Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Parkovací revoluce v Brně si vyžádá miliony. Kdo ji zaplatí, není jasné

  8:58aktualizováno  8:58
V Brně ubude problémů s parkováním pro místní i návštěvníky, slibují tamní politici. Podle dopravních inženýrů je ale nutné udělat pořádek v tom, kde vlastně legálně zaparkovat. Politici ale s tím, kdo a kdy úpravy ulic zaplatí, váhají.
Podle analýz by mohlo legalizací vzniknout v Brně až 16 tisíc nových parkovacích míst. Ilustrační snímek

Podle analýz by mohlo legalizací vzniknout v Brně až 16 tisíc nových parkovacích míst. Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Už příští rok na jaře chtěli dopravní inženýři z Brněnských komunikací (Bkom) v pilotních oblastech městských částí Brno-střed, Bohunice a Nový Lískovec vyzkoušet, jak bude fungovat nová strategie parkování pro Brno. Inspiraci pro její tvorbu si přivezli z Poznaně, Lipska, Prahy, Bratislavy či Vídně.

O jejich návrhu takzvané Strategie dopravy už MF DNES informovala minulý týden, kdy ji měla projednávat Rada města Brna (více o strategii čtěte zde).

Dokument chce vedení města schválit ještě před podzimními volbami, minulý týden ho však radní z programu stáhli. A už nyní se objevují potíže.

Jak se bude parkovat?

Dopravní experti doporučují u zpoplatněných parkovacích míst v Brně začít rozlišovat:
rezidenty, kteří mají v dané oblasti trvalé bydliště
vlastníky nemovitostí
abonenty, tedy podnikatele, kteří mají v oblasti sídlo či provozovnu
návštěvníky města

Kromě toho se počítá také s parkovacími místy pro veřejné instituce, osobami se zdravotním postižením a stanovišti taxíků či aut zařazených do systému Car sharing (sdílení aut).

Kromě parkovacích automatů či parkovišť se závorami chce Brno zpoplatnit parkování i pomocí bezhotovostních plateb či plateb esemeskou.

Podmínkou jakéhokoliv zavádění parkovacích zón či parkovacích karet pro obyvatele Brna, návštěvníky i podnikatele je totiž zdánlivá maličkost - pořádek v parkovacích místech a legalizace co největšího počtu míst, kde nyní stojí auta v rozporu s předpisy.

Změny budou stát miliony. Ty ale nemáme, tvrdí starosta Bohunic

Podle analýz by se tak mohlo zlegalizovat až 16 tisíc míst. Pro srovnání - těch legálních je nyní v Brně přibližně 138 tisíc. „Někde to znamená sklápění obrubníků či změnu značení, na dalším místě třeba rozšíření silnice,“ popisuje Antonín Havlíček, který je jedním z hlavních autorů strategie parkování.

Jenže právě tyto zdánlivě neviditelné změny, které je potřeba zaplatit, nyní politiky odrazují od toho, aby problematické parkování skutečně řešili.

Například v Bohunicích by se muselo upravit 650 míst. „Nemá cenu vydávat parkovací karty, když by pak řada lidí stála na místech, která jsou mimo veškeré vyznačené zóny,“ říká starosta Bohunic Miloš Vrážel (ODS).

Tím ale jeho shoda s dopravními experty prozatím končí. „Máme spočítáno, že tyto změny by stály asi 25 milionů, které nyní nemáme. Lidé navíc mají potíž s tím, že bychom vynaložili takové peníze, aniž by vůbec nějaká parkovací místa přibyla,“ uvedl starosta.

Jasné není ani to, jak se k novince staví největší městská část Brno-střed. Právě na její stanovisko nyní čeká rada města, která chce o dokumentu hlasovat o prázdninách.

Městské části nutit nebudeme, říká náměstek primátora

V září, tedy měsíc před komunálními volbami, by se pak o parkování mělo mluvit v zastupitelstvu.

Vstřícnější než v Bohunicích či na Brně-střed jsou v Novém Lískovci. „Změny dopravního značení, které by zlegalizovaly přibližně 300 míst, by vyšly na statisíce korun. A složitější stavební úpravy, díky kterým by byly legální další tři stovky míst, pak na jednotky milionů,“ vypočítává tamní starostka Jana Drápalová (Strana zelených).

O náklady by se navíc podle ní měly podělit městské části s magistrátním rozpočtem. O tom, které městské části do společného systému parkování nakonec vstoupí, budou rozhodovat jednotliví starostové. Magistrát bude systém koordinovat.

„Městské části nebude nikdo k zapojení do systému nutit, důležité je zachování principu dobrovolnosti,“ slibuje náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS), do jehož resortu oblast parkování spadá.

I dopravní experti ale upozorňují, že zavádění parkovacích zón bude vyvolávat lavinový efekt. „Jestliže se někde zavede placené parkování, auta se alespoň částečně přesunou do vedlejší městské části. A ta bude patrně muset situaci také řešit,“ říká spoluautor strategie Havlíček.

Jasné zatím není ani to, kolik by různí řidiči za parkovací karty platili. Politici to považují za politické rozhodnutí, stejně jako způsob výběru peněz a také to, jak poté město naloží s vybranými penězi. Ty by mohly putovat například na speciální účet, ze kterého by se platily náklady související s parkováním.

Politici ale nyní mluví většinou jen nekonkrétně o tom, že lidé s trvalým pobytem by měli dostat parkovací karty za symbolickou cenu. „V pilotní fázi mi zpoplatnění nepřijde šťastné vůbec,“ říká třeba starosta Brna-střed Libor Šťástka (ODS).

Rozhodovat se tak bude až po volbách. Osud parkovací strategie je tak nejasný, byť se politici napříč politickým spektrem shodují, že situaci řešit musí.

„První zmínku o tom, že by se mělo něco takového v Brně zavést, jsem slyšel na magistrátu už v roce 1992 od tehdejšího náměstka primátora Milana Šimonovského,“ zhodnotil Petr Vokřál, kterého do boje o primátorské křeslo posílá hnutí Ano.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.