"Věstonická venuše byla nalezena a je stále uchovávána ve dvou kusech," poznamenal kurátor a vedoucí brněnského pavilonu Anthropos Petr Kostrhun.
Moravské zemské muzeum tak spravuje jedinečnou hvězdu první velikosti. Důvod tkví v materiálu. Jak Kostrhun vysvětluje, na rozdíl od podobných plastik ze stejného období, tedy mladého paleolitu, které jsou většinou z kamene nebo kostí, je soška z pálené hlíny.
"Speciální ochranu, co se týče teploty a vlhka, nepotřebuje. Je to přece jen keramická soška a stačí jí klasické muzejní podmínky," komentoval odborník Oldřich Neužil životosprávu unikátní krásky už při její loňské výstavě v Brně. Spočívá v polstrovaném koženém hnědém pouzdru.
A jak v reálu tato půvabná soška vypadá? Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Pravěký umělec k její výrobě použil pravděpodobně směs hlíny a vápence.
"Bez nadsázky se jedná o nejstarší keramiku na světě," zdůraznil Neužil jedinečnost ženského torza, který objevili v pravěkém popelišti.
"Ze zajímavostí uveďme výraznou stylizaci obličeje. Pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami," vyjmenovává přednosti slavné krasavice Kostrhun.
Raritou je dále třeba nepřítomnost krku nebo mohutnost povislého poprsí. A levé ňadro je navrch o něco větší. Na zadní straně torza z dob lovců mamutů jsou patrné rýhy znázorňující patrně tukové zářezy.
Hodnota je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu stanovili v roce 2004 američtí starožitníci na čtyřicet milionů dolarů. Skutečná cena tohoto dílka je samozřejmě nevyčíslitelná.