Šéfa brněnských strážníků Jaroslava Přikryla začínají dohánět podivné kroky, kterých se ve své funkci opakovaně dopouštěl. Brněnský městský soud nyní podle zjištění MF DNES rozhodl o jeho potrestání za zneužití pravomoci úřední osoby.
Co je to trestní příkazTakzvaný trestní příkaz je obdobou rozsudku. Vydává ho soud, aniž by se konalo hlavní líčení, a to v případě, že je podle soudce trestný čin zcela spolehlivě prokázán důkazy. Jestliže obviněný nebo státní zástupce s tímto verdiktem nesouhlasí, mohou ho do osmi dnů od doručení příkazu odmítnout. V takovém případě se koná se běžný soud. Trestním příkazem lze uložit jen určité tresty. Například podmíněný trest odnětí svobody do jednoho roku, trest zákazu činnosti do pěti let či peněžitý trest. |
Toho se paradoxně dopustil při tom, když sháněl důkazy o svojí nevině při jiném trestním stíhání.
Navzdory tomu však Přikryl stále zůstává ve funkci. Pro srovnání: v Opavě minulý týden stačilo na odvolání šéfa strážníků jen podezření, že se mohl dopustit podobných skutků jako Přikryl.
Ředitel brněnské městské policie je od loňského prosince stíhán kvůli machinacím s pokutami za parkování. Primátor Roman Onderka (ČSSD) ho však z funkce neodvolal, strážníkům tak Přikryl stále šéfuje.
A právě toho podle žalobců zneužil, když sháněl důkazy na svoji obhajobu. Ze systému městské policie totiž neoprávněně stáhl dokumenty o případech, ve kterých byly v minulosti vyměřeny pokuty za parkování.
Jako důkazy o své nevině je pak poslal k soudu. Potíž je v tom, že k těmto důkazům by se správně měli dostat pouze vyšetřovatelé, nikoliv stíhaný Přikryl.
O Přikrylově potrestání za toto provinění rozhodoval soud ve zkráceném řízení, tedy neveřejně. Takový postup je podle zákona možný tehdy, když je vina podle soudce zcela jasná.
"Byl vydán trestní příkaz, tedy bylo rozhodnuto bez projednání u hlavního líčení," konstatovala mluvčí soudu Gabriela Stočková.
Není však zatím známá výše trestu. Tu soud totiž může zveřejnit, až když si verdikt převezme souzený člověk i státní zástupce. A to se zatím nestalo.
Na běžný soud ještě může dojít
Ani po doručení trestu ovšem verdikt nemusí být pravomocný. Státní zástupce i obviněný se do osmi dnů mohou ozvat a požadovat konání běžného hlavního líčení.
Takový postup se konal například v kauze sociální pracovnice Ley Petříčkové, která neodhalila týrání malého chlapce. Soud jí ovšem i v hlavním líčení potvrdil podmínku.
Přikryl se k žádnému ze skutků, ze kterých se má zpovídat, zatím nevyjádřil ani po opakovaných výzvách redakce.
Primátor Onderka (ČSSD), který ho může odvolat, zase čeká na pravomocný verdikt soudu.
"Jsem překvapen, že první kauzu pana Přikryla řeší policie už rok a stále není ukončena. A následně je zde nová kauza, která je řešena dokonce ve zkráceném řízení. Připomíná mi to případ bývalého policejního prezidenta, který byl ve zkráceném řízení do měsíce odsouzen a následně za dalších šest měsíců osvobozen," podotkl v půli června Onderka.
