Bolševický pomník. Nelichotivou přezdívku si vysloužil obchodní dům Dyje v centru Znojma. Architekti ho ale nezatracují.

Bolševický pomník. Nelichotivou přezdívku si vysloužil obchodní dům Dyje v centru Znojma. Architekti ho ale nezatracují. | foto: Markéta Dušková, 5plus2.cz

„Pomníky totality“ hyzdí města, odborníci si jich však často cení

  • 14
Většinu jihomoravských měst pozůstatky socialistické výstavby hyzdí. Zatímco lidé nejsou z architektonických památek socialismu vždy nadšeni, odborníci jsou ve svém hodnocení mnohem zdrženlivější a upozorňují, že se ne vždy jedná o podřadnou architekturu.

Mezi nepěkné pomníky „totality“ patří obchodní dům Dyje v centru Znojma, kterému místní přezdívají Bolševický pomník.

Socialistické stavby v kraji

BRNO
Ingstav
Janáčkovo divadlo

ZNOJMO
Obchodní dům Dyje
Tip klub

BLANSKO
Hotel Dukla

BŘECLAV
Dům kultury

HODONÍN
Kulturní dům Horní Valy

VYŠKOV
Posádkový dům

Návštěvníkům, kterým z Masarykova náměstí zakrývá pohled na historickou radniční věž, připadá jako pěst na oko. Architekt ale nesouhlasí.

„Do svého kontextu vstupuje velmi dramaticky a autoritářsky, proto tolik dráždí a znepokojuje. Kdyby se hypoteticky Dyje zbourala, pochybuji, že se najde ekonomická a politická vůle postavit tam něco lepšího a kvalitnějšího,“ tvrdí znojemský architekt Jan Hora.

Podobně mluví i tamější památkář Jan Kozdas. „Obchodní dům Dyje je kvalitní architektura na špatném místě,“ míní.

Kontroverzní pro laiky i odborníky je však znojemský Tip klub, který rovněž na Masarykově náměstí vznikl těsně před sametovou revolucí. Za socialismu sloužil jako sál pro diskotéky a plesy, dnes chátrá a jeho osud je kvůli majetkovým sporům nejasný.

Tip klub ve Znojmě.

„Odpad, který maskuje svoji velikost a beztvarost kýčovými prvky, aby se zavděčil,“ hodnotí Tip klub Hora.

Podle památkáře jde o typický příklad nekvalitní architektury. „Budova se snažila přizpůsobit historickému místu, ale nakašírování nepomohlo,“ myslí si Kozdas.

Hotel Dukla půjde k zemi

Označení komunistický „pomník“ si vysloužil i hotel Dukla v centru Blanska. Někdejší výkladní skříň města chátrá. A příští rok zmizí úplně. V říjnovém referendu se lidé vyjádřili, že jej chtějí zbourat (více o podzimním referendu čtěte zde). I starosta města byl pro.

Blanenský hotel Dukla v centru chátrá. Největší slávu prožíval v 80. letech.

„Nepodařilo se nám najít investora, navíc není jasné, jestli v následujícím období bude možné z regionálních operačních programů čerpat peníze na opravy,“ vysvětlil Ivo Polák.

Na místě hotelu vznikne jednoduchá parková úprava, aby vzhled plochy odpovídal poloze ve středu města a byla připravena k vhodnému využití. Mezi další objekty, které prakticky desítky let nezměnily v Blansku svoji podobu, patří výšková budova ve Smetanově ulici a obchodní dům Centrum v Rožmitálově ulici. Obě jsou nyní v soukromých rukách.

Architekturou rozhodně neohromuje břeclavský Dům kultury, který vznikl jako budova ROH v roce 1980. Od sametové revoluce je v soukromých rukou. Tehdejší političtí představitelé totiž odmítli převod do majetku města za symbolickou cenu s tím, že je to danajský dar. Dům tak získal Odborový svaz chemie.

V roce 2004 kulturní dům odprodal trojici břeclavských podnikatelů. I oni se už několikrát snažili budovu prodat. Jedním z majitelů je Zdeněk Urban aspirující na post břeclavského místostarosty za ČSSD.

V akci Z postavili lidé sportovní halu Na Hradbách v Mikulově. A její zrod v dobách hluboké totality navíc dnes připomíná tragikomický vzkaz. Tělovýchovná jednota při rekonstrukci na stěně nechala upomínkovou desku zdůrazňující, že hala vyrostla k výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

Vznikly i jedinečné stavby

Podle odborníků se za komunismus nedá dát rovnítko ke špatné architektuře. Nejde jen o neelegantní, neohrabané až bizarní stavby - sídla KSČ, sídliště nebo zdravotní střediska. Třeba v Brně v té době vzniklo hned několik výjimečných staveb.

Brněnské Janáčkovo divadlo.

„Klasicizující moderna Janáčkovo divadlo je významná kulturní stavba zachovaná včetně interiérového vybavení. Budova Ingstavu ve Vídeňské ulici se může chlubit progresivní závěsovou skleněnou stěnou a velkoprostorovými kancelářemi,“ jmenuje brněnský architekt Osamu Okamura.

Vyzdvihuje i pavilon Z na brněnském výstavišti s unikátní kruhovou halou nebo panelové sídliště Lesná, vyhodnocené jako nejkvalitnější obytný městský celek tohoto typu.

„Je nutné posuzovat stavby separátně. V komunismu vznikaly i zajímavé a kvalitní domy, které snad dojdou uznání v budoucnu. Například zbouraný hotel Praha, fascinující zmizelá hala ve Frýdku-Místku nebo nádraží v Havířově, kterému zvoní hrana,“ zdůrazňuje znojemský architekt Jan Hora.

Sám za největší ostudu tohoto města považuje demolici starých kasáren. Na jejich místě je dnes obchodní dům.

„Reflektujeme dobu minulou, schováváme se za ‚komunistické‘ pomníky, ale budujeme pomníky mnohem obludnější,“ uzavřel Hora.