Podvodníci začali tím, že na internetu nabízeli lidem práci. Nejčastěji šlo o průzkum kvality služeb na dohodu o provedení práce.
"Jakmile se zájemce o práci na takový inzerát ozval, poslali mu podvodníci návrh dohody o provedení práce, která vypadala velmi důvěryhodně. Zároveň požadovali zaslání oboustranné kopie občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti a čísla účtu, kam má budoucí 'zaměstnavatel' posílat výdělek," popsala jihomoravská policejní mluvčí Petra Vedrová.
Důvěřiví zájemci o práci všechny informace často poslali. Podvodníci si pak za pomoci těchto údajů založili na internetu na jméno důvěřivce nový bankovní účet. A aby účet v bance opravdu vznikl, požádali podvodníci zájemce o práci, aby na nově založený účet poslali korunu ze svého stávajícího bankovního účtu.
Tato koruna pak stačila podvodníkům k tomu, aby měli k dispozici účet s ukradenou identitou.
"Na dalších internetových stránkách pak předstírali, že prodávají sekačky, horská kola, pily i další zboží. Peníze za toto imaginární zboží si nechali posílat na nově vytvořený účet. Na ukradených účtech navíc čerpali úvěry a půjčky a poškození lidé neměli ani tušení, že existuje bankovní účet vedený na jejich jméno, který je užívaný k minusovým bankovním transakcím," pokračuje v popisu podvodných praktik policistka.
Ani to však ještě zlodějům nestačilo. Takto získané peníze okamžitě převáděli na bankovní účty v zahraničí. Poškození se tak dozvěděli až se značným zpožděním, že existují účty vedené na jejich ukradenou identitu a že na těchto účtech vznikly pohledávky.
"Kriminalisté se těmito případy intenzivně zabývají, aby odhalili totožnost pachatele či pachatelů. Zároveň upozorňují, aby lidé nikdy neposílali kopie svých dokladů neznámým lidem, kteří je mohou snadno zneužít! Stejně tak by lidé ze svého účtu neměli posílat symbolické částky na jiný vyžádaný účet. Solidní partneři k takovýmto korunovým transakcím nemají žádný důvod," zdůraznila policejní mluvčí.
