Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zemřeli, abychom mohli žít v bezpečí. Padlí vojáci jsou poprvé spolu

  10:02aktualizováno  10:02
Vůbec poprvé mohou lidé na jednom místě pohlédnout do tváří válečných hrdinů, kteří své životy ztratili v novodobých válkách. Představuje je výstava v Komunitním centru pro veterány v Brně.

Výstava In memoriam v Komunitním centru pro veterány v Brně vzdává hold padlým českým vojákům. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Kompletní životopisy a podobizny padlých na válečných misích Armáda České republiky dosud nezveřejnila. Teď jim ale vzdává hold formou panelové výstavy se všeříkajícím názvem In memoriam. Vidět ji návštěvníci mohou v celorepublikovém sídle válečných veteránů v Brně.

Fotogalerie

Zahájil ji ministr obrany Martin Stropnický. „Přijel jsem s velkou pokorou. Vždycky jsme se snažil, abychom si tyto události připomínali, aby vzpomínka na tyto oběti neslábla,“ pronesl v úvodu.

Mezi prvními návštěvníky výstavy byl i veterán druhé světové války a letec RAF brigádní generál Emil Boček.

Na 18 panelech najdou lidé medailonky a fotografie 36 mužů a žen, jež ztratila nejen armáda, ale hlavně jejich rodiny, přátelé a spolubojovníci.

„Znám ty příběhy, nejméně s třetinou lidí jsem se setkal osobně. Buď při výcviku, nebo na misích,“ říká veterán šesti misí Roman Macharáček z Brna.

A i přesto, že výstava vypráví o smutných věcech, má za to, že její poslání je pozitivní. „Jasně, stručně a věcně říká: Tito lidé zemřeli, aby vy jste mohli žít v bezpečí. A to si dnes téměř nikdo neuvědomuje. Už se těším na její internetovou verzi,“ poznamenal Macharáček.

Brněnská oběť z Iráku

Nejdéle postál u panelu s fotografií Pavla Mauera, první české oběti na misi v Iráku v roce 2003. Tomu totiž zachraňoval život, když u iráckého města Alí al-Gharbí havaroval obrněný vůz, ve kterém byli tři čeští vojáci. Mezi nimi i Macharáček a Mauer.

„Měl těžká zranění. Dvě hodiny jsem se snažil udržet ho při životě, než přijela pomoc. Když jsem ho předával zdravotníkům, žil. Máme vyhráno, teď se o tebe postarají, říkal jsem mu. Věděl jsem, že dostane tu nejlepší péči,“ vzpomínal Macharáček na svého kamaráda, také Brňana.

Pětadvacetiletého Mauera ještě přepravili do vojenské nemocnice ve Střešovicích, ale tam došlo ke komplikacím a svůj boj o život prohrál. Stejně jako 35 dalších lidí z výstavy.

Ta vznikla během tří týdnů při příležitosti tradičního adventního setkání s rodinami obětí Cesta za světlem. Podklady o padlých novodobých veteránech ale její autor, vojenský historik Eduard Stehlík, shromažďuje delší dobu. Chce jim vytvořit virtuální památník a napsat o nich knihu.

„Bylo pro mě nejtěžší zvolit, jakým způsobem výstavu představit, protože je to velmi citlivé téma, a měl jsem obavu, jak to vezmou příbuzní,“ vypráví Stehlík. Ti to ale nakonec přijali velmi dobře. „Jsou vděční za to, že nezapomínáme. Pravdou je, že je to velmi silné. Když třeba vidíte, že k panelu přes celou síň míří žena, zastaví se před fotkou, hladí ji a já vím, že je to maminka, člověk se neubrání slzám,“ přiznal Stehlík.

Z Brna poputují dál

Původně byla výstava zamýšlená jako jednorázová záležitost. Nakonec ji ale uvidí mnohem víc lidí. V Brně bude do konce dubna a pak se přestěhuje do Olomouce. V Praze by měla být představená ke Dni veteránů 11. listopadu.

Zahrnuje období od roku 1990, kdy se tehdy ještě Československá armáda spolu s armádami západního světa účastnila své první zahraniční mise v Perském zálivu, a končí 8. červencem 2014. V tento den při sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu zahynulo pět českých vojáků.

Prvním padlým na misích byl Petr Šimonka, který přišel o život při akci Pouštní bouře v Iráku 18. ledna 1991. Bylo mu 21 let. Lidé si připomenou například i příběh statečného Jiřího Schamse, který zázrakem přežil útok atentátníka v městečku Gerešk v Afghánistánu v roce 2008 a s obrovskou energií bojoval s následky těžkých zranění až do roku 2015, kdy jej přemohla rakovina.

