Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přichází magická noc. Slétají se čarodějnice, staví se májky

  17:01aktualizováno  17:01
Středeční noc bude magická. Podle starých pověr se o filipojakubské noci do hor a na vršky kopců slétávají čarodějnice. Všechny byliny tak získají čarovnou moc, obzvlášť ty nasbírané přesně o půlnoci.

Poslední dubnová noc má prý magickou moc. Místo sběru bylin při měsíčním svitu si ale lidé mnohem raději vyrazí na některou z „čarodějných“ zábav. Letos je z čeho vybírat, | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Pálení čarodějnic má dnes ovšem většina lidí spojené především s kulturními akcemi, kdy se děti obléknou do čarodějných kostýmů, u táboráku si společně opečou buřty a večer se zapálí vatra, na které se někdy symbolicky upálí čarodějnice.

„Zvyk zapalování ohňů v noci před 1. květnem je pravděpodobně staršího původu a vztahuje se k cyklu svátků, které zřejmě předcházely slavnostem kolem letního slunovratu,“ popsala Martina Pavlicová z Ústavu evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jaká opatření lidé proti čarodějnicím zkoušeli v minulosti, se můžeme dočíst v knize o lidových zvycích Český rok na vsi a ve městě.

Kam v Brně vyrazit na pálení čarodějnic

  • Festival Čarodějáles se koná v areálu Riviéry v Brně-Pisárkách. Zahrají Royal Republic, Horkýže Slíže nebo Vojtěch Dyk & B-Side Band. Za vstupenku lidé platí 490 korun.
  • Do parku na Slovanském náměstí zajděte na opékání špekáčků a jarmark. V 18.30 symbolické spálení čarodějnice.
  • V bohunickém středisku volného času Lány se už od 16 hodin opékají buřty a zpívá u ohně. Na guláš a dobroty z udírny mohou dospělí zajít do areálu Jezdeckého klubu Eliot.
  • V Líšeňské rokli se od 17.30 pro dospělé chystá grilování, ohnivá vatra a několik druhů piv. O hudební doprovod se postarají kapely Deep Purple revival Brno a Hawaii Swing Society.

Dříve se stavení kropila svěcenou vodou, obyvatele měla ochránit i čára nebo tajuplný nápis svěcenou křídou. Před vrata a do oken nastražili pichlavé trní, aby se o něj dotěrná čarodějnice poranila.

K tomu účelu někdy lidé použili i vidle nebo pichlavá proutěná košťata.

Před západem slunce museli uklidit jak ve světnicích, tak ve chlévech. Zvířata musela být nakrmená a chlévy zavřené, aby čarodějnice nemohly dobytek uhranout. Lidé spalovali smolná košťata, která se vyhazovala do výšky, a věřili, že popel z ohňů má magickou moc pro úrodu a dobytek.

Nejen zapalování ohňů, ale i další tradice se uchovaly dodnes.

S velkými ohni je spojeno riziko požáru

„V některých vesnicích píší vápnem na silnice a před domy vzkazy, které se neříkají nahlas. Na 30. dubna se staví máje jako symbol lásky. Máje se stavěly například pod okny svobodných děvčat. Tato tradice je i dnes na některých vesnicích zachována. Protože se máj musela hlídat, rozdělávali si u ní lidé oheň,“ prozradila etnoložka Markéta Lukešová z Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.

Na pálení čarodějnic se lidé připravují i v 21. století. Na rozdíl od kropení svěcenou vodou nebo zavěšování bylin je potřeba dát pozor při zakládání ohně. S velkými ohni je totiž spojeno i vyšší riziko požárů.

Loni jihomoravští hasiči nemuseli 30. dubna k velkým požárům vyjíždět. Aby tomu tak bylo i letos, připomínají některé zásady. Lidé by měli vhodně vybrat místo pro ohniště, v jehož metrovém okolí nesmějí být žádné hořlaviny. Oheň zakládat minimálně 50 metrů od lesa a 100 metrů od stohu.

Pokud má někdo v plánu stavět vatru, hranice z polen musí být stabilní a oheň se nikdy nesmí nechat bez dozoru.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.