Za poslední půlstoletí viděli šťastlivci originál jen dvakrát na několik hodin.
Malý podzemní sál brněnského pavilonu Anthropos nese název Trezorový. A těchto několik málo čtverečních metrů se nyní proměňuje ve skutečný a mimořádně hlídaný sejf. Už sedmého dubna se totiž stane nevídanou pokladnicí. Výstava Nejstarší umění střední Evropy ukáže unikátní kolekcí sto dvaceti originálů, které vznikly až před třiceti tisíci lety.
"Ta výstava je skutečně mimořádná a mimořádná jsou i její zabezpečení," uvedl vedoucí pavilonu Anthropos Petr Kostrhun. Největšími hvězdami ojedinělého projektu budou ty nejvzácnější venuše nejen z tuzemska, ale také z Rakouska, Polska, Slovenska i Německa.
Tolik originálních pravěkých krasavic se na jednom místě ještě nikdy nesešlo. A tak bude třeba je nad poměry obdivovat, ale i hlídat. "Půjde o dvojité elektronické zabezpečení napojené na policii, nerozbitná skla, nonstop ostrahu a vlastně zesílený hlídací režim," poznamenal Kostrhun.
Na své slavné kolegyně Věstonická venuše nyní čeká ve speciálním tajném trezoru v Anthroposu. I kdybyste však od něj měli klíče, nic vám to nepomůže. Sejf se speciálním zabezpečením musí jiný člověk na dálku ještě odblokovat.
Krásky z celé střední Evropy
A opravdu bude na co se dívat! "V takové šíři skutečně nebylo toto umění vystaveno," říká hlavní organizátor výstavy Oldřich Neužil. Do Brna na krátkou zápůjčku připutuje chlouba rakouských sousedů - Willendorfská venuše.
Jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu a nejhodnotnější exponát Historického muzea ve Vídni Rakušané prostě nepůjčují. "Protistrany chtějí samozřejmě pojistné záruky, vše je ovšem zejména výsledkem dobrých osobních kontaktů," dodává autor výjimečného podniku Karel Valoch.
Vzácná Willendorfská kráska přitom do Brna paradoxně patří. "Vloni došlo k unikátnímu objevu. Vědci zjistili, že tato mimořádná soška je zhotovená z vápence z brněnské Stránské skály," připomněl Kostrhun.
Nejvzácnější slovenský exponát ze starší doby kamenné se zase jmenuje Moravanská venuše. I tu do Brna přivezou. Pomyslnou sestru Věstonické venuše doplní v neprůstřelných vitrinách i mladší lahůdky. Kulturu lovců sobů, tedy období před patnácti tisíci lety, připomenou nálezy z jeskyní v Durynsku."Tyto věci nikdy neopustily hranice Německa,“ dodal Kostrhun.
A polské barvy budou hájit vzácné venuše vyštípané z pazourku, které jako oko v hlavě střeží ve Varšavě. Nikdo z pořadatelů nechce ani spekulovat o pojistných částkách výstavy. "Řeknu vám jen, že třeba Rakousko žádalo nejdřív státní záruku a navrhovalo jako pojistnou hodnotu Willendorfské venuše sedmdesát milionů eur," uvedl Neužil.
Kostrhun naznačuje, že tento neskutečný svoz nejstaršího středoevropského umění je možný také díky grantům a českému předsednictví v EU: "O zapůjčení venuší z Vilčic jsme třeba museli žádat polské ministerstvo kultury."
Magnetem exkluzivní kolekce bude pochopitelně skutečná Věstonická venuše. Podle Neužila ji viděli v tuzemsku jen na několik dní lidé pouze dvakrát za poslední půl století. "Má speciální bezpečnostní režim v trezoru. Speciální ochranu, co se týče teploty a vlhka, nepotřebuje. Je to přece jen keramická soška a stačí jí klasické muzejní podmínky," vysvětluje Neužil.
Loni cestovala do Rakouska, a právě proto nám svůj nevětší pravěký poklad nyní svěří také sousední stát. Odborník na pravěk nechce spekulovat o ceně tuzemské paleolitické krasavice. "Trh s těmito originály neexistuje, ale hlavně je Věstonická venuše předmět nenahraditelný. Proto je její hodnota nevyčíslitelná."
