Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podyjí má kvalitní tmu, najít podobnou už je umění, říkají hvězdáři

  15:33aktualizováno  15:33
Národní park Podyjí a jeho okolí se může pyšnit novou výsadou. Místní tma je nejkvalitnější široko daleko. Zjistili to hvězdáři, kteří se před nedávnem vypravili změřit, jak se v okolí Dyje projevuje světelné znečištění.
Hvězdářům se vyplatí urazit desítky kilometrů za černočernou tmou. (Ilustrační snímek)

Hvězdářům se vyplatí urazit desítky kilometrů za černočernou tmou. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Pokud jde o tmu, nejlépe v České republice je na tom Šumava. Podyjí se s ní však může směle srovnávat. To jsme ani nečekali," řekl hvězdář Vojtěch Kohout.

Za pořádnou zdravou černočernou tmou už se v dnešní době musí daleko cestovat. 90 procent obyvatel ve vyspělých zemích nad sebou v noci vidí jen oranžový závoj.

"Najít v Česku oblast, jako je Podyjí, už je umění. Hvězdářům se vyplatí jet sem i desítky kilometrů," poznamenal Kohout.

Na okraji velkých aglomerací, jako je například Brno, jsou naměřené hodnoty světelného znečištění tak extrémní, že už pro ně počítačový program nemá barvu. V okolí Podyjí oproti tomu není žádný velký průmyslový podnik ani vytížená dopravní tepna. Svědčí mu i nízká hustota zalidnění.

Okradli nás o noční oblohu

Ještě před dvaceti lety stačilo astronomům k pozorování oblohy vyrazit za město. Po revoluci však začala vznikat nákupní centra s rozlehlými parkovišti, rozsáhlá skladiště, průmyslové areály, velké benzinky nebo nové rezidenční čtvrtě. Vše mohutně, avšak často neumětelsky osvětlené.

Na nedostatku tmy se podepisuje i špatně udělané nebo zastaralé veřejné osvětlení. Neodborné noční nasvěcování kulturních památek je kapitola sama o sobě.

"Noční obloha nám byla postupně ukradena, už si ani neuvědomujeme, o co jsme přišli," řekl Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí.

Podle výzkumů je jen 40 procent světla v nočních ulicích vynaloženo účelně. Zbytek uniká, kam nemá. Ročně se přitom v České republice utratí za veřejné osvětlení dvě miliardy korun.

Největší zlo jsou lampy ve tvaru koule, které svítí všude kolem, jen dolů na cestu ne. Mizernou službu odvádějí i staré podlouhlé vesnické zářivky. Správné svítidlo má mířit na zem a být případně upraveno optikou a clonkami.

Umělé světlo ruší spánek a mate zvířata i rostliny

Zdaleka nejde jen o pozorování hvězd. Světelné znečištění škodí rostlinám, živočichům i lidem. Kvalitní spánek člověka závisí na hormonu melatoninu a ten se tvoří jen ve tmě. Stromy podle přirozeného světla poznají, kdy mají shodit listí. Pohyb hmyzu nebo ptáků určují měsíc a hvězdy, umělé světlo je však přitahuje a zabíjí.

Čeští hvězdáři proto založili Odbornou skupinu pro temné nebe a snaží se spolu s ochránci přírody o správném svícení šířit osvětu. "Dnes už se dají pořídit šetrné světelné zdroje, které stojí stejně jako klasické. Většina lidí o tom ale nemá ani tušení," řekl Škorpík.

Propagovat tmu se snaží také označováním takzvaných oblastí tmavé oblohy. Zatím existuje jizerská a beskydská. A do Znojma hvězdáři přivezli výstavu fotografií na téma světelné znečištění. Do konce června bude k vidění ve Staré Vodárně.



Témata: Dyje, Šumava




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.