Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V centru Brna rostou podzemní garáže, s divadlem je spojí chodba

  13:09aktualizováno  13:09
Lidé po cestě kolem Janáčkova divadla v Brně zvědavě nahlížejí do obří jámy a čekají, co zde vyroste. V díře, která od začátku ledna postupně vznikla vyvezením asi čtyřiceti tisíc kubíků hlíny, už dělníci dokončili pilotáž a položili beton. Ten je základem pro nově vznikající podzemní garáž.

U Janáčkova divadla v Brně vznikají nové podzemní garáže. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Pokud půjde vše podle plánu, už od listopadu využijí návštěvníci divadla pohodlný přístup na představení přímo ze svých aut. Do foyeru divadla se totiž dostanou chodbou, která povede přímo z garáží. Vstup bude i bezbariérový.

Podzemní garáž usnadní hledání místa na zaparkování i lidem mířícím do centra města. Pro auta zde ve dvou podlažích vznikne 400 nových parkovacích míst určených pro všechny typy aut.

Garáže u divadla

Ve dvou podzemních podlažích vznikne 400 nových parkovacích míst.

Garáže budou spojené přímo s foyerem Janáčkova divadla. Nebudou však sloužit jen jeho hostům.

V plánu jsou i úpravy prostoru před divadlem. Zatím na ně ovšem město shání dotace.

"Zaparkují zde i větší vozidla, parkovací místa budou podle nových norem dva a půl až tři metry široká. Součástí budou i tři nebo čtyři dobíjecí stanice pro elektromobily," uvedl odborný garant investorské firmy Tymet Karel Wimětal.

Kolik bude parkování stát, zatím není jasné. Vedení města to nijak ovlivňovat nebude. "Je to věc majitele," uvedl náměstek primátora Robert Kotzian.

"Parkovné se bude pohybovat asi kolem 30 korun za hodinu, ale chceme to nějak vyvážit, aby lidé částku byli schopni zaplatit a zároveň aby se nám vrátila naše investice. Ceny se budou nejspíš lišit v noci a ve dne, ale konkrétně zatím nevíme," sdělil Wimětal.

Na úpravy parku město ještě shání peníze

V létě by se lidé na odpočinkové ploše před divadlem mohli schovat pod stíny vzrostlých i nově vysázených stromů nebo se pokochat vodou tryskající z několika menších fontánek. Na tyto úpravy však město Brno, které má realizaci relaxačního prostoru ve své režii, ještě stále shání dotace.

Na penězích totiž bude záviset, jestli vůbec, případně kdy se lidé poprvé mezi stromy projdou.

Fotogalerie

"Projekt máme připravený, park tam udělat určitě chceme. Pokud se nám podaří sehnat peníze, které pravděpodobně půjdou z evropských fondů, myslím, že to stihneme včas," uvedl náměstek Kotzian.

Před divadlem by pak mohla stát i vodní opona brněnského architekta Jaroslava Černého, který celou plochu navrhl.

"Vodní opona bude symbolizovat divadlo. Tento vertikální vodní prvek bude vytvářet i různé světelné a grafické efekty. Zatím s tím počítám," uvedl architekt Černý.

Cesta k výstavbě nové garáže nebyla jednoduchá. Návrhy na ni byly schváleny a zaneseny do územního plánu města Brna už téměř před dvaceti lety, žádná firma se však o projekt nepřihlásila.

Až v roce 2011 zahájila společnost Tymet jednání se zástupci magistrátu a teprve loni podepsala smlouvu o vybudování železobetonových garáží.

Koncem roku firma získala stavební povolení a začátkem letošního ledna začali dělníci z firmy Topgeo na stavbě pracovat. Práce jdou zatím podle plánu a nenastal žádný závažný problém.

Zatím si nestěžovali ani divadelníci. "Potíže jsme žádné neměli. Hluk z pracoviště během dne nám nevadil, zkoušky bývají až večer," uvedla mluvčí brněnského Národního divadla Šárka Motalová.

Archeologové našli zbytky domku ze 14. století

Při hloubení jámy pro podzemní garáže našli archeologové ze společnosti Archaia Brno vzácné středověké a raně novověké objekty. Prostor před divadlem byl ve středověku součástí čtvrti nazývané Na Hrázi, tamní historická zástavba byla postupem času zakonzervována pod náspem valového opevnění.

Výzkumníci našli pozůstatky několika nadzemních středověkých staveb, především sloupových jam nebo podzemních sklípků.

"Nejvýznamnějším nálezem je odkrytí suterénu dřevohliněného domu, který zanikl požárem kolem poloviny 14. století. Zjistili jsme, že byl postavený těsně po roce 1320. Podařilo se nám odkrýt téměř celou stavbu včetně vstupu, konstrukce stěn i podlahy, podzemního sklípku i keramické zásobnice," popsal archeolog Václav Kolařík.

Nejstarším objektem je menší pec na výrobu vápna, které bylo potřeba při výstavbě zděných staveb. Vápenka mohla dodávat materiál na stavbu opevnění či blízkých kostelů, například svatého Jakuba. Výzkumníkům se podařilo odhalit i část zákopu, který vyhloubili švédští vojáci při obléhání Brna v roce 1645.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.