„Bydlím blízko třídy Kapitána Jaroše, takže často parkuji tam. Minulý týden jsem ale našel za stěračem lístek s pokutou. A stejně dopadla i všechna ostatní auta na té straně ulice,“ popsal Václav Urban.
Zvýšenou aktivitu strážníků potvrzuje i mluvčí Jakub Ghanem.
„V posledních měsících jsme v této oblasti přijali sérii oznámení na špatně parkující vozidla. Stěžovali si jak místní, tak i lidé, kteří sem dojíždějí. Vadí jim především stání aut na chodníku,“ uvedl Ghanem.
Hlídky zde zjistí denně kolem padesáti přestupků. V celém Brně-střed pak v květnu dostalo pokutu v průměrné výši 377 korun více než 1 700 řidičů.
Místní lidé, kteří bydlejí u lužáneckého parku, ale považují zvýšenou aktivitu strážníků za šikanu.
„Město nám chce život v centru co nejvíc znepříjemnit,“ myslí si třeba Jaroslav Vaňatka. V okolí je málo parkovacích míst a hodně obytných domů. Lidé, kteří auto opravdu potřebují, tak podle Vaňatky nemají jinou možnost než parkovat kdekoliv, kde je kousek místa.
Řidiči si musí připravit peněženky
Vedení města chce ale auta z centra vyhnat a pokutování špatně parkujících je prvním krokem.
„V současné době se nedá nic dělat. V centru města je dva tisíce parkovacích míst a požadavek je na pětinásobek. Stejné je to na sídlištích v okrajových částech,“ říká Vladimír Bielko, vedoucí magistrátního od odboru dopravy.
„Město není nafukovací, určitá část dopravy v něm není nezbytně nutná, a proto se musí eliminovat,“ dodává Bielko.
Dalším krokem bude výstavba nových parkovacích domů, záchytných parkovišť a paušální poplatek za rezidenční stání pro lidi s trvalým bydlištěm.
To ale bude nejdříve za dva roky. Do té doby si musejí lidé připravit peněženky a obrnit se trpělivostí.
Starosta městské části Brno-střed Martin Landa (Žít Brno) je přesvědčený, že auta do pěší zóny a na náměstí nepatří.
Jak (ne)parkovat v centru BrnaBrněnské ulice, kde se nejčastěji odtahuje kvůli špatnému parkování: Údolní, Pekařská, Veveří, Vodní, Hybešova, Biskupská, Gorkého, Mendlovo náměstí, Merhautova, Moravské náměstí, třída Kapitána Jaroše, Václavská, Cejl, Jugoslávská, Křídlovická, Smetanova, Kopečná, Botanická, Zahradnická, Jiráskova. Zdroj: Český rozhlas |
„Není to obvyklé v žádném jiném evropském městě. Ti, co auta opravdu potřebují, by si měli rozmyslet, zda je možné skloubit výhody bydlení v centru a parkování před domem. Je třeba zvážit, jak přimět lidi sdílet auta, jezdit městskou dopravou nebo na kole,“ nabízí řešení starosta.
Radnice proto vytvoří pracovní skupinu. A velkou úlevu si slibuje od zavedení rezidenčního parkování.
Podle šéfa dopravního odboru magistrátu Bielka je nedostatek parkovacích míst v ulicích také kvůli tomu, že se lidé nenaučili využívat parkovací domy, i když v nich platí méně než na povrchu.
Například včera v poledne byly parkovací domy v Kopečné ulici a u Janáčkova divadla obsazeny ze tří čtvrtin. A nejstarší dům Rozmarýn v Kounicově ulici dokonce o polovinu sníží kapacitu.
Ceny za parkování v BrněPovrchová parkoviště Parkovací domy Místa v parkovacích domech Kopečná - 88 míst Další stovky parkovacích stání jsou např. v budově IBC v ulici Příkop nebo u výstaviště v ulici Křížkovského v budově Expoparking. |
„V srpnu a září bude úplně zavřený a dalších osm měsíců jeho provoz omezený kvůli bourání horních pater.
Vybudujeme v nich kancelářské prostory,“ popsal Radovan Majnuš, ředitel pro správu nemovitostí firmy Imos Facility, která parkovací dům provozuje. Podle něj je i ve špičce vytížený ani ne na 50 procent, i když v něm řidiči zaparkují levněji než u konkurence. Nezvykli si totiž na úzké průjezdy a vyjíždění do vyšších pater.
I přes menší vytíženost investuje město do roku 2017 do parkovacích domů 529 milionů korun. V příštích dvou letech se mají otevřít dva nové s více než 560 místy v Panenské a Veselé ulici.
Michal Šindelář z občanského sdružení Brno na kole říká, že parkovací domy jsou poloprázdné kvůli tomu, že v jejich okolí se dá stát zdarma. „Město není schopné nastavit ceny tak, aby auta z ulic mizela,“ dodává Šindelář.
Tisíce odtažených aut Brno je ale také metropolí odtahů. Jak zjistil datový tým Českého rozhlasu, ročně skončí na zdejších odtahových parkovištích 15 tisíc aut. Polovina z nich za špatné parkování, druhá při blokovém čištění ulic.
Nejvíce ve střehu musejí být řidiči v centru. Kvůli přestupkům při parkování bylo odsud loni odtaženo 6,5 tisíce aut, nejrizikovějšími ulicemi jsou Údolní, Pekařská, Veveří a Vodní. Nejvíce se odtahuje v lednu a nejméně v prosinci.
Ale ani když řidič zaparkuje správně, nemá jistotu, že svoje auto najde na stejném místě. Brněnskou raritou je totiž časté blokové čištění.
Čisticí vozy vyjíždějí v centru města pětkrát ročně, od jara do podzimu. V Praze je to přitom jenom dvakrát za rok a třeba ve Francii neznají blokové čištění vůbec.
Zdraví lidí ohrožují ultrajemné částice
Jen odtahy stály majitele aut 29 milionů korun, další miliony zaplatili na pokutách.
„Městské části si objednávají blokové čištění výrazně víc než jinde. Město na tom ale nevydělává. Proč je systém tak nastavený, je otázkou,“ říká Jan Boček z Českého rozhlasu, který analyzoval data získaná od strážníků a městské firmy Brněnské komunikace.
Blokové čištění také znamená, že v ulicích krouží víc aut, která znečišťují zplodinami vzduch při delším hledání místa k zaparkování. I proto je jeho efekt sporný.
„Zdraví lidí ohrožují především ultrajemné prachové částice, které se nedají fyzicky uklidit. Jediné, co by pomohlo, je snížit dopravní zatížení, ale i větší kontrola dodržování emisních limitů,“ domnívá se Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno, která monitoruje čistotu vzduchu ve městě.
