Výškový dům Perla, Brno-Žabovřesky - Stavby svým tvarem i polohou zakončuje...

Výškový dům Perla, Brno-Žabovřesky - Stavby svým tvarem i polohou zakončuje městskou část s vyššími budovami. Na střechách je umístěna vzrostlá zeleň. | foto: Fránek Architects

Tvář Brna měl změnit slimák, vážka i výšková Perla. Byly moc ambiciózní

  • 24
Mluvilo se o nich, vzbudily rozruch, nakonec ale zůstaly jen na papíře. Do tváře Brna se v uplynulých letech měly otisknout různé kontroverzní stavby - třeba jednadvacet pater vysoká Perla, impozantní přestupní terminál ve tvaru vážky nebo třeba Kaplického dům přezdívaný slimák. Nestojí kvůli smrti i úřadům.

Jednadvacet podlaží, perleťová fasáda a vzrostlá zeleň na střechách. Tak měl vypadat výškový dům Perla v žádané brněnské čtvrti Žabovřesky. V roce 2009 jej navrhl architekt Zdeněk Fránek, autor kontroverzní bytovky přezdívané „maršmeloun“, která má vyrůst vedle pražského Anežského kláštera (více o ní jsme psali zde).

„Projekt byl hotový a připravený, ale nedostali jsme kladné vyjádření Odboru územního plánování a rozvoje, takže se nepodařilo získat ani územní rozhodnutí. Už nikdy to stát nebude, investor mi navíc stále dluží peníze,“ řekl iDNES.cz Fránek, který působí jako děkan liberecké fakulty architektury.

Dům na náměstí Svornosti měl vyrůst speciálně natočený tak, aby nebránil lidem ze sousedství ve výhledu. Kromě bytů v něm měla zůstat pošta a obchody.

„Na místě je nyní objemově přiměřené obchodní centrum, které splňuje požadavky obyvatel. Návrh výškového domu byl pro dané území nedořešený,“ doplnila architektka Blažena Hubáčková, která tehdy byla členkou stavební komise a zastupitelkou Žabovřesek.

I když chtěl investor v podzemních podlažích nabídnout přes 200 míst k parkování, problém byl podle ní i v dopravě.

„Návrh byl odtažitý od možností území. Počítal jen s úzkou obslužnou komunikací, neřešil problém krátkodobého parkování ani zásobování velkoprodejny, pošty, stravovacích a dalších služeb. Navíc byl objemnější, než dovoloval územní plán,“ vysvětlila.

Další výškovou stavbu chtěl kolem roku 2010 jiný investor prosadit hned vedle žabovřeské radnice na místě hotelu Kozák. Ani patnáctipatrový bytový komplex s hotelem, který by trčel z okolní poměrně nízké zástavby, nakonec nedostal potřebná razítka. Místní tehdy proti stavbě dokonce sepsali petici.

„Záměr byl architektonicky zajímavý. Kromě výšky a zastínění však vyvolal nevoli také kvůli předpokládanému dopravnímu zatížení v důsledku nutnosti častého zásobování hotelového provozu. Proto nakonec úřady oba projekty zamítly jako nevhodné,“ doplnila Hubáčková.

Parolkův terminál byl příliš drahý

V Králově Poli si zase na přelomu první a druhé dekády tohoto století nechali zpracovat ideový návrh na podobu tamního vlakového nádraží. Architekt Petr Parolek, který vymyslel i podobu letištní haly v brněnských Tuřanech, budovu stylizoval do podoby vážky (psali jsme o tom zde).

„Královopolské nádraží si zaslouží terminál městské a příměstské dopravy vhodný pro toto tisíciletí. Denně tudy projde deset tisíc lidí,“ obhajoval tehdy záměr za zhruba 700 milionů korun starosta Ivan Kopečný z ODS.

I kvůli penězům zastupitelstvo nápad zavrhlo.

„Byla to pěkná, rychlá a vizuálně zajímavá vize, která se tam však příliš nehodila. Navíc když jsme ji začali hodnotit z praktické stránky, objevily se potíže s vertikální dopravou cestujících, respektive tím, jak by se dostávali na nástupiště. Kontroverzní bylo i řešení smyčky hromadné dopravy a širší dopravní vztahy. Bylo by to příliš komplikované,“ řekla iDNES.cz královopolská radní pro územní rozvoj Helena Vařejková (SZ), která byla v době posuzování nápadu opoziční zastupitelkou.

Nádraží v brněnském Králově-Poli

Od té doby uplynulo více než sedm let a původní starý terminál stále stojí, tak jak byl. A ještě další přinejmenším tři až čtyři roky stát bude.

Loni v létě České dráhy převedly budovu Správě železniční a dopravní cesty (SŽDC), která hodlá začít s opravou nejdřív v roce 2020.

„Během rekonstrukce královopolské železniční stanice bychom rádi opravili i samotnou výpravní budovu. Celkové náklady na opravu stanice, tedy kolejí, nástupišť, zabezpečovacího zařízení a výpravní budovy předpokládáme ve výši asi 1,8 miliardy,“ uvedla mluvčí SŽDC Kateřina Šubová.

Jak bude budova vypadat, neupřesnila. "Posuzovat budeme rekonstrukci budovy ve stávajícím rozsahu i případnou částečnou redukci. Její konečná podoba teprve bude předmětem jednání,“ doplnila.

Českou architekturu neobohatil ani Kaplického „slimák“

Cílevědomou stavbou, která mohla obohatit českou architekturu, byl rodinný dům od slavného architekta Jana Kaplického.

Autor, který se v tuzemsku proslavil zejména kontroverzním návrhem blobu coby nové Národní knihovny, nakreslil pro neznámého investora vilu z leštěného hliníku s prosklenou stěnou, bazénem a výhledem na Brno. Vyrůst měla v Babicích nad Svitavou a podle odborníků by byla nepochybným lákadlem pro turisty.

„V tom bude Kaplického dům nápadně připomínat výlučnost vily Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe,“ řekl už dříve historik umění Rostislav Švácha.

Osud projektu ale zpečetily organizační a právní zmatky po smrti Jana Kaplického v lednu 2009 (více jsme psali zde). Projektů měl pro Česko rozpracovaných několik, avšak nepodařilo se je prosadit. Loni vzbudila rozruch lávka v Karlových Varech parodující jeho styl (více čtěte zde).

Nejen Brno se podle Zdeňka Fránka v posledních letech potýká s problémem.

„Když tu byl na návštěvě architekt Adam Caruso, říkal, že se celé Česko vyznačuje tím, že staví bez hodnoty. V Praze a v Brně developeři zastavují obrovská území na základě návrhů, které zpracovali stavaři. Umí projekt nabídnout třeba o milion levněji. Staví se budovy o obřích objemech bez architektonické hodnoty,“ posteskl si architekt.

7. března 2014