Jihomoravské Dubňany, bývalá a částečně i současná bašta feťáků, se v novinových zprávách objevují v souvislosti s drogovými kauzami opravdu daleko častěji než jiná místa v okolí.
Naposledy to bylo vloni v srpnu, kdy zde hrály drogy roli nejspíš i ve vraždě patnáctiletého hocha, kterou spáchal ještě o rok mladší chlapec.
Všichni kolem byli napíchaní
Knižní rozhovor Pecinek.cz
|
Od kouření trávy a alkoholu tu totiž údajně nikdy nebylo nijak těžké přejít k těžším kalibrům, především k piku - perníku neboli pervitinu, jehož účinná složka metamfetamin se u nás zvláště v minulosti dala velmi snadno získat z běžně dostupných léků.
Také Pecinkův o osm let starší bratr byl jedním z těch, kteří uměli tuto drogu uvařit daleko lépe a zřejmě i dřív než cokoliv jiného.
Už po sebevraždě otce to u Ilčíků nebylo nijak lehké. Maminka sužovaná různými neduhy na své dva syny nestačila, a když pak náhle umřela i ona, její tehdy šestnáctiletý syn skončil s bratrem v drogovém bytě, kde se vařilo a také on si začal píchat.
"Trávu jsem hulil asi od jedenácti, pak jsem začal šňupat pervitin, ale asi mi to časem bylo málo. Všichni okolo na bytě byli napíchaní," vzpomíná v knize na začátky své kariéry feťáka Pecinek. "Hlavně mamka už nebyla, tak asi proto," dodal.
Příběhy drogově závislých se sobě sice podobají onou tíživou bezvýchodností a pádem do záhuby, ale knihu o Pecinkovi s ním na základě dlouhých a otevřených rozhovorů sepsala brněnská novinářka Jiřina Veselá hlavně proto, že právě u Pavla Ilčíka se zatím vše zdá směřovat k výjimečně dobrému konci.
Zachránil ho syn
Díky narození milovaného syna Matese a životu s partnerkou Petrou, jejíž rodiče ho přijali takřka za vlastního, se mu daří už delší čas žít bez drog, pracovat a splácet mnohatisícové dluhy, které mu zůstaly jako zlá památka na dobu, kdy ve své závislosti často nevěděl, co dělá. Bral si půjčky, nesmyslně nakupoval, aniž nakoupených věcí dokázal využít, a dluhy tehdy samozřejmě nesplácel.
Peníze, které s bratrem či sám vydělal na pervitinu, případně sběrem železa, totiž obvykle naházel do hracích automatů.
"Velké zásluhy má Petra, že vydržela po tom všem, co jsem jí kdy řekl a udělal," skládá Pecinek hold své partnerce.
"A kdyby se nenarodil Mates, jsem v kriminále nebo mrtvý. Možná bych si toho vzal moc nebo někde zmrzl. Když jsem si vzal perník, měl jsem pořád den, bylo mi jedno, že je noc. Na Větrné hůrce (jedno z jeho feťáckých obydlí - pozn. red.) jsem klidně začal o půlnoci zatloukat hřebíky a nebral žádné ohledy na sousedy," rekapituluje v rozhovorech Pecinek.
"Co mám svoje malé děcko a někdo dělá v noci kravál, hned vyletím," líčí velkou změnu ve svých životních prioritách.
Zásluhu má i Grunt
Bohužel stejně nadějný konec nepotkal Pecinkova bratra Petra Ilčíka, který žádný důvod ani životní sílu vymanit se z drog nenašel, neléčil se, ani když mu objevili rakovinu tlustého střeva, fetoval dál a vloni v září ve věku 43 let zemřel.
Pecinek naopak prošel detoxem i zařízením pro léčbu drogově závislých, komunitou Grunt v Březnici u Zlína.
Přihlásil se do ní, když se dozvěděl, že se mu má narodit dítě. "Vedoucí Gruntu Jiří Mareček z téhle své komunity nic nemá, akorát do ní vráží svoje prachy," chválí Pecinek farmu bez elektřiny, kde se všichni tvrdě starají o sebe i zvířata. "Byl to pan podnikatel, měl plovárnu, hospodu a pak všechny peníze navalil do feťáků," skládá poklonu dalšímu ze svých zachránců.
