Hra vypráví o cestě malé Alenky, která se postupem času stává velkou feministkou. V rolích Alenek se vystřídá postupně hned pět půvabných hereček. Muži jsou zde užiti jen jako materiál, případně evoluční chyba.
Jediným dosud známým feministickým počinem v České republice je nyní hra Eve Enslerové Vagina Monology. Režisér hry Minifemini dílo Enslerové neviděl a ani vidět nechce, poněvadž by se styděl. "Minifemini je částečnou reakcí na Vagina Monology, na kauzu Elfriede Jelinek a zároveň interpretací archetypu Alenky v říši divů, která prochází různými světy. Výsledný akt Minifemini je zdviženým, blíže nespecifikovatelným prstem pro celou společnost," uvedl Král.
Podle Roberta Krále by měl divák navštívit Minifemini zejména proto, že hra není nijak dlouhá a divák má jedinečnou příležitost si bez předsudků zanadávat a sdělit svoje dojmy klíčové postavě občanského sdružení Napříč - Jiřině Příč.
Hru doprovází hra na Kitaru
Velmi zajímavým a neotřelým prvkem je hudební podkres a doprovod celé hry Minifemini. Akt využívá nejnovějších technologií a uvádí moderní nástroj, tzv. Kitaru. Je to jakýsi hybrid mezi tabletem a klasickou kytarou.
Zdeněk Filipec, který se zhostil hudebního podkresu celé hry, uvedl, že koncept Kitary vznikl zhruba před dvěma lety v labelu Misa Digital. Filipec si nástroj objednal z HongKongu, údajně nehledě na to, jaká byla výsledná částka.
"Nikdy jsem v kapele nebyl, jsem samotář a nejlíp si zahraju na španělku nějakou punkovou pecku. Na Kitaru hrát neumím, ale vždycky mě překvapí, proto jsem se rozhodl performovat coby hudební doprovod na hře Minifemini. Věřím, že kdyby dostal Kitaru do ruky někdo, kdo to opravdu umí, dosáhl by s ní trochu jiné úrovně," dodal se smíchem Filipec.
Další reprízu hry Minifemini uvede občanské sdružení Napříč pravděpodobně v květnu tohoto roku.
