Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostudy Brna: Jaltu město získalo nevýhodným handlem, léta se jí snaží zbavit

  0:07aktualizováno  0:07
Původně měla ve funkcionalistickém paláci Jalta vedle nové radnice na Dominikánském náměstí sedět většina úředníků magistrátu. Z plánu ale sešlo a budova, kterou Brno za vlády ODS nevýhodně směnilo za městské domy a pozemky, už minimálně deset let chátrá.

Zdevastovaná a uzavřená pasáž Jalta v centru Brna na Dominikánském náměstí. | foto: Radek Miča, MAFRA

Palác vyrostl mezi válkami, v suterénu bylo původně kino, nad ním obchody a ve vyšších patrech kanceláře a byty. Před rokem 1989 lidé chodili do Tuzexu v pasáži nakupovat za bony dovozové zboží. „Byla tam i vyslýchárna StB, ještě dneska na vás při příchodu padne tíseň,“ uvedl expert na reality Jiří Fajkus.

Po revoluci budova často měnila provozovatele nebo chátrala nevyužívaná, působili v ní například kontroverzní podnikatelé Lubomír Hrstka a Rudolf Hošna.

Fotogalerie

V roce 2005 o ni projevilo zájem město. S nápadem palác koupit přišel tehdejší majetkový náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS). Nakonec se Brno dohodlo s majitelem Miroslavem Lekešem, pozdějším mecenášem Wannieck Gallery, na směně za tři domy v centru a pozemky v lukrativních částech Pisárky a Stránice.

Zastupitelé problematickou transakci odhlasovali v prosinci 2005 tajně, primátor Richard Svoboda ji stvrdil podpisem krátce poté, ještě než opozice stihla prosadit opakované veřejné hlasování.

Odhadní firma Qualiform městský majetek ocenila na 96,5 milionu korun. Podnikatel si Jaltu cenil na 78 milionů korun. Rozdíl v ceně doplatil.

Nikdo potrestán nebyl

Už před deseti lety odborníci na nemovitosti označovali směnu za nevýhodnou.

Dokonce ji prověřovala policie. Popud dal Vojtěch Halámek, spolumajitel historické lékárny U Červeného raka na Masarykově ulici. Právě i rohový dům s lékárnou přešel kvůli Jaltě z majetku města do rukou podnikatele. Majitelé lékárny chtěli Lekeše přeplatit a celý dům získat, město na to ale nepřistoupilo.

Ostudy Brna

Policie první trestní oznámení odložila, další podnět se dostal až k soudu. „Situaci kolem směny Jalty lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání,“ zhodnotil v roce 2007 soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška. Potrestán ovšem nebyl nikdo.

Až na ODS. Ta v roce 2006 sice jasně vyhrála volby, ale skončila v opozici. Doplatila totiž na úspěch hnutí Brno2006 Jiřího Zlatušky, který byl výrazným kritikem směny Jalty a­ označoval ji za korupční kauzu. A po volbách trval v patové situaci na vedení města bez ODS.

Zatímco údržba prázdné Jalty stojí město každoročně statisíce korun, původně městské pozemky a domy se v rukou investorů změnily ve zlatý důl. Například na jedné z posledních nezastavěných parcel v Masarykově čtvrti vznikla luxusní Rezidence Martinů.

Město chystá otevřenou soutěž

Už šest let se město snaží břemene zbavit. Na jaře roku 2011 se zdálo, že najde kupce. Zájemce chtěl šestipatrový dům koupit za nejnižší cenu - 100 milionů korun. Nakonec z toho sešlo. O dva roky později se o palác zajímala podnikatelka Magdalena Robková, která i podepsala smlouvu o kauci. Miliony ale ve lhůtě nesložila (více zde).

Na stomilionové sumě město trvá do současnosti. Kupce může odrazovat, že zhruba trojnásobnou sumu bude nutné investovat do oprav.

„Město mělo vždy velké ambice, ten barák je na tom staticky, technicky i dispozičně špatně. Sice dobrá lokalita, ale taky problémy s parkováním. Těch 100 milionů je zkrátka příliš,“ dodal odborník na reality Jiří Fajkus. Za odpovídající by považoval cenu mezi 35 až 40 miliony korun.

Město nyní připravuje otevřenou soutěž na kupce s nejvýhodnější nabídkou (více zde). „Už se nám ozvali dva zájemci. Jeden z nich nabídl dokonce vyšší cenu, než je 100 milionů korun, pod které nechce město jít,“ řekl koncem dubna MF DNES brněnský primátor Petr Vokřál (ANO). Jména zveřejnit odmítl.

O konečném počtu zájemců by měl mít magistrát jasno do konce června.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.