Rok pracovala Jiřina Plačková s manželem na otevření kavárny v Minoritské ulici v Brně. Dům postavený v roce 1928 Arthurem Eislerem vyžadoval důkladnou rekonstrukci, na prostorách se totiž podepsaly nekvalitní opravy v 70. letech. "Pracovalo se na každém detailu," podotkla Plačková.
V pondělí se kavárna, nazvaná podle předválečné verze jména rodiny Café Placzek, konečně otevřela. Vznikla podle návrhu ateliéru RAW, který tvoří architekti Tomáš Rusín a Ivan Wahla.
Ti se v Brně podíleli například na podobě Café Blau nebo Švandovy kavárny. Podle jejich návrhu se bude opravovat také Zelný trh.
"Kavárna byla naším snem a říkali jsme si, že v tomto místě by byla úžasná. Pojmenovali jsme ji Placzek i z toho důvodu, že když něčemu dáte své jméno, musíte uhlídat kvalitu. Je to něco, za čím si stojíte," vysvětlila Plačková, která se do rodiny Placzků přivdala.
V domě v Minoritské č. 4 původně sídlila prodejna textilu, která měla v druhém podlaží na vestavěné galerii umístěn sklad látek.
Stavba, která má strohý až funkcionalistický vzhled, na první pohled zaujme velkým skleněným portálem. Už z ulice lze proto dobře vidět dovnitř kavárny. "V létě se bude portál celý otevírat a venku přibude zahrádka," řekl architekt Rusín.
Uvnitř vznikl nový kruhový otvor do patra s černým zábradlím, které se odráží ve dvoumetrovém zrcadle u schodiště.
"V interiéru jsme použili uměřené materiály, jsou tu dubové dýhy, černá kůže, bílý travertin a černá skleněná mozaika. Není to extravagance," dodal Rusín.
Výstřelek v kavárně však představují červená španělská světla vyrobená z přírodních dýh. Ta jsou umístěná nad každým stolkem, jedno velké pak visí v kruhovém otvoru mezi patry.
"Minoritská je jednou z mála romantických ulic v Brně. Barokní fasáda minoritského kostela navozuje uvolněnou atmosféru římských kaváren," podotkl Rusín.
Kavárna je nekuřácká a podle Jiřiny Plačkové by měla nabídnout především dobrou kávu a kvalitní servis. "Chystáme i akční nabídky, ve kterých se vrátíme do kuchyně babiček. Zařadíme třeba boží milosti nebo peciválky, tedy bramborové placky s povidlím a mákem," řekla Plačková.
Nejslavnější z rodu Placzků* Zřejmě nejznámějším členem rodu byl Georg Placzek (1905–1955), teoretický fyzik. Mezi jeho spolupracovníky patřila řada proslulých fyziků 20. století jako Niels Bohr či Robert Oppenheimer. * Georg je patrně také jediným občanem Československa, který se podílel na projektu Manhattan, což byl krycí název pro utajený americký vývoj atomové bomby za 2. světové války. * Zemřel v Curychu za ne zcela vyjasněných okolností, pravděpodobně však šlo o sebevraždu. Na náměstí Svobody mu byla v roce 2005 odhalena pamětní deska na jeho rodném domě. |
Děd si dopisoval s Darwinem, vnuk pomohl s atomovkou
Rod Placzků je s Brnem spojený už přes sto let. Jednou z nejvýznamnějších osobností rodiny byl Baruch Jakob Placzek, brněnský a moravský zemský rabín. V soukromí byl zaníceným amatérským vědcem a o evoluční teorii si psal dokonce s Charlesem Darwinem.
Jeho blízkým přítelem byl pak Gregor Johann Mendel a v rodině se traduje, že Baruch byl snad jediným, kdo význam jeho genetických objevů již tehdy dokázal rozpoznat.
S manželkou Karoline z jiného známého rodů Löw-Beerů měli čtyři dcery a syna Alfréda, z nějž se stal významný moravský textilní průmyslník. Od 30. let 20. století jeho podnik zaměstnával na 500 dělníků.
Alfrédovým synem je pak zřejmě nejznámější člen rodiny Georg Placzek, teoretický fyzik. Za druhé světové války se podílel na americkém vývoji atomové bomby. Byl také svědkem jejího prvního pokusného výbuchu.
Právě druhá světová válka na rodinu tvrdě dolehla. Po okupaci Československa byla do textilky jako židovského majetku dosazena vnucená správa a následně byl podnik prodán. Alfréd Placzek zemřel v Terezíně v roce 1942, jeho žena Marianne o dva roky později v Osvětimi.
