Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vzhlížejte ke hvězdám po celou zimu. Nejen na silvestra, radí astronom

  18:05aktualizováno  18:05
Až na silvestra odbije půlnoc, velká část lidí upře oči k prozářené noční obloze, aby se pokochali pohledem na rachejtle a ohňostroje, které přivítají rok 2017. Radek Dřevěný, jenž už třináct let vede Znojemskou astronomickou společnost, ale upozorňuje, že vzhlížet ke hvězdám stojí za to po celou zimu.

Ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Obloha je totiž v tomto období výrazně jiskřivá. Momentálně jí vévodí Venuše, která zapadá kolem sedmé hodiny večerní, a je tedy v roli Večernice. Pozorovat se aktuálně dají i galaxie, mlhoviny a hvězdokupy.

„Zimní obloha se mi zdá vždycky o něco krásnější než letní. Jednak není zemská atmosféra tak zaprášená, a noci jsou navíc delší a mnohem tmavší než o prázdninách, kdy se Slunce moc hluboko pod obzor nedostane. Zimní počasí umožňuje pozorovat zajímavé barevné atmosférické jevy i přes den,“ vysvětluje Dřevěný, profesí stavební inženýr.

Zmíněná Venuše, která je v zimě nejjasnější, může podle něj na konci roku symbolizovat betlémskou hvězdu. Ostatně mnozí astronomové ji považují za reálný předobraz symbolu Vánoc – hvězdy nebo komety oznamující příchod Mesiáše, židovského krále.

„Teorie, která je dnes nejvíce přijímána, tuto událost vysvětluje jako několikanásobnou konjunkci, to znamená těsné zdánlivé přiblížení dvou planet – Jupiteru a Saturnu,“ upozorňuje Dřevěný.

Ideální podmínky v Podyjí

Ačkoliv je v Česku spousta lidových hvězdáren, které vznikaly v 50. letech minulého století, Znojmo ji má jen v archivu na papíře. Co městu chybí z hlediska vybavení, to dohání podmínkami. V okolí je totiž jedna z nejtmavších obloh ve střední Evropě, díky čemuž nedávno vzniklo Memorandum za Podyjskou tmavou oblohu.

„Chceme stav zachovat, nezhoršovat a třeba i mírně zlepšit. Znojemští astronomové tak mají nadále šanci pořádat pozorovací akce a astronomické dny. A turisté mohou obdivovat krásy Podyjí nejen ve dne, ale i v noci,“ těší Dřevěného.

Radek Dřevěný už třináct let vede Znojemskou astronomickou společnost.

Radek Dřevěný už třináct let vede Znojemskou astronomickou společnost.

Přírodní vědy jej zajímaly od útlého věku, astronomie ho chytla až na vysoké škole. „V televizi tehdy vysílali legendární pořad Okna vesmíru dokořán s Jiřím Grygarem. Nyní po třiceti letech se spolu potkáváme ve vedení České astronomické společnosti,“ usmívá se.

Právě tu čeká v nadcházejícím roce významné jubileum – oslaví sto let od svého založení. Po celý příští rok se tak budou konat speciální akce a veřejná pozorování na jižní Moravě.

„Nezbývá než věřit, že i noční obloha přinese oslavenci dárek v podobě nějakého zajímavého úkazu. Snad nejkrásnější na astronomii je to, že nás vždy dokáže překvapit a ty nejzajímavější jevy se objevují nenadále, ať už je to nečekaný přílet komety, vzdálený výbuch supernovy nebo jasný meteor,“ jmenuje.

Astronomem téměř každý

Skutečné objevy se často povedou i amatérským astronomům. „Těm zkušenějším se to daří, ale také při základním pozorování můžete být svědky nečekané události, třeba pádu meteoru. Pak je jen otázkou, jestli je pozorovatel schopen svůj objev nahlásit a publikovat,“ přemítá Dřevěný.

V dnešní době už navíc existují i různé programy a astronomické weby, jež nabízejí výpočty, upozorňují na nečekané jevy a vyhledávají hvězdné mapky. A i když je venku zataženo, může člověk pozorovat oblohu z pohodlí obýváku třeba na druhé polovině planety. „Není daleko doba, kdy i úplný začátečník bude moci využívat dalekohled v lokalitě s neustále jasnou oblohou, třeba v Chile,“ podotýká.

Někteří lidé žijí dokonce v domněnce, že jim vesmír patří. Podle Dřevěného je například poukaz na pozemek na Měsíci, který mnozí „šťastlivci“ našli pod stromečkem jako vánoční dárek, obrovský nesmysl. „Jde jen o recesi. Je totiž striktně mezinárodně dané, že pozemky mimo Zemi nelze jakýmkoli způsobem vlastnit,“ vysvětluje.

Co se týče přelomových okamžiků, jako byl třeba právě vstup na Měsíc, čeká jich lidstvo nejspíš ještě několik. Tím největším by ale bezesporu bylo zachycení signálu z jiné vesmírné civilizace. Daří se ve vesmíru i jinému životu podobnému tomu na Zemi?

„Odkázal bych na sci-fi knihu slavného amerického popularizátora astronomie Carla Sagana Kontakt a stejnojmenný film s Jodie Foster. Hlavní hrdinka dostala stejnou otázku. A já odpovím jejími slovy: Kdybychom byli ve vesmíru sami, bylo by to ohromné plýtvání místem,“ uzavírá Dřevěný.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před Krajským soudem v Brně ve středu stanul šestadvacetiletý Marek Č., který...
Za ubodání matky a bratra dostal 20 let. Vraždil kvůli penězům, řekl soudce

Za dvojnásobnou vraždu poslal Krajský soud v Brně Marka Č. z Jihlavy do vězení na dvacet let. Vloni na podzim se přiznal k ubodání matky i bratra....  celý článek

Ilustrační foto
Lupiči šli hledat mladíka, který jim utekl. Narazili na přivolanou hlídku

Brněnská policie obvinila dva muže a ženu, kteří přepadli ve Václavské ulici v centru města dva sedmnáctileté mladíky. Útočníci na ně vytáhli zbraň a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Učitelé i část rodičů požadují odvolání ředitelky největší znojemské školy

Pokácené třicetileté břízy a slučování tříd. To jsou dva důvody, které vedou ke sporům na největší znojemské základní škole – ZŠ JUDr. Josefa Mareše. Ředitelka...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.