Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z pošťáků ať jsou i sociální pracovníci, obce v tom vidí záchranu venkova

  9:44aktualizováno  9:44
„Tady vám nesu doporučené psaní. A jaký máte dneska tlak?“ I tak by se v budoucnu mohly poštovní doručovatelky na jižní Moravě vítat s lidmi u domovních dveří. Svaz měst a obcí ČR navrhuje „multifunkční listonoše“ jako jedno z opatření, kterým chce bojovat proti vylidňování venkova.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z menších měst a obcí totiž postupně mizí základní služby. Na nedávném krajském setkání jihomoravských starostů se ukázalo, že jde o zásadní problém, který samosprávy výrazně trápí.

Jedním z hlavních témat jednání proto byla budoucnost poboček a také projektu Pošta Partner, tedy modelu, kdy poštovní nabídku musí zajistit podnikatel nebo přímo radnice. Podle zástupců svazu je v kontextu se zachováním služeb naprosto zásadní podpora státu.

Přichází však také s některými návrhy řešení. „Hledáme cestu, jak do poštovních služeb zapojit také servis pro seniory. Inspirovat se dá například v Norsku, kde pošťák bývá současně i sociální pracovník,“ navrhl předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl (Sedmadvacítka nezávislých).

Například Diecézní charita Brno, která má v terénu desítky sociálních pracovníků, to považuje za velmi zajímavou myšlenku, která by ušetřila personální zdroje. Nápad má ale několik úskalí.

Pošta se nápadu nebrání

Především ne každý pošťák může dělat sociálního pracovníka. „Kromě osobnostních předpokladů legislativa vyžaduje i doplnění patřičného vzdělání pro vykonávání takové práce. Česká pošta by se navíc musela zaregistrovat jako poskytovatel sociální služby – splňovat tedy standardy kvality a vykazovat pomoc a kontakty s uživateli,“ vyjmenovala mluvčí charity Diana Tuyet-Lan Kosinová.

Takovému pošťákovi by se dařilo právě spíše v obcích než v anonymních městech, kde by měl mnohem těžší dostat se do domácností lidí, což je účelem sociální práce.

Kosinová se domnívá, že by mohl vzniknout ještě jeden model, kdy doručovatele proškolí Česká pošta, aby byli při donášce všímaví a citliví, řešení případů by ale předávali stávajícím poskytovatelům terénní sociální služby. „Ale v zásadě to pokládáme za velmi prospěšnou myšlenku. Jak ji uskutečnit do důsledku, to je už na dalším promyšlení,“ podotkla.

Ani sama Česká pošta nápad s poštovními „všeuměly“ nezatracuje, přímo pod svojí správou s nimi však nepočítá.

„Ale provozovatelům Pošt Partner nebráníme ve výkonu jiných nekonkurenčních činností, čímž otevíráme prostor pro spolupráci. Provoz tak lze spojit s různými službami, například i se servisem pro seniory. Výsledkem je skutečnost, že projekt umožňuje a podporuje zachování či rozvoj služeb v obcích,“ poznamenal mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Naroste tím zatížení obcí, namítají někteří starostové

Jenže jak již MF DNES informovala, mnoho starostů považuje rušení kamenných poboček a na to navazující projekt Pošta Partner za zahnání do kouta. Proti jsou třeba v Božicích na Znojemsku.

„Obec by musela na tuto službu doplácet. Další nevýhodou je administrativní a personální zatížení, které stále narůstá. Myslím, že pošta, která poskytuje služby jedné z největších bank v zemi, by při správném hospodaření vůbec nemusela zavírat své provozovny a naopak by měla být zisková a dotovat své služby také v menších obcích,“ tvrdí starosta Karel Hala (Společné Božice).

A ozvali se i další. „Na projektu vydělá jedině pošta, která všechny starosti a náklady s provozováním přepážky přehodí na obec,“ zlobí se starosta Višňového Vladimír Korek (Višňovští nezávislí).

Svaz měst a obcí o sílících stížnostech ví. „S Českou poštou jsme v intenzivním kontaktu. Její zástupci nám nyní slíbili, že by se od poloviny letošního roku měla snížit administrativa související s Poštou Partner,“ sdělil Lukl.

