Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na poslední veřejnou popravu přišly davy. Vrah si přál dobré pití a tabák

  15:31aktualizováno  15:31
Naposledy si přál vychutnat kávu, víno a fajfku s tabákem. Potom už loupežný vrah Josef Čapek putoval na popraviště v Údolní ulici v Brně, kde ho čekaly davy lidí. Oběsili ho, aby už nemohl škodit. Od události uplynulo 150 let.

Katovna a rasovna Josefa Seyfrieda (vyznačena šipkou), kde se konala poslední veřejná poprava v Brně. | foto: Archiv města Brna

Poslední veřejná poprava v Brně 31. ledna 1866 byla dramatická, o život přišel nejenom samotný zločinec, ale také další člověk.

„V Moravské orlici (tehdejší deník – pozn. red.) se uvádí, že po celý den putovaly davy lidstva na místo ohyzdného divadla. Při popravě, jak se nám praví, zabil se jistý člověk – divák, který spadl z návrší,“ píše se v internetové Encyklopedii dějin města Brna.

Josef Čapek byl posledním veřejně popraveným v Brně.

Josef Čapek byl posledním veřejně popraveným v Brně.

Odsouzeného na popraviště doprovázela eskorta, kterou tvořil 12. batalion polních myslivců. Čapka převáželi v uzavřeném voze, ve kterém s ním jeli duchovní a dozor. Ve druhém voze se nacházely dvě soudní osoby, které na popravišti předaly Čapka k výkonu trestu.

O trestu smrti pro Čapka psaného též Czappek, který se narodil 4. října 1833 v Olešnici na Blanensku, definitivně rozhodli dva dny před popravou Nejvyšší soudní dvůr a císař. Potvrdili tak verdikt Zemského soudu v Brně z 9. října 1865.

„Tento akt proběhl za velké pozornosti obecenstva v zasedací síni soudu v Brně na Cejlu č. 71. V 9 hodin byl přiveden delikvent, který klidně z úst soudního rady Misery vyslechl rozsudek,“ uvádí encyklopedie.

Kvůli věznici se přou památkáři s městem

Veřejnost měla přístup na popravy i později, ovšem už jen za určitých podmínek. Vězně justice usmrcovala ve věznici na Cejlu, a to dokonce ještě během komunistické éry v druhé polovině minulého století. Vstup tam měli povolen většinou významní komunističtí funkcionáři a jejich známí.

Kvůli tomuto prostoru se přeli památkáři, kteří ho chtějí prohlásit za chráněný, a město, jež tam chce udělat kreativní centrum za 400 milionů korun.

Za určitých podmínek měla veřejnost přístup také na popravy v Kounicových kolejích, kde usmrcovali vězně v době nacistické okupace mezi lety 1940 až 1945.

Na popravy se zřejmě prodávaly vstupenky

Vloni o tom vyšla kniha Františka Vaška, Vladimíra Černého a Jana Břečky pod názvem Místa zkropená krví (Kounicovy studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945).

„Píše se tam, že v Kounicových kolejích zřejmě nešlo úplně o klasické veřejné popravy. Tradují se sice zmínky o tom, že na popravy se prodávaly vstupenky za tři marky, tyto zprávy se prý ale nepodařilo věrohodně ověřit. Popravy nicméně bylo možné sledovat z bytů v okolních domech a například za prvního stanného práva na podzim roku 1941 byly viditelné z ulic Březinovy a Tolstého,“ přiblížil pro MF DNES Pavel Košťál z Muzea města Brna.

„Odtud je sledovali nejen někteří brněnští Němci, ale v menším počtu i kolaboranti a fašisté z řad Čechů. Popravám přihlíželi z oken i příslušníci gestapa, mnohdy se svými manželkami,“ doplnil.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

U Krajského soudu v Brně stanula pětice mužů, kterou žaloba viní z pokusu o...
Skupina mužů chtěla přes zastrašené chlapce vyloupit dům, tvrdí obžaloba

Zastrašováním dítěte si chtěli vynutit vstup do domu jeho neslyšících rodičů. Očekávali totiž, že v něm najdou kolem 90 tisíc amerických dolarů, tedy víc než...  celý článek

Letecký pohled na brněnský hrad Špilberk.
Opravy Špilberku pokračují. Návštěvníci hradu musí oklikou

Kdo se vydá obvyklou cestou na brněnský hrad Špilberk, narazí nejspíš na zavřenou bránu. Přístup totiž komplikuje další etapa rozsáhlé rekonstrukce jedné z...  celý článek

Odborník na zemědělství, venkov a životní prostředí František Havlát se před...
Zemědělci zničili půdu, jižní Morava se mění v poušť, varuje odborník

Ve svém oboru platí František Havlát za radikála. Tvrdě kritizuje současné zemědělství, vadí mu pěstování řepky a kukuřice ve velkém, bioplynové stanice i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.