Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chceme zlevnit městskou dopravu, říká kandidátka zelených Drápalová

  14:38aktualizováno  14:38
O post primátorky Brna se za Stranu zelených bude ucházet Jana Drápalová, jejíž partaj poslední čtyři roky magistrátu strávila v opozici. Starostka, která Nový Lískovec vede už třetí volební období, chce lepší život v Brně zajistit i zlevněním veřejné dopravy na polovinu.

Starosta brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová kandiduje napost primátorky z pozice předsedkyně Strany zelených, kterou vede po rezignaci Ondřeje Lišky. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Aktualizace územního plánu nebo příchod mamutího distribučního centra americké firmy Amazon do Brna. Strana zelených poslední čtyři roky zasedala v opozičních zastupitelských lavicích a proti řadě plánů vládnoucí koalice ČSSD a ODS viditelně vystupovala. Na primátorku nyní kandiduje „zelená“ Jana Drápalová. Na jedné straně starostka městské části Nový Lískovec, kterou tu lidé zvolili už třikrát. Na straně druhé politička, které někteří vyčítají nedostatečný důraz.

Jaký je rozdíl mezi rolí starostky městské části a funkcí primátorky?
Zásadní. V městské části, která má 11 tisíc obyvatel, se většina problémů řeší společnou promluvou mezi lidmi. Brno má 400 tisíc obyvatel. Není v silách jednoho člověka to pojmout. Primátor musí mít kvalitní spolupracovníky, kteří mu zprostředkovávají kontakt s realitou a naopak mu ji nezkreslují.

Předvolební rozhovory s kandidáty na primátora

MF DNES přináší před říjnovými volbami rozhovory s brněnskými lídry demokratických parlamentních stran a nejvýraznějších neparlamentních uskupení. Rozhovory s tučně označenými jmény politiků připravujeme.

Matěj Hollan (Žít Brno a Piráti)
Ondřej Šťastník (A co Brno?)
Jana Drápalová (SZ)
Klára Liptáková (KDU-ČSL)
František Vižďa (ODS)
Jaroslav Kacer (TOP 09)
Petr Vokřál (ANO)
Roman Onderka (ČSSD)

Má současný primátor takové spolupracovníky?
Částečně ano, ale také částečně ne. Vyplývá to i z povahy Romana Onderky. Lišíme se v tom, že já zdaleka nejsem tak sebevědomá ve svých názorech. Než je vyslovím, potřebné informace si aktivně zjišťuji. Primátor je dost často velmi sebevědomý. Může se stát, že pak někdy přestřelí. Brno například mělo šanci ucházet se o to, být Evropským městem kultury. Roman Onderka si to nemyslel. Vyjadřoval se tak, že to přinese jen výdaje. Přitom by to byla motivace pro spoustu lidí z oblasti kultury. Teď ty výhody sbírá Plzeň. Brno také vycouvalo z prestižního svazku obcí UNESCO. Opět zbytečně.

Strana zelených mívá problém přehoupnout se ve volbách přes klíčových pět procent. Teď navíc máte novou konkurenci například v podobě Žít Brno. Měli by se i brněnští voliči bát, že jejich hlas propadne, protože se do zastupitelstva nedostanete?
V Brně při volbách komunálních nebo krajských dokazujeme, že pětiprocentní hranici dokážeme překročit. Obavu, že hlas vyplýtvají, myslím, voliči mít nemusejí. Za úspěch bychom považovali kolem deseti procent. Moje zkušenost v komunální politice a zkušenost v pozici starostky Nového Lískovce mi dává v té pozici lídryně oproti A co Brno nebo Žít Brno výhodu. Už za sebou něco mám. A naši voliči se nutně překrývat nemusejí. I z našich průzkumů vychází, že prvovoliči nyní moc zelené nevolí. Nejvíce příznivců máme v mladých rodinách ve věku do pětatřiceti let a potom u seniorů.

Máte představu, s kým byste udělali koalici?
Může se stát, že někdo bude odpovídat velmi sebevědomě a nakonec se ho na to po volbách nikdo ptát nebude. Naše minulá zkušenost s ČSSD a lidovci v předchozím volebním období před osmi lety nás poučila, že musíme být důslednější ve vynucování volebního programu. Nepůjdeme do koalice, kde by byla nastražená past velkého programového rozporu. Programově jsou nám nejbližší lidovci. Na něčem se s nimi neshodneme - třeba přesunu nádraží.

Mají pořád zelení mezi některými lidmi nálepku ekologických fanatiků?
Myslím, že dnes už ne. Lidé už vidí, že být zelený neznamená bránit autům v provozu nebo se přivazovat ke stromům. Náš program zasahuje všechny oblasti života. Řešíme i věci, které ostatní strany zatím řešit nezačaly. Nový Lískovec se například stal jednou z energeticky nejúspornějších čtvrtí díky zatepleným domům. Snažíme se i energii sami vytvářet. V budoucnu to může být výhoda. Jsme pro to, aby se město rozvíjelo, ale aby zároveň Brno zůstalo místem, kde se bude lidem dobře žít. Nemohou trávit hodiny dojížděním ze sídlišť do průmyslových zón, ve kterých jedině najdou práci. Město bude pestré. Najdou zde dost míst ve školkách. Bude nabízet kvalitní vzdělávání. Bude v něm dost zeleně.

