Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Po šedesáti letech vstoupil do míst, kde ho věznili

  14:20aktualizováno  19:13
Zdeněk Křivka prožil zvláštní den. S odstupem šedesáti let poprvé opět vstoupil s partou mladých historiků do prostor věznice na Cejlu. Tady začala v roce 1949 osobní kalvárie muže, kterého komunistický režim jako politického vězně odsoudil na osmnáct let těžkého žaláře.

V domě v ulici Cejl v Brně číslo 71 byli v padesátých letech mučeni političtí vězni - Pamětník Zdeněk Křivka | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

"Hned jsem pochopil, že 25. února 1948 skončila demokracie i osobní svoboda a že nejsou legální možnosti k jejich obhajování. Fungoval jsem jako spojka ve skupině organizující převody přes hranice, upozorňování ohrožených lidí či rozdávající protisocilistické letáky," shrnuje své "prohřešky" Brňan, který po roční vazbě na Cejlu strávil dlouhých deset let po uranových dolech v Jáchymově a ve věznici Leopoldov.

Křivka si se studenty mapujícími křivdy historie prošel místa, kde na malém dvoře popravili jeho strýce a kde seděl i jeho otec a bratr.

"Strávil jsem tady na cele rok. V místnosti pro pět lidí nás bylo bezmála čtyřicet. Dva džbány vody pro všechny na den a v rohu kýbl jako latrína. Dovede si to představit," vrací se ve vzpomínkách bez jakékoliv hořkosti.

V domě v ulici Cejl v Brně číslo 71 byli v padesátých letech mučeni političtí vězniV domě v ulici Cejl v Brně číslo 71 byli v padesátých letech mučeni političtí vězni

Do své cely číslo třicet se včera paradoxně podívat nemohl. V nevyužívaném areálu patřícímu městu má jako jedna z mnoha místností zazděné dveře. Nakoukl zato do míst, kde drsném roce 1949 nestál. Příkladem je nádherná barokní kaple dodnes zohyzděná jako někdejší agitační středisko divokou partyzánskou výzdobou. Namísto oltáře obraz tanku, namísto tradičního Božího oka voják trůnící v oblacích s rudým praporem.

Mezi politickými mukly však panovala nezvyklá pospolitost. Vyvřela naplno 7. března 1950. Narvané vězení se rozšumělo zpěvem hymny a připomnělo sté výročí narození T. G. Masaryka. "Bachaři se mohli zbláznit, kdo by se objevil v okně, dostal by kulku," vzpomíná Křivka.

A nejen Křivkův strýc a elitní voják v jedné osobě zaplatil svůj marný boj za demokracii životem. "Na Cejlu popravili během toho roku, který jsem tam strávil, hned sedm lidí. Věšeli je brzy z rána," říká Křivka. Věznice prý byla vždy plná bachařů s odjištěnými samopaly. "Nesměli jsme k oknu," přibližuje děsivé okamžiky Křivka.

V domě v ulici Cejl v Brně číslo 71 byli v padesátých letech mučeni političtí vězniV domě v ulici Cejl v Brně číslo 71 byli v padesátých letech mučeni političtí vězni

Šibenici, na níž se zhouplo sedm režimem nespravedlivě zlikvidovaných lidí, prý nikdy neviděl. Na malý dvůr měli vězni zapovězený vstup, i tak se tato tragédie vždy znovu a znovu rozkřikla.

S odstupem let však žádné negativní pocity vůči svým trýznitelům nechová. Ani včera prý necítil žádné návaly vzteku, lítosti či nenávisti. "To všechno jsou velmi negativní emoce. Když je v sobě držíte, prostě vás zničí. Takové věci jsem prostě vymazal, nelze s nimi žít," vysvětluje svůj pohled na věc.

Jeho filosofie smíření a odpuštění evidentně funguje. Při pohledu na Křivku nevidíte muže, který předlonil načal devátou dekádu svého života. Prožil jej jako obyčejný dělník a ničeho nelituje. A mohl by.

Dodnes překládá z němčiny, protože právě germanistiku a histori, která mu tolik ublížila, na brněnské filozofické fakultě studoval. "Mám asi primát studenta s nejdelší dobou studia," směje se. Školu totiž dodělával kuriózním zpsůobem. Po únorovém komunistickém puči roku 1949 jej jako třídního nepřítele vyrazili, posléze zavřeli.

Už už to vypadalo, že si pro diplom půjde roku 1970, kdy jej zase jako nesmiřitelného odpůrce komunismu smetla normalizace. A tak doklad o dokončeném vzdělání dostal po sametové revoluci roku 1990. Ve svých třišedesáti letech.

O těžkém životě Křivka mluví s nadhledem a bez špetky falešného sentimentu. I proto na vyrovaného seniora při obchůzce vězení nedotíraly černé vzpomínky...

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Experti našli řešení, jak ulevit řidičům u Černé Hory. Most podepřou

Lidem z Černé Hory se alespoň na pár měsíců částečně uleví. Dvoutisícový městys na Blanensku totiž poslední týdny zažívá dopravní nápor. Po úzké ulici zde...  celý článek

Policie (ilustrační foto)
Polonahý muž utíkal po Brně s řetízkem, žena na něho křičela „zloděj“

Devatenáctiletý muž starší ženě v Brně přímo z krku ukradl řetízek. Polonahý pak se šperkem pobíhal u hlavního nádraží, kde ale zrovna hlídkovali policisté,...  celý článek

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.