Své fotky z dětství Jiří Matýsek má. S obrázky jeho sourozenců je to ale horší.

Své fotky z dětství Jiří Matýsek má. S obrázky jeho sourozenců je to ale horší. | foto: Archiv Jiřího Matýska

Po třiceti letech zjistil, že má tři sourozence. Teď po nich pátrá

  • 34
Když bylo Jiřímu Matýskovi patnáct měsíců, skončil v kojeneckém ústavu. Ještě jako batole ho pak adoptoval pár z Frýdlantu. Když ale nedávno držel v náručí vlastní dceru, rozhodl se po třiceti letech zjistit, proč o své původní rodiče zásahem soudu přišel. Ze spisu ví, že má hned tři sourozence.

"František Sýkora, Tomáš Sýkora, Žaneta Sýkorová. Mám další tři sourozence. Všechny adoptované," vykládá dnes Matýsek, co se dočetl. Ač žije v irském městě Galway, rozhodl se po svých bratrech a sestře v Česku pátrat.

Založil k tomu na Facebooku stránku pojmenovanou Ztraceni v adopci. Jeden z jeho bratrů žije se změněným jménem na Brněnsku, ale o sourozenci Jiřím nic netuší.

"Sourozenecké spojení, které mělo fungovat celý můj život, bylo roztříštěno na základě chyb a nezodpovědnosti našich rodičů. Rád bych si se sourozenci popovídal a slyšel o jejich životě. Chtěl bych si prohlédnout, jak vypadají, jestli mají stejné ruce a úsměv. Mimo moji dceru jsem nikoho biologicky spojeného se mnou neviděl," vypráví Matýsek.

Ten dnes pracuje jako zaměstnanec hotelu za kanálem La Manche. "Žijeme v Irsku s přítelkyní a naší dvouletou dcerou. V době, kdy jsem se rozhodl cestovat, jsem o této zemi nic nevěděl. Bylo mi jednadvacet let a jel jsem za kamarádem, který mi pomohl najít práci. Doma jsem řekl, že zpátky budu za tři měsíce a je z toho téměř devět let," popisuje Matýsek.

Do Česka se ale pravidelně vrací. I kvůli svému pátrání. Matrika, soud, oslovení adoptivních rodičů. Hledá už několik měsíců.

"Adoptivní rodiče všech tří sourozenců se mi přes prostředníka podařilo požádat, aby se vyjádřili, zda-li sourozenci vědí o své adopci. Pokud by jejich odpověď byla kladná, tak by bylo možné předání mých kontaktních informací přímo sourozencům a ti by se mi mohli ozvat, pokud by chtěli," přibližuje Matýsek.

Ať se o příběhu dozví adoptivní rodiče sourozenců, přeje si

Zatím mu však dorazila jen jediná reakce. Zamítavá. "Rodiče nejstaršího bratra mi napsali, že si nepřejí, abych ho oslovil. O adopci totiž neví. Má svou vlastní rodinu a vlastní život," říká smutně Matýsek. Ten se přitom naděje, že se s dvěma bratry a sestrou shledá, nevzdává.

"Spoléhám na to, že se můj příběh dostane do rukou adoptivních rodičů mých sourozenců a přečtou si o tom, že to myslím dobře a že jsem stejně dobrý člověk jako jejich adoptivní děti. A možná, že někdo, kdo si o mém příběhu bude číst, pak třeba na Facebooku zjistí, že se narodil ve stejný den jako jeden z mých sourozenců," říká s nadějí Matýsek.

Podobné příběhy by přitom už neměly být od nového roku možné. Nový občanský zákoník, který začne platit, totiž adoptivní rodiče zavazuje dětem o adopci říct ještě dříve, než nastoupí do školy. A jakmile dospějí, mají právo nahlédnout do spisu, který vše zaznamenává.