Vizualizace Otevřené zahrady mezi Údolní ulicí a parkem pod Špilberkem.

Vizualizace Otevřené zahrady mezi Údolní ulicí a parkem pod Špilberkem. | foto: Studio Projektil Architekti s. r. o.

Otevřená zahrada má cenu za efektivnost. V Česku je unikátní, říká ředitel

  • 2
Otevřená zahrada v Brně získala ve čtvrtek v soutěži Stavba roku 2013 cenu ministra životního prostředí za energetickou úspornost a efektivnost stavby. Zahrada je dílem Nadace Partnerství a její ředitel Miroslav Kundrata věří, že její úspěch pobídne město ke schválení podobných projektů.

Otevřená zahrada vznikla na neudržovaných pozemcích mezi Údolní ulicí a parkem pod Špilberkem. Lidem v Brně slouží nejen jako průchod mezi ulicí a pevností, ale také jako výukové centrum.

Bylo pro vás ocenění velkým překvapením?
Ani ne. Energetická koncepce, kterou Otevřená zahrada používá, je totiž v České republice naprosto unikátní. Navíc co se týká spotřeby a využití energie z obnovitelných zdrojů, jedná se o nejlepší budovu u nás. Nehledě na to, že stavba je skvěle architektonicky zvládnutá. Ocenění nás ale rozhodně potěšilo, poněvadž je úplně první.

Byla to pro zahradu i první soutěž?
Ano, zatím totiž čekáme, až zahrada zakoření a pořádně se rozroste. Potom tato stavba může získat i některá středoevropská ocenění. Tam ale chceme směřovat až příští nebo přespříští rok.

Zaujaly vás v soutěži i jiné stavby?
Zajímavých jich bylo hned několik. Naprosto úžasná je multifunkční aula Gong ve Vítkovicích, kterou má na starosti Josef Pleskot. Není divu, že také získala hlavní cenu. Velmi mě oslovil také další vítěz - Aparthotel Lipa, který stojí v Krásné Lípě. Naopak oceněný Královopolský tunel je podle mě naprosto standardní stavbou, jejíž vítězství příliš nechápu.

Je v Brně nyní nějaká stavba, která vám vyloženě vadí?
Mám trošku odtažitý vztah k obdivované funkcionalistické architektuře. Na můj vkus je příliš studená. Navíc dnes už paradoxně není příliš funkční, minimálně co se týče plýtvání energie. Budovy postavené ve stylu raného funkcionalismu mě ale naopak hodně oslovují. Zmínit můžu především ty, za nimiž stojí brněnský architekt Ernst Wiesner. Jeho stavby jsou výborně promyšlené, mají skvěle rozvrstvené vnitřní plochy, schodiště a místnosti.

Chybí naopak v jihomoravské metropoli nějaká budova?
Nevím jestli vyloženě chybí, ale Ostravě opravdu můžeme závidět již zmíněný Gong. Jedná se o nádherné velkokapacitní prostory, kde se mohou konat konference nebo koncerty. Taková multifunkční kulturní hala v Brně zatím není.

Potřebuje Brno víc budov, jako je Otevřená zahrada?
Myslím, že nutně. Zejména veřejné stavby musí být stavěné tak, aby byly co nejvíce energeticky úsporné. Vždy jde o náklady, které do nich budeme vkládat. Když to zjednoduším, tak můžeme buď dávat peníze na platy učitelů, nebo je zkrátka protopíme v plynu, který bude zásobovat nové veřejné budovy. I v sousedním Rakousku je každá škola, úřad nebo domov důchodců vždy stavěný maximálně úsporně vzhledem k provozním nákladům, i za cenu vyšší investice. Takový princip bychom u nás měli zavést také.

Vaše organizace propaguje hodně myšlenky přírody. Má jí Brno dostatek?
Zeleně rozhodně ano, je pouze otázka, jak ji zpřístupní veřejnosti. Velkým plusem je také absence jakékoliv zemědělské chemie, kterou najdeme v klasické zemědělské krajině. Pro některé druhy zvířat, například hmyz, je tedy Brno velmi zajímavým prostředím. Velkým unikátem je ale přítomnost přírody a lesů v celém okruhu okolo Brna. To musí ocenit každý turista, který zdejší prostředí nezná.