Co je silná zbraň Jany Drápalové v klání o křeslo primátora?
Dlouho jsem se zabývala tím, jak fungují evropská města. Brno jako dlouholetý člen spolku Eurocities má tu výhodu, že brněnští úředníci měli možnost spolupracovat od 90. let na mezinárodních projektech. Dodnes mám v mnoha evropských městech hodně kontaktů. Z příkladů, kde věci fungují, bychom se měli učit.

Vlajkovou lodí vašeho programu je snížení ceny předplacenky na veřejnou dopravu na polovinu. Nápad ale vyvolal i kritiku a obvinění z diskriminace „Nebrňanů“...
Nápad jsme nevymysleli někde u piva. Vychází to z konkrétního příkladu Vídně, kde veřejnou dopravu považují za páteř fungování města. Žádné město této velikosti nemá ulice, které pojmou tolik aut. Brno do teď šlo cestou, že aby se ušetřily peníze, omezovaly se spoje a zvyšovala se cena jízdného. Je to spirála smrti. Ve Vídni cenu jízdného snížili. Paradoxně to může přinést i zvýšení tržeb. A nebrněnští si mohou přehlásit trvalé bydliště do města. Stejně tu mnozí využívají služby, přitom ale nepřinášejí do městské pokladny nic na daních.

Předvolební dotazník

Jaký je největší problém Brna?
V této chvíli vidíme jako problém, ale hlavně ohrožení Brna do budoucna, stále se snižující počet cestujících, kteří pravidelně používají MHD. To spolu s plánovaným odsunem nádraží může způsobit, že se v budoucnu město úplně ucpe auty a vzduch bude nedýchatelný. Navrhujeme proto po vzoru Vídně snížení ceny předplatních jízdenek na polovinu a vrácení spojů, které byly při poslední redukci dopravy zrušeny. Právě ve Vídni už zjistili, že zvýšený počet cestujících vyrovná propad tržeb.

Jak řešit spory o poloze nádraží?
Přednádražní prostor musí město řešit okamžitě, a to ve spolupráci s nájemcem nádraží, který si již studie na úpravy okolí nechal zpracovat. Ať se rozhodne jakkoliv, stávající nádraží bude ještě hodně dlouho v provozu. Spory kolem nádraží může utnout jedině závazný výsledek referenda, my bychom jeho výsledek respektovali. Pokud existují dvě reálné varianty, a to je potvrzené, musí Brňané dostat příležitost si vybrat.

Mělo by Brno koupit většinový podíl ve firmě Veletrhy Brno?
Brno by podle nás akcie koupit mělo, v žádném případě by se nemělo vzdávat vlivu na tento unikátní areál. Věřím, že má velký potenciál pro rozvoj. Areál by se měl víc otevřít lidem, může zde vzniknout například regionální tržnice, takové stálé farmářské trhy, je vhodný i pro kulturu a sport. A to vše při zachování jeho architektonické jedinečnosti.

Co je vaše priorita v oblasti sportu?
Sport podporovat budeme, ale nesmí se zapomínat, že stále méně dětí se pravidelně hýbe. Naší prioritou bude tedy podpora sportovních a volnočasových aktivit pro děti a mládež. Brno má za evropské dotace vybudovaná krásná, veřejně přístupná sportoviště. Aby byla využívána, musí se tam dětem někdo věnovat. Brno štědře podporuje kolektivní sporty, my bychom nezapomínali ani na ty individuální.

Co je vaše priorita v oblasti kultury?
Chceme podporovat rozmanitou a pestrou kulturní nabídku, která dělá město živým a umožňuje lidem si vybrat typ akce, který jim sedí. Podporovat budeme nejen jednotlivé akce, ale i provoz organizací, které dělají Brno výjimečným. Chceme navýšit na trojnásobek podporu nezávislých kulturních projektů, dotační program musí být transparentní a férový. Za důležité považujeme konečně prosadit výstavbu důstojného koncertního sálu pro Brno.

Mělo by Brno zřídit post hlavního architekta?
Naše představa je, že by takový post město zřídit mělo. Jeho úlohou by bylo koordinovat rozvoj města, navrhovat jeho priority, připravovat podmínky plánovacích smluv s investory, aby se při přípravě rozvojových lokalit nezapomínalo na veřejnou vybavenost, například mateřské školy, či náměstí a parky. Úlohou hlavního architekta by bylo využívat zkušeností odborníků různých profesí se zahraničními zkušenostmi. Jedině tak může Brno získat dobrou pověst a evropský věhlas.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.