Pomoct může zákon o veřejné prospěšnosti

Zástupci pošty tvrdí, že se zmírněním rozsahu prací spojených s vyúčtováním, předáváním zásilek nebo denní uzávěrkou zabývají pravidelně.

„Cílem je ještě v letošním roce snížení fyzických tisků při maximálním využití automatizovaných datových přenosů. Pro lepší orientaci při práci s počítačem také připravujeme řadu tipů, jak si lépe poradit s obsluhou poštovního softwaru,“ vyjmenoval některé plánované úlevy Vitík.

Státní podnik se už dříve také dohodl se zástupci obcí na navýšení částky vyplácené za provoz Pošty Partner a navíc byl snížen počet sankcí za nedodržení podmínek smlouvy z 22 tisíc korun na třetinu.

S poštou souvisí ještě jeden návrh, který na setkání jihomoravských starostů padl, konkrétně podnět na vznik zákona o veřejné prospěšnosti. Ten by samosprávám umožnil pronajímat obecní prostory či pozemky za cenu jinou než tržní.

Města a obce by toho mohly využít v souvislosti s udržením služeb, které lidé potřebují. Například pokud by chtěly pronajmout prostory lékařům na ordinace nebo právě na pobočku či franšízu pošty.

Brněnští starostové se spojili. A tlačí na změny

Nejsme spokojení s poštovními službami, řešte to, žádají naštvaní Jihomoravané své starosty. V Brně se proto rozhodli k neobvyklému kroku – městské části se spojily a chtějí donutit Českou poštu ke změnám.

„Lidi trápí nesmírně dlouhé fronty na pobočkách, nedodané balíky a hlavně doporučená psaní, kdy se jen vhodí do schránky lísteček,“ shrnul hlavní nešvary na prvním jednání se zástupci pošty líšeňský starosta Břetislav Štefan (ČSSD).

A stížnosti přicházejí i odjinud. Například v Černovicích ukončili smlouvu s Českou poštou na roznos radničního zpravodaje, který chodil do schránek pozdě nebo vůbec. „Od příštího čísla si to zajistíme jiným způsobem,“ potvrdil starosta Pavel Blažík (ČSSD).

V Brně-sever zase chtějí vyjádření, jestli nějaká opatření zkrátí čekací doby u přepážek. „Předpokládám, že dostaneme písemnou odpověď s analýzou a možnými kroky k zlepšení,“ poznamenal starosta městské části Martin Maleček (Sdružení občanů Lesné).

Jsou to totiž právě starostové, na jejichž hlavy se výtky lidí často snášejí. „Za všechno může starosta. Když jdu vyzvednout balík, lidé se na mě dívají nevraživě. Pošta se hájí, že její zaměstnanci jsou proškolení a bezvadní. V tabulkách ale mají čekací dobu na pobočkách pět minut, v reálu je to přes hodinu,“ postěžoval si starosta Žabovřesk Pavel Tyralík (ČSSD).

Brněnští starostové budou konkrétní problémy nově řešit s krajským šéfem pošty. Některé změny už státní podnik avizoval ve čtvrtek. „Vybrané balíkové doručovatele letos vybavíme terminály tak, aby klienti mohli své zásilky uhradit platební kartou. Co se týká poboček, tak počítáme s tím, že třeba na poště Brno 21 v Řečkovicích se navýší počet přepážek a výhledově se pošta přestěhuje do modernějších prostor,“ přislíbil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Další kolo jednání je na programu v září. „Tam chceme slyšet, jak bylo s našimi požadavky naloženo,“ uzavřel starosta Tuřan Radomír Vondra (Žijeme zde).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Vizualizace lázní, které chtějí Číňané postavit v Pasohlávkách.
Další potíže kolem čínských lázní. O místo zřejmě přijde vlivný politik

Kvůli čínským lázním v Pasohlávkách je pod tlakem vysoký jihomoravský politik – Václav Božek z ČSSD, šéf poradců hejtmana a bývalý náměstek. Hlavu koaličního...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.