Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brno si duplo. Strašák jménem Jalta musí být vzkříšen za 30 měsíců

  10:39aktualizováno  10:39
Brněnští radní se dohodli s kupcem na podmínkách prodeje a oprav paláce Jalta. Majitel musí otevřít pasáž do dvou a půl roku od schválení všech povolení, jinak mu hrozí milionové pokuty.

Zdevastovaná a uzavřená pasáž Jalta v centru Brna na snímku ze srpna roku 2010. | foto: Radek Miča, MAFRA

Příští úterý se rozhodne, zda funkcionalistický palác Jalta, strašák v centru Brna, změní po deseti letech majitele. Zastupitelé řeknou, jestli jej město za 101 milionů korun prodá firmě Premiere properties (o kupcích jsme psali zde).

Pokud ano, investorům Darině Ryglové a Richardu Salibovi následně začne ubíhat termín na opravy zdevastované budovy – 30 měsíců od získání povolení potřebných pro opravy. Pokud pak pasáž neotevřou, hrozí jim podle kupní smlouvy odsouhlasené brněnskými radními mnohamilionové pokuty.

„V případě, že by tak firma neučinila, ve smlouvě jsme sjednali za prvního půl roku překročení lhůty pokutu půl milionu korun za každý měsíc prodlení. Pokud by ani pak stavebník stavbu nedokončil, je sjednána další pokuta ve výši 25 milionů korun,“ konstatoval investiční náměstek brněnského primátora Richard Mrázek (ANO).

Žádná herna ani erotika

O peníze by se město nemuselo soudit. Šly by ze záruky, kterou podnikatelé musejí složit s prodejem u banky.

Kauza Jalta

  • Město pod vedením ODS získalo zchátralou Jaltu v lednu 2006, měli v ní sídlit magistrátní úředníci. Brno ji směnilo za pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách. Jaltu znalec ohodnotil na 78,1 milionu korun, pozemky města měly hodnotu násobně vyšší.
  • O tom, že směna je podezřelá, se mluvilo už v době její přípravy. „Situaci kolem směny lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání,“ zhodnotil v roce 2007 soudce Krajského soudu v Brně Michal Ryška. Nikdy nebyl nikdo potrestán.

Investoři už na začátku složili nevratnou kauci 10 milionů korun. Celé prázdniny se pak odehrávalo vyjednávání s brněnským magistrátem o podobě kupní smlouvy, na kterou budou muset kývnout, pokud nechtějí o už zaplacené peníze přijít. A silná vyjednávací pozice města tak má výsledek.

Smlouva přitom určí i to, že v Jaltě nesmí v budoucnu být například žádná „herna, hazardní hry, služby či tance erotického charakteru“.

Investoři, kteří Jaltu kupují, přitom v Brně v podobných projektech působí. Už opravili například palác Padowetz u hlavního nádraží. Podnikatel libanonských kořenů Saliba navíc letos koupil i známý brněnský Grand Hotel, ve kterém kdysi začínal jako krupiér. V úterý měl vypnutý telefon.

Už dříve ale MF DNES řekl, že chce Jaltě navrátit původní prvorepublikový účel.

„Byla postavená jako administrativní, ubytovací a obchodní prostor. V první fázi chceme otevřít dolní pasáž s obchody směrem k hotelu International a Dominikánskému náměstí. Obnovíme a pronajmeme také kanceláře. Některé z nich vrátíme do původního stavu – byly to byty. Budova tak bude žít skutečně celý den, a ne jen v pracovní době,“ uvedl Saliba (o jeho záměrech jsme zde).

Developeři vidí cenu níž

Brno by přitom mohlo získat s prodejem Jalty i další kulturní prostor pro divadlo nebo kino, protože v domě je velký sál, do kterého Saliba už hledá nájemce. Podnikatel trvá na tom, že transakce je pro něj výhodná. Navzdory tomu, že se město neúspěšně za 100 milionů snaží dům opakovaně prodat už od roku 2009.

Další developeři oslovení MF DNES hodnotu kvůli špatnému stavu stavby odhadují na částku kolem 70 milionů. Jestliže 6. září zastupitelé prodej Jalty odmávnou, uzavře se tak jedna z brněnských prapodivných kauz.

Odstartovala ji v roce 2006 směna, kdy město dostalo palác v těsném sousedství magistrátu na Dominikánském náměstí za lukrativní městské pozemky, třeba v Pisárkách. Tehdy obchod posvětili vládnoucí politici ODS, a přestože se Jalta a okolnosti směny řešily i před soudem, dodnes nebyl nikdo odsouzen.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.