"Nepředpokládáme, že se o tom bude diskutovat, návrhy na nové národní kulturní památky většinou vláda schvaluje," tvrdí mluvčí ministerstva kultury Viktorie Plívová.
Právě ministerstvo kultury vládě památky navrhuje. "Vlastní tipy podávají různé organizace, města, obce i jednotlivci. Ministerstvo kultury ale dělá svůj výběr a ten předkládá vládě," popsala mluvčí.
Nový status památkám přináší hlavně prestiž
Značku "národní kulturní" nese zatím jen 236 památek, staveb či věcí. Nový status má významným stavbám či místům přinést hlavně prestiž.
KandidátiNavržené národní kulturní památky Funkcionalistický hotel Avion v Brně od Bohuslava Fuchse Románsko-gotický klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří u Tišnova Větrný mlýn holandského typu v Kuželově na Hodonínsku Archeologické naleziště v Dolních Věstonicích a Pavlově Pozdně gotický Světelský oltář z kostela sv. Barbory v Adamově |
Taková nálepka má však i své odpůrce. "Nikdy jsem nepochopil, proč ta kategorie existuje. Ten status stavbám prakticky nic nepřináší. Měl by se projevit na přístupu ke stavbám a na jejich financování, ale to dosud není zakotveno v zákonech," reagoval Zdeněk Vácha z pobočky Národního památkového ústavu v Brně.
Vadí mu třeba, že se dosud nestal národní památkou kupříkladu hrad Veveří. "Ministerstvo si rozhoduje podle sebe a nemá přesná kritéria," uvedl Vácha.
Při rekonstrukci památek, které nesou označení "národní", by se však mělo dbát na zachování autenticity. Při špatném přístupu k opravě hrozí až čtyřmilionová pokuta, tedy dvojnásobná než u obyčejné kulturní památky.
"Je to pro mě novinka. Když jsme naposledy před pár lety žádali o zařazení Světelského oltáře mezi národní kulturní památky, nešlo to. Status mohly získat jen nemovitosti," překvapeně reagoval Jiří Kaňa, farář z kostela v Adamově, ve kterém se oltář nachází. Nyní se pozdně gotický řezbářský skvost zřejmě dočká.
Za národní kulturní památku může vláda vyhlásit pouze stavbu, která už nese status kulturní památky. Zásadním kritériem je především význam památky, který by měl přesahovat hranice regionu.
"V poslední době se seznam doplňuje o památky technického charakteru, lidové stavby a architekturu 19. a 20. století," dodala Plívová.
Podle Zdeňka Váchy není správné památky dělit na kulturní a národní. "Neměli bychom se chovat k nějaké památce jinak jen proto, že je národní. Nemyslím si ani, že by rozdíly mezi památkami dělali návštěvníci nebo že by ty národní měly vyšší prestiž," řekl Vácha.
Argumentoval například tím, že slavný hrad Veveří nad Brněnskou přehradou dosud nebyl národní kulturní památkou prohlášen. "Zatímco třeba poměrně neznámý zámek v Miloticích takový status má," podivoval se památkář.
Fuchsův Avion čeká oprava a žádost pro UNESCO
Funkcionalistický hotel Avion na České ulici v Brně čeká již letos generální rekonstrukce.
"Taky mě překvapilo, že má dostat to ocenění. Ale přestavbu to neovlivní, ta se řídí tak přísnými předpisy, jako kdyby byl památkou UNESCO. Prakticky se hotel nezmění, bude jen vypadat jako nový," řekl majitel hotelu Stanislav Berousek.
Už příští rok v dubnu tak budou moci Brňané obdivovat skvost architekta Bohuslava Fuchse z roku 1928 v plné parádě. "A podáme si žádost do UNESCO," dodal Berousek.
Věstonice plánují expozici pod širým nebem
"Návrh ministerstvu podával Archeologický ústav Akademie věd v Brně. Domníváme se, že ta lokalita snese srovnání s ostatními evropskými nalezišti ze stejné doby," komentoval ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín. Právě mikulovské muzeum věstonické naleziště spravuje.
Ředitel si od nového statusu národní kulturní památky slibuje větší návštěvnost a publicitu.
"Mohl by to být také impuls pro úplně nový způsob prezentace toho místa. Máme totiž plány na novou expozici přímo v terénu," nastínil budoucnost ředitel muzea.
Doteď totiž významné naleziště prezentuje hlavně malé muzeum přímo v Dolních Věstonicích. Nová stavba má vyrůst přímo v lokalitě naleziště.
Románsko-gotický klášterní komplex Porta coeli v Předklášteří u Tišnova a Větrný mlýn v Kuželově z roku 1842 jsou další adepti na národní kulturní památky v Jihomoravském kraji.
Vláda by měla na svém pondělním jednání vyhlásit osmatřicet nových národních kulturních památek. Takových staveb by pak v zemi bylo 274. Kulturních památek je u nás asi 90 tisíc.
