Hodonínský jez v polovině července 1997.

Hodonínský jez v polovině července 1997. | foto: Povodí Moravy

Povodeň 1997: Nad zátopovými jezery vládlo ticho a povodňová turistika

  • 10
Povodeň na dolním toku Moravy řádila v červenci roku 1997 už déle než týden a krajinu kolem řeky s obilnými poli, loukami, železnicemi a hřišti zaplnila ohromná nevysychající jezera. Silnice a koleje oněměly. Policie v zatopených oblastech bojovala s povodňovými turisty z celé republiky.

"Naskákali jsme tehdy také do auta a s celou rodinou se natěšení vyrazili podívat pod železniční viadukt k Moravskému Písku. Těsně předtím jsme totiž v suchém obýváku sledovali zprávy, a tak jsme si řekli, že si tu senzaci také nesmíme nechat ujít, že už něco takového možná nikdy neuvidíme," vzpomíná Petr Svoboda z Hodonínska.

Když pak na vlastní oči z železniční trati, kam dokonce vytáhl i kočárek s ročním dítětem, to obří jezero mezi Veselím nad Moravou a Moravským Pískem uviděl, sevřelo se mu prý srdce.

Udivených lidí bylo tehdy na mostě mnohem víc. "Všude bylo takové zvláštní ticho. Nejezdily vlaky, silnice byly uzavřené. Až když jsem při zapadajícím slunci uviděl v tom nekonečném jezeře srnu bojující o život a o kus dál zřejmě její utopené mládě, došlo mi, že to není senzace, ale hodně tvrdá skutečnost," styděl se prý pak ještě dlouho sám za sebe jeden z povodňových turistů.

Ještě týž den a několik následujících dokonce hladina Moravy ve Veselí i v části zvané Milokošť kvůli enormním srážkám na severu Moravy dále stoupala.

Postupně přetekl i Baťův kanál, hladina řeky se ocitla až pod korunou hráze a potok Svodnice stoupl o dalších 70 centimetrů. "To už musela být požádána i policie o zajištění pořádku v Milokošti a zejména odstranění zevlujících čumilů," citovala mluvčí veselské radnice Petra Pavková perličku z tehdejší povodňové zprávy. V ní jsou podrobně zachyceny události ve městě den po dni, od začátku povodní až do úterý 5. srpna, kdy přestala zasedat povodňová komise.

Když voda opadla, objevily se mršiny

Vodu pak konečně začala odčerpávat velká čerpadla. Po několika dnech se všude kolem opadající řeky a ustupujících jezer od Moravského Písku až po oblast kolem Týnce, Tvrdonic a Lanžhota na Břeclavsku začalo rozkládat obrovské množství uhynulých ryb a páchnoucí utopené zvěře.

Myslivci ty mršiny až za několik týdnů naskládali do stovek pytlů. "Jen v některých částech Milokoště stála totiž voda i více než dva měsíce a museli pak přijet Holanďané se třemi výkonnými čerpadly, aby nás jí konečně zbavili," vzpomínal třeba Vladimír Groš z veselské části Milokošť.

Povodeň na druhou stranu dobře "nakrmila" třeba čápy, kterým poskytla obrovské množství potravy. A velká voda koneckonců nevadila ani bobrům.