"Tak, mladý muži, toto je pstřeň dubový neboli jelení jazyk. Když ho naříznete a zmáčknete, poteče z něj sytě červená šťáva," otáčí v rukou zvláštní hmotu Alois Vágner. Její majitel si z ní možná připraví výborný guláš, jde totiž o houbu.
Podobných úlovků se k Vágnerovi bude dostávat víc a víc, houbařská sezona právě startuje a odborník z brněnské mykologické poradny, která bývá otevřená v pondělí a úterý, začne mít napilno. Denně se na své nálezy přijde zeptat až padesát houbařů.
Mykolog Alois Vágner zkoumá lupou hřib koloděj, který mu donesl do poradny houbař.
"Mám radost, když najdu určitý druh houby na místě, kde bych to nečekal," řekl majitel jeleního jazyka Jiří Vocílka. Sedmadvacetiletý Brňan se houbaření věnuje už od střední školy. "Když je deštivější počasí, hned vyrazím do lesa," dodal s tím, že nejraději chodí houbařit do Omic, Střelic nebo Kohoutovic.
Přiotrávení není nic výjimečného
"Houby najdete v okolí Brna i v Útěchově, Vranově, Ořechově a Křižanově," doplnil další lokality mykolog Vágner.
Přiotrávení jedovatou houbou podle Vágnera pořád není nic výjimečného. "Běžné je podráždění třeba žampiónem zápašným. Někomu neudělá nic, ale jiný zvrací a musí se léčit," objasnil mykolog.
Dokonce si myslí, že lidé s citlivějším žaludkem by houby neměli jíst vůbec, protože jsou těžko stravitelné. "Někdy si však houbaři udělají vaječinu s kupou omastku. Pak je jim špatně a myslí si, že snědli jedovatou houbu. Přitom se jen přejedli," dodal Vágner.
Mladí se ptali na lysohlávky
Vzpomněl také, proč kdysi do poradny chodilo hodně mladých lidí. Kvůli lysohlávkám.
"Jeden kluk mi chtěl například namluvit, že jeho babička nasbírala houby a bojí se, aby to nebyly lysohlávky. Pochopil jsem, o co jde, a řekl jsem mu, že žádnou lysohlávku nevidím, i když v košíku nějaké byly," doplnil s úsměvem Vágner. Dnes podle něj houbařům už stačí internet.
