„Mým hlavním cílem bylo pomoci postavit zničenou školu. Ve druhé řadě jsem chtěl vytvořit zajímavý materiál o osudech lidí, kterým tragédie změnila život,“ vysvětluje absolvent Masarykovy univerzity Pospíchal, proč se do zasažené oblasti vydal.
V epicentru nejničivější přírodní katastrofy v Nepálu za posledních 80 let pobýval měsíc a půl, na natáčení měl pouhých čtrnáct dní. „Pobýval jsem v jednom nezbořeném domě a jedl tradiční pokrm, což je rýže zalitá čočkovou polévkou spolu s bramborami a špenátem,“ popisuje podmínky svého pobytu v Nepálu.
Nepálci při zemětřesení většinou ztratili vše, příbuzné, bydlení i majetek. Přesto se podle Pospíchala nad to dokázali povznést a začít budovat svůj život od znova.
„Nepálci jsou velmi skromní a pozitivní. Přese vše, co ztratili, klidně zabijí poslední slepici, aby vás mohli pohostit,“ popisuje dokumentarista.
Problémem však podle něj je, že spousta lidí si domy začala stavět sama bez kontroly úřadů.
„Při dalším zemětřesení pravděpodobně dojde k tomu, že se spousta opravených domků zřítí. Neexistuje směrnice, jak domy mají vypadat,“ nastiňuje Pospíchal, jenž v Nepálu dokonce adoptoval dívku, kterou podporuje na dálku. Její příběh také na promítání dokumentu představí.
