Zatopená ves, ilustrační snímek

Zatopená ves, ilustrační snímek | foto: Michal Sváček, MAFRA

Povodně 1997: Na polích leželo shnilé obilí a lužní lesy poničila voda

  • 0
Stovky domů určených k demolici, zkormoucení lidé, ale také hromady páchnoucího bláta. A do toho tuny hnijícího obilí, slunečnic a kukuřice na polích, která začátkem července v roce 1997 zaplavily rozvodněné řeky Morava, Dyje, Svitava a Svratka.

Mimo provoz se brzy po začátku povodně ocitly všechny čistírny odpadních vod v zaplaveném území. Lidé museli pít a k vaření používat jedině balenou vodu, dodávky pitné ze všech pramenišť byly totiž přerušené. Nefungovalo telefonní spojení, elektřina ani plyn.

Obrovské ztráty začínali pomalu vyčíslovat zemědělci a lesníci. Pod vodou se totiž ocitly také rozsáhlé lužní lesy v oboře Soutok na Břeclavsku.

"Škody v zemědělství jen kolem toků spravovaných Povodím Moravy přesáhly 1,1 miliardy korun," připomněla alarmující údaj mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Ten rok "odešly" v zaplavených zahradách jihu Moravy stovky ovocných stromů a keřů.

"Jak stály týdny v té zapáchající vodě, která byla plná různých splašků, začaly uhnívat. Museli jsme je pak všechny vykopat, nebyla žádná zelenina, brambory ani ovoce," vzpomíná dnes pětačtyřicetiletý Jaromír z vodou zaplavené veselské části Milokošť.

Vláda zemědělce podpořila

Václav Hlaváček, který byl v době červencových povodní roku 1997 prezidentem Agrární komory České republiky, přidává, že do povodní zničené půdy nebylo možné na podzim zasít žádné plodiny.

Šlo to až napřesrok. "Zemědělci, kteří to tehdy odnesli, dostávali od vlády kompenzace. Ty dosahovaly 80 procent nákladů, což bylo něco přes deset tisíc korun na hektar," připomněl Hlaváček.

Na jihomoravských polích se tehdy zničilo také padesát procent obilovin. "I to obilí, které nestálo ve vodě, bylo totiž následkem dlouhodobých dešťů úplně zničené. A protože plesnivělo, nedalo se použít ani na krmení dobytka. Část se tak musela spálit dokonce v elektrárně," vzpomněl Hlaváček.

Rozsáhlé škody zaznamenali i lesníci. Jen na území spravovaném židlochovickým lesním závodem bylo zaplaveno na sedm tisíc hektarů lesů. "Škody dosáhly desítek milionů korun na zničených lesních cestách, oplocení lesních porostů či odplaveném skladovaném dříví," uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

"Kvůli dlouhodobému zaplavení porostů, které trvalo i sedm týdnů, začaly odumírat jasany a lípy. Byly to přitom zejména mladé porosty do čtyřiceti let, které musely být zmýceny a znovu zalesněny," doplnil Boublík.

Značné škody vznikly i na chované zvěři, zvláště na daňcích, kteří v zatopených lužních lesích žili. Voda a bahno je připravily o potravu. Po záplavách se pak objevila hejna úmorných komárů, která daňky napadala. Ti před nimi zoufale utíkali a často se uštvali k smrti.