„Řekli jsme si, že do vzpomínek patří i ti, kteří nezemřeli v cizině, ale například při seskoku padákem nebo při dopravní nehodě s bojovým vozidlem. A že připomeneme veterány, kteří se z mise vrátili, ale prohráli boj se zákeřnou nemocí. I jejich osudy jsou velmi pohnuté. Jsou tu třeba dvě ženy, vojačky kolem třicítky, které zemřely na rakovinu, a zůstaly po nich děti,“ uvedla další spoluautorka výstavy, Tereza Mrkvičková.

Výstava je přístupná do 30. dubna ve všední dny od 9 do 16 hodin v Komunitním centru pro veterány v Dobrovského ulici.

Osudy vojáků, které výstava přibližuje

  • Petr Šimonka (12. 3. 1970 – 18. 1. 1991)
    První oběť novodobých misí. Narodil se v Ledči nad Sázavou. Vyučil se lesním mechanikem. Před nástupem na základní vojenskou službu pracoval jako dřevorubec. Po jejím skončení nastoupil 1. 12. 1990 jako voják z povolání a stal se pomocníkem-řidičem štábu čs. samostatného speciálního protichemického praporu. O pět dní později byl odveden do Saúdské Arábie, kde tragicky zahynul poté, co si při bojovém poplachu v polním táboře Hafar el Batin způsobil nešťastnou shodou náhod průstřel břicha vlastním samopalem.
  • Jiří Schams (22. 9. 1972 – 7. 1. 2015)
    Pocházel z Prahy, kde vystudoval gymnázium. Po základní vojenské službě pracoval u městské policie a u soukromé strážní agentury. Vojákem z povolání se stal 2. 7. 1997 a zúčastnil se několika misí. Byl vynikajícím vojenským specialistou, působil i jako starší instruktor skupiny speciálních operací policejních jednotek. Dne 17. 3. 2008 byl těžce raněn při útoku sebevražedného atentátníka ve městečku Gerešk v Afgánistánu. Dalších téměř 7 let statečně bojoval s nepřízní osudu. Podlehl zákeřné nemoci. Zemřel v Ústřední vojenské nemocnici.
  • David Beneš (30. 6. 1986 – 8. 7. 2014)
    Narodil se v Chomutově, vystudoval obor strojník požární techniky. Poté se přihlásil do armády, absolvoval základní přípravu ve Vyškově a po ukončení rotmistrovského kurzu byl v březnu 2006 zařazen ke 3. mechanizované rotě 41. mechanizovaného praporu. Prošel funkcí střelce, staršího střelce, velitele družstva a zástupce velitele čety a zúčastnil se tří misí na území Afghánistánu. Zemřel na následky zranění po útoku sebevražedného atentátníka u základny Bagram, kde zahynuli další 4 čeští vojáci. Byla to tragédie s největším počtem obětí.
  • Pavla Valčíková (19. 12. 1972 – 1. 2. 2010)
    Byla původem z Přerova, absolvovala SOU v Krnově (obor ošetřovatelství). Při zaměstnání vystudovala Střední zdravotnickou školu. Pracovala jako zdravotní sestra ve vojenských nemocnicích. 1. 1. 2002 se stala vojákyní z povolání a působila u mobilního chirurgického týmu 11. zdravotnického praporu, od ledna 2004 pracovala v chirurgickém oddělení 6. polní nemocnice. Zúčastnila se čtyř zahraničních misí. V Afghánistánu, Iráku a Pákistánu. Vrátila se, ale těžce onemocněla a zemřela necelý rok po porodu dvojčat Jakuba a Martina.




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Opilec narazil do stromu a usnul. Po chvíli odjel a zdříml si znovu

Problém zůstat při vědomí měl opilý řidič, který se proháněl ranním Blanskem. Poté, co narazil do stromu, si přímo za volantem zdříml. Přivolaní policisté jej...  celý článek

Dodávka odvážející materiál z festivalu před brněnským Janáčkovým divadlem...
Dodávka se propadla do dlažby mezi vodotrysky, zůstala po ní díra

Několikametrová díra zeje od sobotního rána v prostranství mezi vodotrysky před brněnským Janáčkovým divadlem. Propadla se tam dodávka, která odvážela materiál...  celý článek

Alena Antalová a Tomáš Töpfer v roce 2006 během natáčení seriálu Četnické...
Deset let od konce jednoho četnictva. Padla i brněnská kasárna

Od poslední klapky úspěšného seriálu Četnické humoresky uplynulo už deset let. Dodnes baví diváky, i když ho televize vysílá stále dokola. Pokračování se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.