Na jižní Moravě k úrazu přijde nejvíce lidí v tuzemsku. Nejvíce poraněných loni evidovali na Hodonínsku. (Ilustrační snímek)

Na jižní Moravě k úrazu přijde nejvíce lidí v tuzemsku. Nejvíce poraněných loni evidovali na Hodonínsku. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Nebezpečný kraj. Na jižní Moravě se při práci zraní nejvíce lidí

  • 5
Praha, střední Čechy a Moravskoslezský kraj. Všechny tři regiony jsou větší, v žádném z nich se však loni nestalo tolik pracovních úrazů jako v Jihomoravském kraji. Těch se tu přihodilo z celé republiky nejvíce - přes čtyři tisíce.

Důvodem může být zemědělská povaha kraje, obdělávaná půda tvoří téměř dvě třetiny území. Největší riziko v práci přitom podstupují stavaři, lidé obsluhující stroje, lesníci či právě zemědělci.

Úrazy a nemoci v práci v kraji

4 183 pracovních úrazů se stalo v Jihomoravském kraji za loňský rok.

143 tisíc Jihomoravanů loni skončilo na nemocenské dovolené (nemoci + pracovní úrazy + úrazy mimo práci).

17,7 tisíce Jihomoravanů v průměru bylo každý jeden den roku 2013 na nemocenské.

45 dnů průměrně trvala nemocenská jednoho nemocného na jižní Moravě.

Jasné vysvětlení vyššího počtu úrazů však odborníci neznají. "Z pohledu zajištění bezpečnosti práce na tom jižní Morava podle mě není hůře než zbytek republiky," tvrdí Martin Pavelčík ze společnosti Bureau Veritas, věnující se rizikovosti zaměstnání.

Nebezpečí podceňují podle Pavelčíka přímo zaměstnanci. "Nejčastější příčinou zranění v zaměstnání je nepozornost pracujících, často o možných dopadech práce vůbec nepřemýšlejí. Třeba ve stavebnictví pak dochází k těžkým i smrtelným úrazům," vysvětlil Pavelčík.

Hodonín je "rájem nešiků"

Nejvíce poraněných lidí v kraji bylo vloni na Hodonínsku. "Na sto lidí na nemocenské jsme tu zaznamenali 1,47 úrazu," informovala Milada Jonášová z krajského statistického úřadu, který čísla o pracovní neschopnosti vydal.

Některé úrazy se dokonce neobešly bez zásahu záchranářů. V areálu hodonínské elektrárny se vloni v dubnu těžce zranil jeden z dělníků.

"Po pádu z více než dvaceti metrů ležel na dně elektrárenského cyklonu, což je asi 30 metrů vysoká věž. Byl vážně zraněný. Zůstal navíc uvězněný ve spodní části cyklonu, kde byl snad metr místa. Nejhorší bylo, že na dně ležela vrstva teplého popílku a prachu," popisuje loňskou záchrannou akci mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Muže hasiči zachránili.

Na nemocenské však končí i lidé, kteří ke svému úrazu nepřišli vlastním zaviněním, stali se třeba terčem útoku.

"Za loňský rok skončilo v pracovní neschopnosti sedm revizorů a tři řidiči tramvaje, úrazy byly způsobeny útokem jiných osob, jeden revizor bude mít možná trvalé následky," popisuje důsledky útoků brněnských cestujících mluvčí zdejšího Dopravního podniku Linda Hailichová.

Pracovní úraz při teambuildingu? Soud uznal, že to je možné

A ještě kuriózněji - Nejvyšší soud nedávno potvrdil, že úraz proděkana podnikatelské fakulty VUT z roku 2005, který se stal při školním turnaji ve víceboji, byl rovněž pracovní. Pojišťovna musela škole zaplatit více než 130 tisíc korun (více o celém případu čtěte zde).

Statistici navíc zjistili, že většina pracujících si pod podmínkou anonymity stěžuje na negativní vlivy, které na ně v práci působí.

"Jedná se třeba o nesprávné držení těla, hluk, nošení těžkých předmětů nebo zrakové vypětí. Z psychických faktorů jde o sexuální obtěžování, šikanu, v nejvíce případech pak o časový stres či přepracovanost," popisuje výsledky studie Marta Petráňová ze statistického úřadu.

Celkový počet lidí na nemocenské loni v kraji narostl oproti roku 2012 o více než jedenáct tisíc, kromě pracovních úrazů však jde hlavně o klasické nemoci, třeba dýchacích cest.

Místo nemocenské raději dovolenou

Zajímavé však je, že průměrná doba, kterou nemocní lidé stráví doma, se stále zkracuje, loni o dva a půl dne. Důvodem spěchu při návratu do zaměstnání je často strach, že by lidé mohli o práci přijít.

"Když mám třeba chřipku, raději si vezmu dva tři dny dovolené a do práce se vrátím hned, jak to trochu jde," popisuje typický příklad Iva Sundalová z Brna.

Inspektoři rovněž zjistili, že někteří lidé jsou ochotni pracovat za jakýchkoliv podmínek.

"Majitelé čistíren a prádelen v Brně často neevidují odpracované hodiny, neznačí začátek a konec směny, umožňují překračovat dvanáctihodinovou pracovní dobu. Mnohdy také vyplácejí nižší než minimální mzdy," uvádí jako příklad Ivona Foltisová z inspektorátu.