Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostudy Brna: Továrna vyzbrojovala svět, teď chátrá. Zas má dávat práci

  0:15aktualizováno  0:15
Traktory, auta, psací stroje a hlavně zbraně do zemí po celém světě. Tak rozmanité zboží vyráběla brněnská Zbrojovka v Zábrdovicích osmdesát let až do roku 2006. Nový majitel chce chátrající areál opravit, s velkolepými plány na přestavbu na byty a kanceláře už ale nepočítá.

Areál brněnské továrny Zbrojovka těsně před dražbou v roce 2007 | foto: Tomáš HájekMAFRA

Areál na Lazaretní je v současnosti využívaný ani ne z poloviny. Některé stavby se pomalu rozpadají.

V objektech na pozemku o rozloze pěti a půl Václavských náměstí přebývá zhruba 150 nájemců, většinou menší firmy. Sklad tam má třeba společnost A-Print, která staví firmám stánky na veletrzích, funguje tam i autoservis. Párkrát se tam v uplynulých letech pořádaly koncerty či kulturní akce (více třeba zde).

Fotogalerie

Fotografka Zuzana Šťastná má uvnitř jedné z budov ateliér. „Je to stará budova, tomu odpovídá její stav i vzhled chodeb či toalet. Ateliér jsem si podle svých představ na své náklady upravila, vymalovala, vytapetovala, udělala podlahu. Prostory mi vyhovují, ráda bych tam v budoucnu zůstala,“ říká umělkyně.

Uvědomuje si, že jinde by za pronájem zaplatila mnohem víc. „Jen je škoda, že v areálu každý odloží, co se mu nehodí, a nechá to tam. Nepořádek se začíná kupit, roky tam rezaví autovrak, další tam vyházeli hromadu kancelářského nábytku, jinde leží kupy suti. Ostraha u vjezdu nemá šanci to uhlídat,“ myslí si.

Podle Bohumíra Smutného z Moravského zemského archivu v Brně mají hodnotu pozůstatky každé historické fabriky. „Vstupní brána s věží je typická, přinejmenším tato část areálu by se měla zachovat. Jsou tam i haly novější, třeba ze 60. let, otázkou je, k čemu by se daly využít,“ zauvažoval historik.

Osm tisíc aut s písmenem Z na chladiči

Zbrojovka Brno vznikla z původních rakousko-uherských dělostřeleckých dílen, a to v roce 1918, kdy nově vzniklé Československo potřebovalo získat zbrojní nezávislost. Areál v Zábrdovicích začali stavět šest let poté.

Zajímavosti o Zbrojovce

      • Lehký kulomet BREN se licenčně vyráběl v britském Enfieldu (označení zbraně bylo zkratkou názvů měst Brno a Enfield).
      • Ve 30. letech 20. století naopak Zbrojovka v licenci vyráběla proslulé psací stroje Remington.
      • V letech 1924–1938 vyrobila osm tisíc vozů šesti modelů. Kromě prvního Disku i modely Z18, Z9, Z4, Z5, Z6.
      • V listopadu 1945 vyrobila prototyp traktoru Zetor 25.
      • V období německé okupace byl generálním ředitelem Karel Staller. Zdánlivý kolaborant byl ve skutečnosti zapojen do odboje proti nacistům podával zprávy na Západ; po válce musel emigrovat do USA.

Zdroj: Webová encyklopedie města Brna; Diplomová práce Kateřiny Dalecké

Na začátku továrna měla 560 zaměstnanců, přičemž v úvodu 20. let přešla z jedné pětiny pod majetek plzeňské Škodovky. Díky tomu v ní o deset let později pracovalo už 25 tisíc lidí. Zprvu vyráběla zejména lehkou výstroj pro pěšáky, opravovala pušky, různé druhy kulometů a vyráběla granáty.

„Montáž rakouských pušek Mannlicher vystřídala výroba německých pušek Mauser, později výroba pušky vlastního vzoru 24. V druhé polovině 20. let se Zbrojovka stala jedním z největších výrobců pušek na světě,“ uvádí na svém webu dědic výroby brněnské Zbrojovky, Česká zbrojovka Uherský Brod.

Areál skýtal podmínky pro výrobu automobilů, jízdních kol, vah, leteckých motorů či obráběcích strojů. První automobil Disk uvedli majitelé továrny na trh roku 1924. Za dalších 12 let pak stihli vyexpedovat celkem osm tisíc vozů s charakteristickým písmenem Z na chladiči.

Vozy prosluly jednoduchostí, účelným designem, malou spotřebou a snadnou údržbou. Oblíbený model Z4, takzvané Zetko, si zamiloval třeba i komik Vlasta Burian.

„V roce 1936 dostali v továrně pokyn zastavit mírové výrobní činnosti a najet plně na vojenský program,“ připomněla Sylvie Zouharová Dyková z brněnského Technického muzea.

Za druhé světové války vyráběla Zbrojovka zbraně pro německý wehrmacht a Waffen-SS. Tou dobou jimi ale stříleli i britští vojáci. Zbrojovácké kulomety typu BREN se totiž vyráběly v licenci i na královském území - v Enfieldu. Na českou značku nedal dopustit ani bývalý etiopský císař Haile Selassie I.

Ostudy Brna

Server iDNES.cz a MF DNES přinášejí seriál o zanedbaných zákoutích a stavbách v Brně. Na závěr čtenáři v anketě zvolí nejostudnější místo.

V roce 1944 fabriku poškodilo bombardování, což urychlilo její přeorientování na výrobu traktorů a motorů. První Zetory sjížděly z linek v Zábrdovicích, až později se výroba přesunula do líšeňské továrny. Osmdesátá léta se pak nesla především ve znamení produkce komunikační a výpočetní techniky.

Nový majitel chce areál pozvednout

Podnik se těšil v zahraničí skvělému renomé a jeho vedení si mohlo dovolit poskytovat zaměstnancům různé benefity jako byty či bezúročné půjčky. Měl i svoje vlastní učiliště, v němž si podle momentálních potřeb podniku vychovával budoucí pracovníky.

V 90. letech ale firma kvůli rušení neperspektivních oborů zredukovala počet zaměstnanců na 2,5 tisíce. Od roku 2003 pak postupně začala krachovat a během tří let zastavila výrobu úplně.

V lednu roku 2007 vydražila areál o velikosti 22,5 hektaru za 707 milionů korun slovenská holdingová společnost J&T jednoho z nejbohatších Slováků Jozefa Tkáče. Na místě chtěla postavit celé bloky nových bytů a kanceláří (více třeba zde).

Aktuálně rozlehlý areál bývalého zbrojařského a strojírenského podniku vlastní firma Bianko, která patří do skupiny Orco Property Group.

Cílem investora je objekt zvelebit a přispět zaměstnanosti. Přímo na projekt Zbrojovky nastoupil nedávno nový manažer, jehož úkolem je rozvíjet existující plány. Komplexní informace o celém záměru údajně brzy zveřejní.

Před více než pěti lety zpracovanou studii, podle níž se lokalita měla proměnit v novou čtvrť pro bydlení a administrativu, dá podle všeho současný majitel k ledu. Podle informací iDNES.cz jej chce využívat v souladu s nynějším územním plánem, jehož úpravy jsou dlouhodobě problematické, tedy pro výrobu a sklady.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.