„Tatíčku starý náš, ať se nám zachováš,“ přáli na rodné Moravě Masarykovi

V úterý tomu bude 96 let, co vznikl samostatný stát Čechů a Slováků. Jeho prezident Tomáš Garrigue Masaryk se narodil v Hodoníně, a jakmile mu to povinnosti dovolily, spěchal na jižní Moravu. Jedno z největších přivítání se odehrálo v červnu 1929 v Boskovicích.

Tomáše Garrigua Masaryka (vlevo) si letos jižní Morava kromě 28. října připomenula už začátkem roku, kdy největší brněnská univerzita nesoucí jméno 1. československého prezidenta slavila 95 . výročí. Na snímku tehdejší rektor Jan Krejčí (vpravo). | foto: Archiv Masarykovy univerzity

Slavobrána, vyzdobená okna domů, plápolající prapory, natěšení lidé. Masaryka dlouze vítali hejtman, starosta, rolník, legionář i zástupce židovské obce. Děkovnou řeč prezidenta poslouchalo k prasknutí naplněné náměstí.

„Reagoval i na informaci o připravované stavbě nového vodovodu, která měla zabránit vzniku tyfových onemocnění,“ upřesnil historik Muzea Boskovicka Petr Vítámvás.

Masaryk podával ruce dětem i dospělým, podepsal se do Pamětní knihy města a sokolské obce. A nakonec odjel nazdobenou bránou, na níž visel transparent: Tatíčku starý náš, ať se nám zachováš.

28. říjen - Kde si jej v kraji připomínají

27. října

• Hodonín – od 17 hodin se na náměstí 17. listopadu konají velké oslavy 96. výročí samostatného československého státu, vrcholem je ohňostroj v 18.30 hodin

28. října

• Brno – od 10 hodin pocta TGM u památníku na Komenského náměstí, od 11 hodin vzpomínka u sochy Edvarda Beneše v ulici Veveří
• Blansko – vzpomínkový akt startuje na náměstí Svobody v 9.30
• Břeclav – od 17 hodin začínají oslavy u soch TGM, pokračují lampionovým průvodem a slavnostním aktem
• Světlá – od 16 hodin sázení lípy na počest padlému Františku Letfusovi
• Tišnov – od 15 hodin slavnostní a pietní akty v centru, poté udělení čestných občanství
• Znojmo – v 9 hodin se slaví kladením věnců na náměstí Republiky

V červnu 1929 TGM ještě kromě Boskovic navštívil Jevíčko, Litovel, Náměšť nad Oslavou, Prostějov a Znojemsko.

Sochu Masaryka udělal umělec podle poštovní známky

První československý prezident dlouho shlížel na obyvatele Rudky u Kunštátu na Blanensku. Tady u Jeskyně Blanických rytířů se totiž tyčila 13 metrů vysoká socha, tehdy považovaná za největší ve střední Evropě.

„Sochař Stanislav Rolínek z nedalekého Bořitova tvořil podle padesátihaléřové poštovní známky, kterou měl přilepenou na lešení. Později měl fotografii pana prezidenta,“ cituje z historických materiálů Zdeněk Popelka, současný provozovatel Jeskyně Blanických rytířů. Váhu díla odhadli odborníci na 600 tun.

Odhalení sochy dalece překročilo hranice regionu, psaly o ní i noviny v New Yorku. „Masaryk o svém pomníku nepochybně věděl. Přesto ho za svého života nikdy neviděl. Znal ho jen z fotografií a dostal i osobní telegram,“ uvedl Popelka.

Dnes na místě sochy zůstaly pouze obrovské boty na podstavci. Socha Masaryka byla za druhé světové války na základě udání zničena.