Před čtyřmi lety lupiči ukradli z kostela svatého Šebestiána na Svatém kopečku zdánlivě bezcenný obraz. Sami netušili, jakou cennost si vlastně odnášejí.
Cesta k významnému objevu byla přitom víc než kuriózní. Zloději ukradené plátno s vyobrazením Kristova ukřižování vzorově stočili do role. Tak je také objevili rakouští policisté. Než se však plátno vrátilo zpět do Mikulova, někdo je poskládal do čtverce. A ve skladech malba popraskala.
Plátno bylo staré, proto obraz zrentgenovali
Mikulovské probošství, které kostel na Svatém kopečku spravuje, se rozhodlo zničený obraz věnovat vídeňské restaurátorské škole. Její studenti pak objevili v popraskaných skladech plátna ještě jednu, mnohem starší vrstvu barev. Odborníci ji předběžně datovali do let 1510 až 1530.
"Už samotná kompozice obrazu byla středověkého rázu. Tomu, že pod současnou malbou existuje ještě starší verze, napovídalo i plátno. V něm byla jako podklad použita italská sádra, která se používala v šestnáctém století," vysvětluje restaurátor Jan Knor, co vedlo jeho studenty k tomu, aby obraz prozkoumali pomocí sond a rentgenu. "Ty pak odkryly části původní malby," dodal Knor.
Odkrytí malby přijde na statisíce
Obě verze obrazu se shodovaly v zobrazení ukřižovaného Krista a dvou dalších odsouzenců. Mladší z malířů však značně změnil podobu postav modlících se pod křížem.
Celou malbu ještě restaurátoři neodkryli. Zatím na to chybí peníze. Město Mikulov teď shání zhruba sedm set tisíc korun, které jsou k restaurování vzácného obrazu potřeba.
"Zhruba půl milionu bude stát samotné sejmutí současné malby a obnova té původní. Zbylé peníze budou nutné na konzultace a posudky odborníků, kteří by měli určit stáří a původ obrazu," vysvětluje starosta Mikulova Rostislav Koštial.
O tom, jakým způsobem vzácný obraz kdysi do Mikulova doputoval, zatím Mikulovští jen spekulují. Pravděpodobně jej zakoupil kardinál Dietrichstein už jako starší plátno na výzdobu právě stavěného kostela na Svatém kopečku," míní Marie Leskovjanová ze Spolku přátel Mikulova. Malba měla být pravděpodobně jeho největší ozdobou.
Obraz do Mikulova patří
Co s malbou bude dál, ještě není jisté. Mikulovští by si přáli, aby zůstala ve městě. "Obraz je nedílnou součástí Křížové cesty na Svatém kopečku. Od Mikulova jej nelze oddělit," je přesvědčen mikulovský starosta.
Podle jeho představ by v kostele svatého Šebestiána na Svatém kopečku měla být v budoucnu vystavena fotokopie, přičemž drahocenný originál by vystavovalo Regionální muzeum Mikulov spravované krajem.
Město bude zároveň usilovat o to, aby se obraz dostal na seznam národních kulturních památek.
Podle restaurátora Jana Knora by si to dílo zasloužilo. "Plátno takového rozměru z počátku šestnáctého století zřejmě v České republice ještě není," míní.
Obraz o rozměrech 2,90 krát 2,60 metrů patří mezi unikáty, jaké se v té době malovaly například v Benátkách. Podle Knora se však autor toho mikulovského pravděpodobně naučil svému umění v oblasti Podunají, kterou proslavil například král německé renesance Albrecht Dürer.
