Nová role. Matěj Hollan (Žít Brno) se uchází o post brněnského primátora....

Nová role. Matěj Hollan (Žít Brno) se uchází o post brněnského primátora. Jihomoravská MF DNES připravuje rozhovory i s dalšími kandidáty. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ze satirika politik. Nechceme už jen vtipkovat, tvrdí Hollan ze Žít Brno

  • 22
Satirický server ŽítBrno.cz tři roky zesměšňoval kroky brněnského magistrátu. Nyní lidé, kteří za ním stojí, přecházejí na druhou stranu. Stávají se politiky a do vedení města hodlají sami kandidovat. Vede je „profesionální občan“ Matěj Hollan.

Je těžké „přehoupnout“ se ze satiry do politiky?
Myslím, že nikdo z nás, co kandidujeme, nechce, aby politika byla považovaná za vážné místo, kde není prostor pro humor a lidské vztahy. Občanský aktivismus, ať ho dělám jako součást celorepublikového boje proti hazardu, nebo projektu Rekonstrukce státu, který prosazuje zákony na lepší kontrolu veřejného hospodaření, je mezí profesionální politiky a satiry. Pro mě to není nová role. S ministry a čelními politiky se potkávám běžně. Mohli bychom na účet brněnské radnice vtipkovat asi na doživotí. Nechce se nám na to ale dívat jen z vnějšku.

Dělat politickou satiru a politiku zároveň, to je střet zájmů. Hodláte ŽítBrno.cz dělat dále?
Teď do voleb to budeme mít ještě odděleno. Spustili jsme volební web. ŽítBrno.cz bude fungovat spíše už jen jako nějaký historický artefakt. Možná někdo z kolegů, kdo nekandiduje, tam nějaký článek napíše. Pokud se nám ve volbách podaří uspět a dostaneme se třeba do vedení radnice, rád Onderkovi (ČSSD; současný brněnský primátor, pozn. red.) a jeho partě předám přístupové heslo. Oni jsou schopní tu satiru dělat daleko kvalitněji.

Předvolební rozhovory s kandidáty na primátora

MF DNES přináší před říjnovými volbami rozhovory s brněnskými lídry demokratických parlamentních stran a nejvýraznějších neparlamentních uskupení. Rozhovory s tučně vytištěnými jmény politiků připravujeme.

Matěj Hollan (Žít Brno a Piráti)
Ondřej Šťastník (A co Brno?)
Jana Drápalová (SZ)
Klára Liptáková (KDU-ČSL)
František Vižďa (ODS)
Jaroslav Kacer (TOP 09)
Petr Vokřál (ANO)
Roman Onderka (ČSSD)

Na Facebooku má Žít Brno více než 22 tisíc lajků. To ale ještě nejsou volební hlasy. Na kolik procent ve volbách si věříte? A budou pro vás hlasovat i ti, kteří na internetu „nebydlí“?
Dejme tomu poslední rok se mi stává celkem často - ať už v hospodě nebo na ulici, že za mnou někdo cizí přijde a osloví mě. Žít Brno je taky známé. Tím, že jsme se spojili se stranou Piráti, považujeme za pravděpodobné, že se nám podaří do zastupitelstva dostat. Kolik získáme procent hlasů, ještě odhadnout neumím. Zatím se například na nikoho neobjevila žádná špína a velké kauzy, které volby rozhodují. Za měsíc bude jasněji.

Dovedete si představit, že budete sedět v koalici s těmi, které jste doteď zesměšňovali?
Není pro nás představitelné, že by byl třetí volební období primátorem Roman Onderka. Taková koalice by pro nás nebyla přijatelná. Koneckonců kandidujeme především kvůli němu. Kdyby nám nenechal v únoru zrušit facebookovou stránku (více čtěte zde), možná bychom do toho ani nešli. O spolupráci s ostatními stranami, vyjma KSČM, se lze bavit. Ideální by pro nás byla koalice bez sociální demokracie.

A když skončíte v opozici?
I z opozice jsme schopni garantovat minimálně to, že Brno se stane transparentním městem. Bez ohledu na to, kdo bude sedět v koalici. Z pozice občana se k informacím člověk probíjí těžko. Musí je mnohdy z magistrátu lámat přes soudy. Vím, že je vždy vyhraji. Ale trvá to dlouho. Jako zastupitel budu já i mí kolegové mít automaticky nárok na všechny informace, tak jako primátor. Když mi Brněnské komunikace tvrdí, že jsou soukromá firma a informace mi nedají, jako opozičnímu zastupiteli to udělat nemohou.

Je něco, za co byste primátora Onderku pochválil?
Tím, že celá jeho politika se minimalizuje jen na to, že dělá propagaci sám sobě, tak toho nezvládl moc pokazit. Nezvládl zavřít operu, nezvládl zničit Zelný trh garážemi, nedokázal vybojovat setrvání heren pro hazardní firmu Kajot.

