Pasáž Beta je strohá, ale dobře viditelná krátká pasáž, která spojuje náměstí Svobody v Brně a Veselou ulici. V budově nad ní sídlí Komerční banka. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Od Alfy po Rozkvět. Brněnské pasáže, to není jen Jalta

  • 1
Kvůli její podivné historii se v Brně hodně mluví hlavně o pasáži Jalta. Není však jediná, podobných urbanistických prvků je ve městě několik. A o některých třeba lidé vůbec netuší, že jsou také pokládány za pasáže.

Za pasáž se v architektuře považuje průchod budovou nebo spojenými budovami, který umožňuje lidem přecházet z jedné ulice do druhé.

Pasáže v Brně

  • pasáž Alfa – spojuje náměstí Svobody, Jánskou a Poštovskou
  • pasáž Beta – spojuje náměstí Svobody
    a ulici Veselou
  • pasáž v Domě pánů z Lipé – spojuje náměstí Svobody a Dominikánské náměstí
  • pasáž Rozkvět – propojuje náměstí Svobody a ulici Panskou
  • pasáž Velkého Špalíčku – pojí Šilingrovo náměstí, Panskou, Dominikánskou, Mečovou a Starobrněnskou ulici
  • U Kamenné panny – spojuje ulici Orlí
    a Římské náměstí
  • pasáž Nádražní a pasáž pod nádražím
    – pojí ulice kolem železničního nádraží
  • pasáž Convalaria – propojuje ulice Česká a Veselá
  • pasáž Vaňkovka – galerie pojí ulice Trnitá, Plotní, Úzká a Zvonařka
  • pasáž IBC – propojuje Koliště a Příkop
  • pasáž Typos – spojovala ulice Jezuitská
    a Běhounská
  • pasáž hotelu Slovan – vede z ulice Lidická do Mezírky

Pasáží je tak v podstatě i například brněnská nákupní galerie Vaňkovka, kudy denně projde až padesát tisíc lidí, Velký Špalíček nebo Rozkvět. Považovat lze za pasáž i podchod u hlavního železničního nádraží.

Většina lidí si však pod tímto pojmem představí spíš Alfu a Betu, které leží jen kousek od sebe v historickém jádru Brna.

Palác Alfa byl postaven v letech 1932 až 1937 podle návrhu Bohuslava Fuchse ve funkcionalistickém stylu. Jedenáctipodlažní budova tehdy přinesla do centra města zcela nový typ bydlení: dvoranu s obchody po obvodu, patra s ochozy a nahoře byty. Dnes je možné projít z Alfy až na náměstí Svobody přes obchodní centrum Omega.

Mnohem méně nápaditá je další pasáž s řeckým písmenem - Beta. Krátký a široký podchod pod budovou Komerční banky nabízí vstup do jídelny, vinárny či cestovní kancelář.

Na konci roku 2001 se na náměstí Svobody otevřel po rekonstrukci renesanční Dům pánů z Lipé, který v sobě také skrývá pasáž. Uvnitř návštěvníky zaujmou arkády i dlouhé lustry. Přejít z ní jde do další pasáže Rozkvět.

Nejkratší má jen deset metrů

Bez diskuse nejkratší pasáží v Brně je pak ta pod palácem Convalaria naproti obchodního domu Vágner. Měří na délku jenom kolem deseti metrů. Přesto, pokud uplatníme výše zmíněná měřítka, pasáž to bezesporu je - budova spojuje ulici Českou a Veselou.

Brněnské průchody mezi ulicemi jsou inspirované západoevropskou architekturou. První pasáže vznikaly v Paříži a Londýně především jako ochrana před počasím. Podle architekta Ludvíka Gryma je důležité, aby měly svůj smysl.

"Pokud bude pasáž pouze vytvářet falešný prostor sloužící čistě ke komerci, sama zanikne," podotkl Grym. Obchodní galerie tak pro něj nejsou pasážemi v pravém slova smyslu, ale označuje je spíše anglickým slovem mall používaným pro nákupní zónu.

Jako příklad opravdové pasáže zmiňuje galerii Viktora Emanuela II. v Miláně ze 70. let 19. století. Vůbec poprvé v dějinách architektury zde byly zastřešeny celé ulice. "Tato pasáž představuje opravdu exkluzivní prostor, kde sídlí luxusní obchody, a ústí před La Scalou," dodal Grym.