Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hurá do Svratky. Zima lezla pod nehty, ale u plavců měly navrch endorfiny

  9:56aktualizováno  9:56
Teplota vzduchu se pohybuje kolem nuly, teploměr v řece hlásí 1,3 stupně Celsia. „Jak to tak slyším, tak bych radši byla zpátky v hospodě,“ zvolá prokřehlá ženská postava na břehu. Nelze se jí divit. Zvlášť, když místo bundy má na sobě jen plavky a místo do tepla vedle stojící restaurace má namířeno do ledové Svratky.

Na mistrovství republiky v zimním plavání se v Brně sešli otužilci různého věku. Voda ve Svratce měla 1,3 stupně Celsia. | foto: Filip Fojtík

To, co působí jako krutý trest hraničící s mučením, však ona i desítky dalších odvážlivců různorodého věku podstupují dobrovolně, ba dokonce s nadšením. V brněnské Bystrci se totiž v sobotu konalo mistrovství republiky v zimním plavání.

Fotogalerie

„Na břehu si občas říkám, co tady dělám. Ale když člověk vleze do vody, tak zjistí, že to není tak strašné, jak se bál. A když se po závodě vyplaví endorfiny, je to ten nejlepší pocit,“ vypráví Michal Slanina, který si v barvách brněnského Fidesu vyplaval v hlavním závodě druhé místo za Petrem Šlajsem z Prahy.

Na 750 metrů dlouhé trati vyznačené bójkami strávil přes deset minut. Pro běžného smrtelníka by to byla nepředstavitelná muka. Vždyť i hlasatel dopředu upozornil, že při takhle nízké teplotě to bude bolet.

„Zima vám zaleze pod nehty, hlavně na rukou. Když pak vyjdete z vody, tak než rozmrznete, to píchá a bolí,“ přibližuje Slanina. „Ale i tak se na to musíte těšit. Psychika v takhle ledové vodě hraje strašnou roli.“

A skutečně, většina účastníků mrazivého klání si udržuje dobrou náladu. „Přes týden se proklínáte, proč do toho jdete, ale hned po závodě se těšíte na další. Když plavete, jste na sebe hrdý, že to zvládnete, pak přichází endorfiny a radost, že jste do dokázali,“ líčí Filip Hejkrlík, který hlavní kategorii dokončil jako dvanáctý.

Lidem je zima, jenom když mě vidí, směje se otužilec

On ani Slanina nejsou žádní dlouholetí plavečtí specialisté. Spíš nadšenci, kteří v sobě našli dost odhodlání i umění se popasovat s extrémními podmínkami. Většina ostatních je na tom podobně, někteří dokonce místo kraula volí pomalejší styl prsa.

„Určitě se nevyplatí přepálit začátek. V bazénu to nějak doplavete, ale tady pak tělo ztuhne, dostanete se do křeče a radši zvolíte prsa, abyste mohli dýchat. Ale tím zase prodlužujete čas ve studené vodě,“ upozorňuje Slanina na úskalí.

Po vydrápání se na břeh připomínají zmrzlí plavci svými pohyby roboty, k jednomu dokonce musela přispěchat záchranka. Ve vedlejší restauraci se pak chvějí ještě dlouho po závodě. „Pro mě je nejhorších prvních deset minut, kdy necítím ruce ani nohy. Jak přijde klepání, už je to dobré, protože si tělo samo začne vyrábět energii,“ popisuje Slanina, který se otužuje doma v Jičíně na rybníku.

„Když byl ještě slabý led, tak jsem si ho rozlámal. V rybníce jsem byl jenom já a kachny. Lidi, co šli kolem, říkali, že je jim zima, jenom když mě vidí,“ směje se. Když mu rybník zamrzl úplně, začal jednou týdně chodit do venkovního bazénku u sauny, k tomu se každý den sprchuje studenou vodou.

Podobné procedury podstupují i další. A kromě toho, že díky nim zvládnou zimní závody, také pomáhají svému zdraví. „Měl jsem poškozenou imunitu a byl jsem pořád nemocný. Teď, když na mě něco vleze, jsem po dvou dnech v pohodě,“ libuje si Hejkrlík.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.