Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šokující rozhodnutí ministerstva. Třetina památek v Brně nejsou památky

  9:05aktualizováno  9:05
Svými rozhodnutími zpochybnilo ministerstvo kultury ochranu hned třetiny brněnských památek. Sedm set budov bylo před čtvrt stoletím zapsáno na seznam protiprávně. Teoreticky je tak majitel může i beztrestně zbořit.

Na seznamu brněnských památek je například palác Jalta na Dominikánském náměstí. | foto: Radek Miča, MAFRA

Janáčkovo divadlo či palác Jalta, řada domů na náměstí Svobody, v Masarykově ulici, velké části centra Brna.

Památkáři, brněnský magistrát i soukromí majitelé desítky let žili v přesvědčení, že množství staveb ve městě je kvůli své historické hodnotě státem prohlášené za památky. Dvě rozhodnutí ministerských úředníků ale nyní všechny přesvědčila o omylu. Podle vedení Brna znamenají precedens, který se týká až 1 400 záznamů - zhruba 700 budov z celkových dvou tisíc chráněných v Brně.

„Vypadá to, že Brno docela reálně přijde o 1 400 kulturních památek. Dvě stovky patří městu, zbytek soukromníkům. Pokud nyní nenajdeme způsob, jak to napravit, dostáváme se do naprostého chaosu, který může znamenat konec Brna jako zajímavého památkového místa,“ konstatoval náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno).

Památky, které by mohly zmizet ze seznamu

  • Brněnské pracoviště památkového úřadu v kritickém roce 1988 zapsalo na seznam památek stovky objektů. Vedení Brna včera zmínilo,že o ochranu by mohlo přijít třeba Janáčkovo divadlo (nahoře), sokolský stadion v Kounicově ulici (uprostřed), palác Jalta (dole) nebo banka v Jánské ulici.
  • V dlouhém seznamu se zápisem z roku 1988 se objevuje také někdejší Moravanka (bývalý a současný dům obuvi Baťa), areál FN v Bohunicích, nádraží u hotelu Grand nebo někdejší Zemský dům (dnes krajský úřad).
  • Dále obrovská část historického centra Brna - domy v ulicích Biskupská, Česká, Solniční, Úvoz, Údolní, Veveří, Masarykova, Hlinky a v desítkách dalších.

Počátek problému sahá až do období komunismu. Do roku 1987 památkáři udržovali seznam chráněných budov jen „zvykově“. V tomto roce začal platit zákon o státní památkové péči, který je platný dodnes. Aby astronomické množství památek bylo chráněno podle nového zákona od počátku, dostali památkáři možnost je do konce roku 1987 jednoduše zapsat na speciální seznam. V Brně na něj ale další a další budovy úředníci nerušeně zanášeli i v roce 1988.

Osmadvacet let tento problém, že se stovky brněnských památek na seznamu ocitly už v době, kdy ze zákona už měly procházet mnohem komplikovanějším řízením, nikdo neřešil. Až nyní poslal na ministerstvo kultury dotaz Jihomoravský kraj, zda tišnovská nemocnice, kterou chce hejtmanství opravit, je skutečně památkou. A ministerstvo rozhodlo, že není.

Když se to dozvěděl brněnský magistrát, položil obdobný dotaz v případě paláce Jalta. A následovala opět zamítavá odpověď. Vzhledem k důvodům zřejmě úředníci dojdou ke stejnému stanovisku i v případě stovek dalších staveb právě v Brně, ale i v dalších městech a krajích.

Jak míní situaci řešit, v úterý ministerstvo kultury nechtělo komentovat. „Připravujeme stanovisko na středu. Do té doby k tomu nic neřeknu,“ reagovala pouze mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Nové prohlašování na 70 let

Zaskočený je šéf brněnské pobočky Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha. Ten v úterý neuměl odpovědět na dotaz, zda památkáři mohou trestat, když nyní majitel některé z chybně zapsaných budov stavbu například zboří.

„Čekáme na další informace od ministerstva kultury, jestli všechny stavby ze seznamu památkami nejsou, nebo se tak stane až po rozhodnutích ministerstva kultury v jednotlivých případech. Pro nás se seznam památek nemění,“ uvedl Vácha.

Připustil, že o chatrné právní situaci stovek nejen brněnských památek se ví roky. Proč se to řeší až po čtvrt století, komentovat nechtěl a doporučil obrátit se na ministerstvo.

Památkový ústav je teď podle něj připravený podávat znovu návrhy na opětovné zpamátnění budov. Stavba, která prochází takovým řízením, ze zákona požívá stejné ochrany, jako by už památkou byla. Vzhledem k současné kapacitě úřadů je ale sci-fi, že by se to brzy stihlo u všech staveb.

„Podle informací od ministerstva by úředníci standardní cestou všechny dotčené budovy znovu a správně prohlašovali památkami zhruba sedmdesát let,“ dodal Hollan.

Brno navrhuje zrychlené hromadné prohlašování. To ale nejspíše odporuje současnému památkovému zákonu. Jeho novelu ovšem zákonodárci nemohou podle Váchy jednoduše iniciovat. Parlamentem totiž nyní prochází úplně nový zákon, který má nahradit ten stávající z roku 1987. Dokud ho zákonodárci neschválí či nezamítnou, žádná novela nepřipadá v úvahu. A to může trvat roky.

Problém podle vedení Brna rozhodně není jen administrativní. „Celá řada památek je v soukromých rukou, a pokud se ukáže, že dále nepodléhají ochraně, mohou se na nich odehrát nevratné změny. To je naprosto zoufalá situace,“ doplnil primátor Petr Vokřál (ANO).



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.