Při vytváření strany Žít Brno i někteří lidé vám blízcí lamentovali, že jste hodně nesourodá skupina osobností, které mají odlišné názory a nepojí je společná ideologie. Můžete vašim voličům garantovat, že se po nějaké době nerozhádáte?
Kdybychom takhle kandidovali do celostátní politiky, díval bych se na to stejně. Tam je nějaká jednotící pravolevá ideologie docela potřeba. Na úrovni města to vidím jako zbytečné. Nerozhodujeme třeba o nastavení daní či zahraniční politice. Města jsou hlavně od toho, aby lidem zajišťovala kvalitní život. Na to není třeba se ideologicky příliš vymezovat. Není na škodu, když jsou v partaji podnikatelé a na druhé straně ti, co rozumí problémům sociální vyloučenosti. Máme ale jasně stanovený program, na kterém jsme se stoprocentně shodli. Ať už je to nutná podpora kultury, nebo že se mají zveřejnit smlouvy všech městských firem. Známe se dlouhodobě. Na město se díváme velmi podobně.

Kandidátka do městské části Brno-střed ale vznikala tak, že jste lidi na Facebooku vyzvali, ať vám e-mailem pošlou nacionále, pokud chtějí kandidovat. Nepřipravujete se takovým přístupem o důvěru voličů?
Schválně jsme to udělali narychlo, aby to parodovalo jiné strany. Impulzem bylo, že současný starosta za ODS Libor Šťástka se rozhodl na poslední chvíli, že nebude kandidovat na primátora, ale znovu na starostu. Naše kandidátka je minimálně stejně kvalitní jako kandidátka jakékoliv jiné strany. Zkusili jsme si experiment, jestli je v rekordně krátkém čase možné kandidátku naplnit, protože je o Žít Brno zájem. Ukázalo se, že ano. Není to ale způsob, který by se dal doporučovat. Kandidátku na magistrát jsme připravovali dva nebo tři měsíce. Dali jsme si záležet na velmi silném týmu.

Předvolební dotazník

Jaký je největší problém Brna?
Nepřizpůsobivé vedení města, štítící se práce. Když založíte jako Onderka dvoje volby na tom, že postavíte fotbalový stadion, a reálně pro to neuděláte ani ň, těžko můžete čekat, že ten stadion bude. To stejné platí o koncertním sálu. Nejde jen stříhat pásky a stříkat šampaňským, občas je nutné něco skutečně dělat. V Brně je enormní lidský potenciál, jenž je třeba využít a zapojit ho do zkrášlování města. Nabízíme, že stejně jako teď v občanském sektoru budeme pracovat i jako zastupitelé.

Jakým způsobem byste řešili spory kolem polohy nádraží?
Debatovat o poloze nádraží nelze do nekonečna. Za poslední roky jsme v tom hodně pokročili, stát dopracoval polohu nádraží v centru a řekl, že moderní nádraží lze mít i zde. Jupí. Bude nutné vzít vážně v potaz postoj obyvatel, jenž bude vyjádřen referendem, byť nebude asi spolu s volbami. EU totiž nedá peníze na projekt, který lidé odmítají.

Mělo by Brno koupit většinový podíl ve firmě Veletrhy Brno?
Nechceme malovat Onderku na zeď, ale vypadá to, že doba velkých veletrhů už je za zenitem. Brněnské Veletrhy bývaly pojem, je třeba k nim chovat úctu, zároveň však ne zbytečnou nostalgii. Zda má město areál odkoupit, sehnat jiného investora, či zcela přehodnotit využití území, si budeme muset nejprve sami ujasnit. Hodláme v tom spolupracovat se současným i budoucím managementem a společně hledat možnosti, jak Veletrhy do budoucna využívat tak, aby co nejlépe sloužily potřebám města.

Co je vaše priorita v oblasti sportu a jeho podpory?
Tak určitě. Město potřebuje základní sportovní infrastrukturu, aby si mohl jít každý zaběhat či zahrát na sídlišti fotbal. Nemá ale dotovat komerční sporty desítkami milionů. Z jednoduchého důvodu. Je to protizákonné. Na druhé straně je zřejmé, že město bez opravdového stadionu není městem, proto máme na kandidátce Marka Fišera, místopředsedu kotle brněnské Zbrojovky, který se tím bude zabývat. Město nemá do takové stavby vstupovat přímo finančně, může pro stadion ale například poskytnout pozemek.

Co je vaše priorita v oblasti kultury a její podpory?
Zastavit ten exodus umělců, který za panování Romana Onderky probíhá. Do kultury jdou velké peníze, ale když máte nástupní plat 11 a půl tisíce, tak musíte být masochista, abyste to chtěl dělat. Brnu utekla celá Reduta, davově odchází herci Provázku, začíná to tu připomínat kulturní poušť. Což je vzhledem k historii města hrozné. Výstavbu koncertního sálu, aby za dobrým zvukem naší filharmonie nemusel člověk jezdit do Rudolfina, považujeme za automatickou.

Mělo by Brno zřídit post hlavního architekta?
Hodláme úplně přehodnotit dosavadní přístup. Náměstek Laďa Macek a šéfka OUPRu Kateřina Leopoldová přivedli město do situace, kdy máme archaický plán z roku 1994, nový v nedohlednu a nedávno schválenou aktualizaci toho stávajícího, v níž se nevyzná nikdo a kterou takřka jistě zruší soud. Inspirujeme se například v Praze, kde má město k tomuto účelu celou jednu instituci.