Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na poslední veřejnou popravu přišly davy. Vrah si přál dobré pití a tabák

  15:31aktualizováno  15:31
Naposledy si přál vychutnat kávu, víno a fajfku s tabákem. Potom už loupežný vrah Josef Čapek putoval na popraviště v Údolní ulici v Brně, kde ho čekaly davy lidí. Oběsili ho, aby už nemohl škodit. Od události uplynulo 150 let.

Katovna a rasovna Josefa Seyfrieda (vyznačena šipkou), kde se konala poslední veřejná poprava v Brně. | foto: Archiv města Brna

Poslední veřejná poprava v Brně 31. ledna 1866 byla dramatická, o život přišel nejenom samotný zločinec, ale také další člověk.

„V Moravské orlici (tehdejší deník – pozn. red.) se uvádí, že po celý den putovaly davy lidstva na místo ohyzdného divadla. Při popravě, jak se nám praví, zabil se jistý člověk – divák, který spadl z návrší,“ píše se v internetové Encyklopedii dějin města Brna.

Josef Čapek byl posledním veřejně popraveným  v Brně.

Josef Čapek byl posledním veřejně popraveným v Brně.

Odsouzeného na popraviště doprovázela eskorta, kterou tvořil 12. batalion polních myslivců. Čapka převáželi v uzavřeném voze, ve kterém s ním jeli duchovní a dozor. Ve druhém voze se nacházely dvě soudní osoby, které na popravišti předaly Čapka k výkonu trestu.

O trestu smrti pro Čapka psaného též Czappek, který se narodil 4. října 1833 v Olešnici na Blanensku, definitivně rozhodli dva dny před popravou Nejvyšší soudní dvůr a císař. Potvrdili tak verdikt Zemského soudu v Brně z 9. října 1865.

„Tento akt proběhl za velké pozornosti obecenstva v zasedací síni soudu v Brně na Cejlu č. 71. V 9 hodin byl přiveden delikvent, který klidně z úst soudního rady Misery vyslechl rozsudek,“ uvádí encyklopedie.

Kvůli věznici se přou památkáři s městem

Veřejnost měla přístup na popravy i později, ovšem už jen za určitých podmínek. Vězně justice usmrcovala ve věznici na Cejlu, a to dokonce ještě během komunistické éry v druhé polovině minulého století. Vstup tam měli povolen většinou významní komunističtí funkcionáři a jejich známí.

Kvůli tomuto prostoru se přeli památkáři, kteří ho chtějí prohlásit za chráněný, a město, jež tam chce udělat kreativní centrum za 400 milionů korun.

Za určitých podmínek měla veřejnost přístup také na popravy v Kounicových kolejích, kde usmrcovali vězně v době nacistické okupace mezi lety 1940 až 1945.

Na popravy se zřejmě prodávaly vstupenky

Vloni o tom vyšla kniha Františka Vaška, Vladimíra Černého a Jana Břečky pod názvem Místa zkropená krví (Kounicovy studentské koleje v Brně v letech nacistické okupace 1940–1945).

„Píše se tam, že v Kounicových kolejích zřejmě nešlo úplně o klasické veřejné popravy. Tradují se sice zmínky o tom, že na popravy se prodávaly vstupenky za tři marky, tyto zprávy se prý ale nepodařilo věrohodně ověřit. Popravy nicméně bylo možné sledovat z bytů v okolních domech a například za prvního stanného práva na podzim roku 1941 byly viditelné z ulic Březinovy a Tolstého,“ přiblížil pro MF DNES Pavel Košťál z Muzea města Brna.

„Odtud je sledovali nejen někteří brněnští Němci, ale v menším počtu i kolaboranti a fašisté z řad Čechů. Popravám přihlíželi z oken i příslušníci gestapa, mnohdy se svými manželkami,“ doplnil.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.