Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Pálenice na jihu Moravy pálí na doraz, paradoxně díky kroupám

  • 1
O pálenku letos rozhodně nouze nebude. Provozovatelé pálenic dokonce hovoří o rekordní úrodě. Taková jako ta letošní byla podle nich naposled před dvanácti lety.

"Letos máme přetlak třešní, višní i­meruněk. Úroda je mimořádná," potvrdil Zdeněk Ondrůšek, majitel pálenice v Troskotovicích u Pohořelic. Pěstitelé totiž letos nemohli ovoce prodat na trhu. "Úrodu potloukly kroupy a hrozilo, že poničené ovoce začne hnít. A pálenka je způsob, jak úrodu zúročit," vysvětlil Ondrůšek.

Největší nápor: za čtrnáct dní

Destilační kotle jedou už teď na plný výkon. Největší nápor čeká ale pálenice až v polovině srpna, kdy dozrají kvasy z úrody meruněk. "Tak enormní úrodu, jako je letos, jsme zažili naposled v roce 1997. Tehdy proteklo naším zařízením na čtyřicet tisíc litrů alkoholu. Letos to bude podobné," potvrdil Josef Šmerák, spolumajitel pálenice v Hruškách na Břeclavsku.

Záznamy z loňska hovoří o pouhých třinácti tisících litrech. "Jen za prvních čtrnáct dní provozu jsme vypálili dvojnásobek toho co za stejné období vloni. Obsloužili jsme už na sedmdesát zákazníků," dodal Šmerák.

V těchto dnech se z budovy pálenice line především meruňková vůně. Tohoto ovoce se letos urodilo nejvíc. Svou dvouhodinu čekání na kapající kořalku si v Hruškách vychutnával i ­pěstitel Milan Doležal z­Podivína. "Jezdím sem už léta. Letos jsem si přivezl na vypálení asi dva metráky meruňkového kvasu. Počítám, že si z­toho domů odvezu asi deset litrů meruňkovice. Budeme ji popíjet jako medicínu," těší se.

Kotel na 250 litrů ovocného kvasu je nyní v provozu šestnáct hodin denně, i v sobotu. Stejně jako v Pěstitelské pálenici v Troskotovicích u ­Pohořelic. I tady už vědí, že letos překročí v produkci pálenky rekord, který zaznamenali před třemi roky.

To největší množství ovoce ale zatím kvasí v sudech pěstitelů. "Za čtrnáct dní pojedeme měsíc a půl ve dne v noci," míní Ondrůšek. Tím ale výroba pálenky neskončí. V listopadu a­prosinci začnou fajnšmekři sypat do destilačních kotlů švestky na pověstnou slivovici a­bude se vyrábět i­vínovice, hruškovice a calvados z­jablek. Občas zaznamenají provozovatelé i­ raritu.

"Letos k nám například jeden pěstitel přivezl na vypálení jahody," prozradil Josef Šmerák.

Cena, kterou pěstitelé zaplatí za vypálení jednoho litru čistého stoprocentního lihu, se pohybuje kolem 240 korun. V tom je započítaná i spotřební daň ve výši 133 korun. Tu na základě pečlivé evidence odvede za pěstitele palírna. "Aby byla pálenka vhodná k pití, musí se zředit speciálně měkčenou vodou. Tak, aby se konečný obsah alkoholu pohyboval kolem padesáti procent. To znamená, že zájemce si domů odnese zhruba dvojnásobné množství. Pálenka ho tedy vyjde na polovinu uvedené ceny," vysvětlil Šmerák. Zákon takovýto způsob výroby lihovin podmiňuje omezeným množstvím.

Pravidla pálení

Domácnost může vyrobit 30 litrů čistého lihu. A nesmí ho prodávat. Provozovatelé pálenic doporučují zájemcům objednávat se k pálení nejlépe s­čtrnáctidenním předstihem. Když vidí, že jejich kvas dozrává. Od jeho kvality se totiž odvíjí i lahodnost pálenky. "Když někdo na kvas zapomene, začne se alkohol měnit v­ocet, pak z toho teče už jen kyselá voda," varuje Šmerák.

Podle odborníků by mělo být ovoce na pálenku co nejvíc zralé a zdravé. A protože v tuzemských podmínkách se vysoké cukernatosti dosahuje zřídka, může se do nádoby s­ovocem přisypat i cukr. Během kvasného procesu, který trvá asi čtyři týdny, by měl pěstitel takzvaný rmut každý den promíchat.

A jakmile začne napěněný "klobouk" na povrchu klesat, je čas objednat se do pálenice. "Kvas by měl vždycky vonět po ovoci," uvedl Josef Šmerák.