Stanice J. G. Mendela je unikátní, protože je projektovaná jako nízkoenergetický objekt využívající sluneční a větrnou energii. Systém sice snižuje množství emisí vypouštěných do atmosféry i opotřebení dieselových agregátů, ale podle vedoucího expedice Kamila Lásky má i své "mouchy".
"Kvůli špatnému počasí musíme upravit technický provoz, vytápění i režim všech výzkumníků," poznamenal Láska.
V provozu tak mohou být dlouhodobě jen nezbytné vědecké přístroje. "Například pečení v elektrické troubě je možné pouze výjimečně, a to jen několik hodin denně. Praní prádla, sprchování nebo sušení obleků proto závisí do značné míry na počasí a provádí se pouze několikrát do týdně," popsal úskalí vedoucí expedice.
Díky úspornému řešení tak polárníci zatím neměli ani jednou studenou večeři.
Dál to nejde
Kvůli snížené viditelnosti a množství nového sněhu se výzkumníci nedostanou do vzdálenějších lokalit závislých na plavbě v gumových člunech s přívěsným motorem.
"Členové expedice se proto soustředí na okolí stanice, zejména do oblasti mysu Lachman, sedla Crame Col a stolového hory Johnson mesa," popsal Láska.
Polárníci tam měřili vrstvy permafrostu a soustředili se na mapování, sběr geologických a paleontologických vzorků v oblasti Brandy Bay a v neposlední řadě odběry biologických vzorků pro pozdější analýzy v České republice.
V laboratořích na stanici pak všechny vzorky popsali a zanesli jejich polohu na GPS mapu.
Drsné klimatické podmínky, panující především v období polární zimy, se podepisují i na technickém stavu venkovních zařízení stanice.
"Opotřebení a koroze vlivem extrémního klimatu se projevuje zejména na oplášťování hlavního objektu stanice i všech devíti technických kontejnerů. Právě z tohoto důvodu začali technici Peter Pálka a Jan Pobořil již v loňském roce postupnou opravu a natírání nejvíce poškozených částí," informoval Láska.
Pokud jim to počasí dovolí, chtějí polárníci v obnovování nátěru pokračovat.
