, co se stalo.
„Mrzí mě to, trápí mě to, beru antidepresiva. Neměla jsem v úmyslu nikoho připravit o život. Kvůli nemoci jsem se řídila bludy a nevěděla jsem, co dělám. Nechápu, že jsem něco takového vůbec mohla vymyslet,“ uvedla Orlová.
Se svou nemocí je smířená a už dříve na ni brala léky. Potom však některé vynechala kvůli tomu, že z nich byla unavená.
„Pak jsem znovu všemu podlehla. Nyní už vím, že prášky budu brát do konce života. Jsem úplně jiný člověk, pokud je beru a pokud ne. Měla jsem je brát už předtím, je to pro mě ponaučení na celý život,“ řekla Orlová.
Už neslyším žádné hlasy, tvrdí vražedkyně
Doplnila, že pokud by měla být někomu nyní nebezpečná, tak jedině sama sobě.
„Sáhla bych na život jedině sama sobě. Někdy si říkám, že by bylo lepší tady nebýt. V současné době nemám přes rok žádné komplikace, neslyším ani hlasy a nemám ani pocity sledování,“ dodala Orlová.
V zabezpečovací detenci je z rozhodnutí Krajského soudu v Brně z loňského června. Orlová zaútočila nožem na studenty v roce 2014. Kromě Vejvody zranila další dvě studentky, další utrpěla šok a zranění utrpěl i zasahující policista.
Primář psychiatrie detenčního ústavu Vladimír Smékal u soudu vypověděl, že se u Orlové po dobu pobytu v detenci vyskytla ojedinělá sluchová halucinace, avšak žena nebyla nijak agresivní. Podle komise odborníků ústavu se Orlová po nástupu do detence začlenila dobře a její stav je uspokojivě stabilizovaný.
Otec ubodaného studenta raději opustil jednací síň
Sám Smékal však zdůraznil důležitost jejího setrvání v detenci. „Stávající doba pobytu v zabezpečovací detenci je příliš krátká na to, abychom mohli hovořit o změně ochranného opatření. Vzhledem k tomu, že dotyčná už v minulosti obelhala zdravotnický personál, je nutná mimořádně vysoká míra opatrnosti vzhledem k ochrannému opatření,“ zdůraznil Smékal.
Připomněl tak, že Orlová už u dřívější léčby vysadila léky, ale lékaře o tom neinformovala. Orlová je v detenci od loňského srpna.
Ženu asi tři čtvrtě roku před útokem propustili z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu kvůli tomu, že už v roce 2012 zaútočila na školu v Havířově, kde pobodala vychovatelku a malou školačku si vzala jako rukojmí.
„Jsem rád, že zůstane v izolaci, je to opravdu nebezpečný člověk. Měl jsem obavu z toho, že by mohlo dojít ke změně ochranného opatření,“ poznamenal otec zavražděného studenta Kamil Vejvoda.
„Slyšet její neupřímnou výpověď bylo náročné, její chování je přitom neomluvitelné,“ dodal Vejvoda, který v průběhu jednání raději opustil jednací síň.
14. října 2014 |
