Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Patoky pro Pražáky? To už si dnes moravští vinaři nemohou dovolit

  6:16aktualizováno  6:16
Před okachlíkovaným sklepem parkuje nablýskané Žiguli 1600. Vedle něj postává dobře živený zachmuřený chlapík ve vaťáku a čepici zmijovce. Za ním ve sklepě čekají hektolitry kyselého vína "na kšeft" a někde vzadu pak dobře ukryté laskominy "pro tatu". A každá píď pozemku je osazená vinnou révou.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

A všichni kolem znají pojmy jako pikule, kvasničák či koziňon, díky nimž se vydělávaly na tu dobu nevídané peníze.

To je typický obrázek předlistopadového moravského vinaře. Tedy přesněji řečeno vinaře pohybujícího se v šedé zóně nezdaněných příjmů, které pramenily především z výroby nekvalitních patoků pro "Pražáky".

Co se od té doby změnilo? Lze říci, že všechno

"Před dvaceti lety určoval vinař, jaké víno se bude vyrábět a byl regulátorem toho, co mohl zákazník dostat," říká uznávaný vinařský odborník Vilém Kraus.

"Dnes si samozřejmě určuje zákazník, jaká vína chce mít a vinaři se musí snažit, aby požadované kvality dosáhli," dodává Kraus.

Rozlévané víno pochybné kvality se samozřejmě pije dál, ale řeč je o vinařích na Moravě, zprostředkovatelích degustací a popíjení ve sklepech, které se z prolévaní hrdel patoky za zpěvu Vínečka bílého staly vyhledávanou zábavou a často i výrazem snobské potřeby být in.

"S tím, co bylo před dvaceti lety, je dnešní kvalita nesrovnatelná," říká prezident Vinařské akademie Valtice Jiří Kopeček.

"Dnes máme vína evropské i světové kvality. Samozřejmě bílá, ať se to komu líbí nebo ne." dodává Kopeček.

Vína ze zahraničí se dnes někdy deklarují jako moravská

Řada lidí si však cestu k radosti z vína hledala dlouho a těžce. Mnohdy i kvůli strašlivému zážitku z kocoviny po doslazeném druháku, který jim bodrý vinař před lety naservíroval za zvuku Moravanky z kazeťáku.

"Druháky se podle mne ještě pořád dělají. Dělá se pak rovněž to, že se dovážejí vína ze zahraničí a deklarují se jako moravská. V současné době takový podvod vlastně nelze odhalit," říká Jiří Kopeček.

Základním problémem však byla příliš velká zátěž keřů révy. Čím více hroznů na keři, tím méně kvalitní víno z nich lze vyrobit. Ale zase je ho o to více.

Větší množství hroznů ovšem znamená méně cukernatosti, protože příliš zatížený révový keř není schopen bobule dostatečně vyživovat. Proto se doslazovalo řepným cukrem.

Na kvantitu se ovšem jelo i v tehdejších velkých vinařských závodech. "Hektarové výnosy se pohybovaly od šedesáti do sedmdesáti metráků na hektar," popisuje Vilém Kraus.

"Samozřejmě dělají někteří lidé víno i dál především pro peníze. Ale to, co dokázali vinaři na Moravě a navíc většinou bez peněz, nedokázali nikde v okolních zemích. Malá a střední vinařství jsou skvěle vybavená a produkují špičková vína," konstatuje Jiří Kopeček.

vinařské fígle

O fíglech a podvodech s vínem už dnes vinaři nemluví rádi. Ale když už začnou, je to jako zaposlouchat se do výkladu zkušeného alchymisty. Mnoha lidem by nostalgická vzpomínka na těžká rána po pitkách v moravských sklepech patrně zhořkla, kdyby věděli, co všechno tehdy pili.

Druhák. Mezi vinaři zvaný pikula. Jeden z nejrozšířenějších, podle některých vinařů i v současné době aktuálních fíglů jak znásobit produkci, a obvykle dolévaný ve chvíli, kdy už míra opilosti snížila rozlišovací schopnosti lidí ve sklepě. Vylisované slupky z hroznů se znovu zalijí vodou s cukrem a nechají zkvasit. "Pokud slyší o druháku vinaři v Rakousku, křižují se. Tam je za to i kriminál," popisuje David Langar, který na hustopečských vinohradech vyrostl a pracoval na nich i v Rakousku.

Kvasničák. Rovněž nazývaný pikula. Cukr se smíchá s kvasnicemi a vodou, vše se nechá vykvasit.

Červené z bílého. Traduje se, že to obvykle probíhalo takto. Auto s pražskou značkou zastaví u sklípku, vykloní se řidič a ptá se vinaře: "Máte nějaký červený?" A vinař odpovídá. "Tož včil nemám, ale zítra sa zastavte." Tak se i stalo a druhý den dostal zájemce své "červené." Tedy přesněji řečeno bílé víno, obarvené červeným potravinářským barvivem. Traduje se, že tu a tam z něj konzumentům zmodraly zuby.

Koziňon. Parafráze na název odrůdy Sauvignon. Jedná se o technologii "navonění" vína nevalné kvality pomocí bobulí černého bezu, jinak též nazývaného "kozičky." Víno pak získá vůni, která je pro některé kvalitnější odrůdy skutečně typická.

Burčák. Snad nejčastěji šizený, nastavovaný a nejrůznějším způsobem manipulovaný produkt. Jedním z nejzákladnějších podvodů s burčákem je výroba a prodej jeho náhražky z jiného zkvašeného ovoce, nejčastěji z jablek. Podvedený konzument si pak koupí buď zkvašený jablečný mošt, burčák z révy zředěný vodou a doslazený cukrem, případně jen zředěný vodou, nebo namíchaný s ovocným moštem. Praktikoval se rovněž fígl s udržovaným burčákem, kdy byl proces kvašení ovlivněn horkou vodou. Podobný způsob, tedy kombinace horké vody a cukru, se dá použít i pro urychlení kvašení hroznů.

Záměna vín. Podvod, který se naopak dříve nevyskytoval. Praktikuje se tak, že se ze zahraničí přiveze víno obvykle nevalné kvality a buď se rovnou označí jako některá z odrůd vína moravského, nebo se smíchá. Bez vyspělých technologií takový podvod v podstatě nelze odhalit. 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ambasador projektu Nezastavitelní Jiří Ježek projel Birell bránou na Ještědu.
Nezastavitelní míří k Lipenské přehradě. Pomozte pohybem handicapovaným

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Bývalý brněnský radní za ANO Tomáš Kratochvíl stanul před soudem kvůli...
Zastupitel Brna Kratochvíl dostal podmínku za podvody, hrozilo mu až 8 let

Zastupitel Brna Tomáš Kratochvíl (zvolen za ANO) dostal u Městského soudu v Brně podmínku za krácení daně u své nábytkářské firmy Toka. Obžaloba politika...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.